Seznam nerealizovaných staveb v Českých Budějovicích

Seznam obsahuje záměry staveb v Českých Budějovicích, které z různých důvodů nebylo možné realizovat:

Seznam

Objekt	Obrázek	Lokace	Datum	Galerie	Popis
Biskupství		Kanovnická	1785		3. června 1785 byl vydán císařský pokyn k výstavbě nové biskupské rezidence (biskup od toho roku sídlil v piaristické koleji, což zřejmě bylo považováno za provizorní řešení). V Kanovnické 8, 10, 12, 14 a 16 vznikly domky pro kanovníky, následovat měla biskupská rezidence v místě domů č. 18 a Hradební 5. K jejich výkupu však nedošlo a biskup zůstal v budově koleje, kterou si nechal honosně upravit.
Čtvrť na Krumlovském rybníce		Krumlovský rybník	1842-1843		Projekt Josefa Sandnera na realizaci nového předměstí v místě vysušeného Krumlovského rybníka.
Hrad		Piaristické náměstí	<1265		Někteří historici poukazují na indicie plánu stavby hradu v oblasti dnešního Piaristického náměstí.
Divadlo		Biskupská zahrada	>1770		Během stavby piaristické koleje se počítalo se vznikem divadla v tehdejším parkánu. Po převzetí areálu biskupem myšlenka zanikla.
Jižní spojka		Linecké předměstí, Mladé	~2010		Návrh silnice spojující Lidickou a Novohradskou podél železniční trati přes oblast Malého jezu. Kvůli protestům proti narušení klidové lokality u Malého jezu od záměru upuštěno.
Lávka spojující nádraží		Nádražní	2008		Plán z roku 2008 počítal s přímým propojením vlakového a autobusového nádraží (Mercury centrum) lávkou nad Nádražní ulicí. V oblasti drážní polikliniky měla vzniknout nová odbavovací hala, hotel a podzemní parkoviště s kapacitou až 1000 míst.
Letní divadlo		není známo	1895		Plán L. Chmelenského na divadlo v exteriéru, zveřejněný 17. dubna 1895 a chystaný na červen, se z neuvedených důvodů neuskutečnil.
Maják		Senovážné náměstí	~1940		Nacistický projekt přestavby Senovážného náměstí počítal s dominantou – věžovitou stavbou připomínající maják.
Most Boreckého – U Trojice		U Trojice	>2000		Projekt mostu přes Vltavu propojujícího Pražské sídliště a Čtyři Dvory ztroskotal na odporu obyvatel ulice U Trojice. V roce 2022 byl již plán popisovaný jako městem opuštěný.
Muzeum		Krumlovský rybník	1891–1895		Původní projekt výstavby muzea v místě vysušeného rybníka, pro nějž vzniklo osm soutěžních návrhů, nebyl realizován kvůli problémům s podložím. Jeden z návrhů byl použit v letech 1898–1901 při stavbě muzea na Senovážném náměstí.
Německé domovy		Dlouhá louka	1940–1941		Vládní komisař města Friedrich David pod tlakem vyšších politických a stranických úřadů prosazoval vznik německé obytné čtvrti v oblasti současného parkoviště na Dlouhé louce. Tento záměr byl v rozporu s nacistickým urbanistickým projektem přestavby Českých Budějovic, který zde plánoval vznik rozsáhlého sportoviště.
Nová katedrála		Senovážné náměstí	1888	Kategorie „Nová katedrála (České Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Záměr biskupa Martina Josefa Říhy ztroskotal po jeho úmrtí v důsledku kritiky ze strany českobudějovických Němců, nedostatku financí a nedodrženého příslibu města o poskytnutí pozemku na Senovážném náměstí.
Nová Pražská brána		Krajinská třída	1995	Kategorie „Pražská_brána_(České_Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Společnost BAHA připravila studii na obnovení Pražské brány (a také Rybářské branky u Předního mlýna). Nenašel se ale investor a projekt nebyl realizován. Replika měla stát mírně severněji blíže Mariánskému náměstí.
Nová Rybářská brána		Hroznová × Mlýnská	1995	Kategorie „Rybářská_branka_(České_Budějovice)“ na Wikimedia Commons	Společnost BAHA připravila studii na obnovení Rybářské brány u Předního mlýna. Nenašel se ale investor a projekt nebyl realizován.
Nové divadlo I		Senovážné náměstí	1938		Městský úřad pověřil architekta Jana Šestáka vypracováním návrhu divadelní budovy umístěna zhruba na pozici současného domu kultury Metropol, ovšem blíže středu náměstí.
Nové divadlo II		Senovážné náměstí	~1940		Nacistický projekt přestavby Senovážného náměstí počítal s prodloužením na jih a zakončením prostoru velkou budovou, velmi pravděpodobně divadlem. Průčelí budovy by stálo zhruba v polovině stavby současného DK Metropol.
Nové divadlo III		F. A. Gerstnera	1945		Po těžkém poškození budovy Jihočeského divadla bombardováním mělo vzniknout provizorní divadlo v místě zničené synagogy. Projekt připravený Josefem Kotlářem nebyl realizován pro nedostatek prostředků.
Nové divadlo IV		neuvedeno	1945		Projekt provizorní „divadelní arény“ připravila trojice architektů Kaufmann, Kolář a Krůta.
Nové divadlo V		Kino Kotva	1945		Další projekt náhrady poškozeného divadla plánoval adaptovat kinosál Kotva pro divadelní využití.
