Seznam kulturních památek ve Střešovicích

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Dostupné mapy ke článku
Upozornění Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Wiki Loves Monuments
WikiProjekt Fotografování

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Střešovice v hlavním městě Praze vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Staré Střešovice jsou od roku 2003 městskou památkovou zónou.[1]

Vilová kolonie Ořechovka je od roku 1991 městskou památkovou zónou.[2]

Střešovičky (Malé Střešovice) jsou od roku 2004 vesnickou památkovou zónou.[3]

Střešovice[editovat | editovat zdroj]

Památka Fotografie Rejstříkové číslo v ÚSKP Sídelní útvar Poloha Popis a poznámky
Přečerpávací stanice Bruska (Q24282829)


Přečerpávací stanice Bruska (Střešovice), Praha 6, obr. 2.jpg
 
Kategorie Přečerpávací stanice Bruska na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
104323
Pam. katalog
MIS
Střešovice Pod hradbami 467/2, Svatovítská 467/1a, Dělostřelecká, Buštěhradská
50°5′44,9″ s. š., 14°23′41,39″ v. d.
Přečerpávací stanice Bruska. Areál památky se skládá z přečerpávací stanice, dvou původních vodojemů se vstupem Bruska 1, dvou vodojemů se vstupem Bruska 2, oplocení a dílenského objektu. Komplex vznikl v letech 1920–1930. Nejstarší stavby souboru z 20. let 20. století nesou slohové znaky kubismu a rondokubismu, nejmladší stavba souboru (vodojem II) je ve stylu funkcionalistickém.
  • budova přečerpávací stanice, Pod hradbami 467/2, Svatovítská 467/1a, parc. 996
  • vodojem I, parc. 997
  • dílenský objekt bez čp., parc. 998
  • vodojem II, oplocení, parc. 999/1
  • budova bez čp. parc. 999/2, 999/3
  • parc. 999/5

Památkově chráněno od 28. dubna 2011.

Střešovická vozovna (Q12060639)


DOD Střešovice, vjezdová strana haly.jpg
 
Kategorie Tram depot Střešovice na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41531/1-2164
Pam. katalog
MIS
Střešovice Patočkova 460/4, 132/2, Na Ořechovce 132/5, Cukrovarnická 132/2, Strmá 132
50°5′39,25″ s. š., 14°23′20,56″ v. d.
Střešovická vozovna vznikla v letech 1908–1909, rozšířena pak byla později roku 1923. K areálu náleží vozovna, administrativní budova a obytná budova.
  • obytná budova čp. 132, parc. 941: Patočkova 132/2, Na Ořechovce 132/5, Cukrovarnická 132/2, Strmá 132. V nejvýchodnější části areálu, vystavěná v kopci. Její jasně členěná hmota je dekorována secesním ornamentem.
  • administrativní budova, Patočkova 460/4, parc. 940, přízemní s plochou střechou a převýšeným trojúhelným štítem na středu obdélné strany obrácené do ulice Patočkovy.
  • vozovna, parc. 938. Původní vozovnu tvořily 3 lodě po 5 kolejích, čtvrtá, delší než původní, byla přistavěna v roce 1923.
  • parc. 942/3, 943/1
  • parc. 942/4 a 943/2 bez staveb

Památkově chráněno od 12. prosince 1991.

Ústřední dům Ořechovka (Q38135614)


Na Ořechovce 30a, od Západní.jpg
 
Kategorie Central building of Ořechovka na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
105883
Pam. katalog
MIS
Střešovice Na Ořechovce 250/30a, Východní 250/7, Západní 250/8
50°5′42,9″ s. š., 14°22′51,47″ v. d.
Ústřední dům Ořechovka. Reprezentativní budova s mohutnými štíty s historizujícím dekorem byla vybudována v roce 1921 jako ústřední budova kolonie Ořechovka podle návrhu Jaroslava Vondráka. Byla zde umístěna řada obchodů a dalších služeb jako knihovna, pošta, restaurace, kinosál aj.

Památkově chráněno od 8. srpna 2016.

Vila Bohumila Kafky s ateliérem (Q24251465)


Kafkova vila Stresovice Prague 7705.JPG
 
Kategorie Villa Kafka na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40541/1-1523
Pam. katalog
MIS
Střešovice Na Ořechovce 484/41, Lomená 484/14
50°5′41,63″ s. š., 14°22′43,27″ v. d.
Vila Bohumila Kafky od architekta Pavla