Nové divadlo VI		Senovážné náměstí	1945		Po těžkém poškození budovy Jihočeského divadla mělo vzniknout divadlo nové před budovou Jihočeského muzea. Základní kámen byl položen 21. 10. 1945, k realizaci nebyly prostředky, kolem roku 1952 svrhly kámen nezjištěné osoby do Mlýnské stoky.
Nové divadlo VII		Mariánské náměstí	1957		V roce 1957 vzniklo Sdružení pro výstavbu nové budovy Jihočeského divadla prosazující výstavbu nového divadla na Mariánském náměstí. V roce 1962, přestože měl krajský tajemník KSČ informaci, že prostředky na stavbu nejsou a nebudou, nařídil srovnat se zemí kavárnu Metropol a Grand Bio (tehdy již kino Lípa). Divadlo mělo stát v zadní části náměstí v prostoru dnešního parkoviště.
Nové divadlo VIII		Mariánské náměstí	1980		Začátkem 80. let došlo k obnově myšlenky postavit nové divadlo na Mariánském náměstí. Projektům bylo umožněno srovnat se zemí historickou zástavbu a areál divadla propojit s areálem hotelu Gomel.
Piaristický kostel		Radniční × Biskupská	>1868		Piaristická kolej v dnešní Biskupské ulici, která byla později zabrána biskupem jako rezidence, měla být na rohu Biskupské a Radniční (JZ roh náměstí) doplněna kostelem. Prostor dnešního paláce Fénix.
Podjezd vlakového nádraží		Nádražní	2008		Realizace tunelu spojujícího Průmyslovou ulici s okružní křižovatkou Plynárenské a Dobrovodské byla zpomalena v důsledku soudního sporu s obyvateli Pětidomí v roce 2009. Po úpravě územního plánu vznikla i alternativní varianta s vyústěním tunelu přímo do Dobrovodské ulice (v jejím západním směru).
Pomník J. V. Stalina		Senovážné náměstí	1954–1955		Architektonická soutěž na úpravu náměstí probíhala zároveň se soutěží na pomník / sochu J. V. Stalina. Realizaci zabránilo odsouzení kultu osobnosti.
Pomník O. Puklice			1906		Po vítězství Čechů v komunálních volbách 1906 vznikla myšlenka zřídit pomník českobudějovickému purkmistrovi Ondřeji Puklicemu ze Vztuh. Jejím propagátorem byl František Miroslav Čapek. Tomu v roce 1907 oponoval August Zátka konstatováním, že „jsou zasloužilejší lidé“, což snahy o zřízení pomníku zastavilo. Teprve v roce 1967 vznikla pamětní deska Ondřeje Puklice ze Vztuh na Puklicově domě.
Pomník T. G. Masaryka		Senovážné náměstí	1936–1939		Do architektonické soutěže na pomník umístěný před muzeem se přihlásilo 12 autorů. Vítěz byl vybrán v únoru 1939. Realizaci zabránily válečné události.
Rejnok		Čtyři Dvory, býv. kasárna	~2014		Projekt multifunkční budovy, která by měla být postavena v prostoru bývalého tankového cvičiště mezi sídlišti Vltava, Šumava a parkem Čtyři Dvory. Radnice projekt pozastavila kvůli nejasnostem kolem investora.
Severní tangenta		České Vrbné, České Budějovice 3	~2008		Záměr dopravní stavby propojující křižovatku Dasný-Bavorovice-České Budějovice se silnicí I/34 (Generála Píky) v oblasti mezi rybníkem Čertík a Červeným vrchem. De facto nahrazena záměrem tzv. Severní spojky spojující kruhový objezd u Globusu s Okružní (Nemanickou).
Stadion na Dlouhé louce		Dlouhá louka	~1940		Nacistický projekt přestavby Českých Budějovic plánoval vznik rozsáhlého sportoviště v oblasti Dlouhé louky a stadionu přibližně v místech současné sportovní haly.
Školská čtvrť na Dlouhé louce		Dlouhá louka	1945		Krátce po válce měla v oblasti současného parkoviště na Dlouhé louce a Kauflandu vzniknout čtvrť tvořená školami. V létě vznikl projekt učňovské školy. Od záměru bylo záhy upuštěno a později zde vzniklo sportoviště.
Třída na Slepém rameni		Slepé rameno	1914–1915		Městská rada prosazovala zasypání současného Slepého ramene, následkem čehož očekával Klub za staré Budějovice i patrioti z řad budějovických Němců zastavění lokality novou okružní třídou, případně i čtvrtí na Sokolském ostrově.
Třída nádraží–Senovážné náměstí		České Budějovice 6	~1940		Nacistický projekt přestavby Českých Budějovic počítal se vznikem velkolepé osy města v podobě třídy spojující přímo budovu vlakového nádraží se Senovážným náměstím.
Veletržní palác		Mercury centrum	>1945		Po druhé světové válce se v prostoru po vyhořelém areálu YMCA plánovala výstavba veletržního paláce. Pro nedostatek financí se od záměru upustilo a vzniklo zde původní autobusové nádraží.
Věž suchovrbenského kostela		kostel sv. Cyrila a Metoděje	1926, ~1930		Projekty Antonína Procházky na stavu suchovrbenského kostela počítaly s věží ve stylu kostela svatého Jana Nepomuckého. Kostel i s areálem se nakonec dočkal podstatně skromnějšího provedení (1932–1934) bez věže.
Zvedací most		Slepé rameno	~2009		Zvedací most u hotelu Budweis měl umožnit realizaci splavného propojení Slepého ramene s Mlýnskou stokou. I pro odpor majitelů nemovitostí z důvodu zvýšení hladiny spodní vody nedošlo k realizaci.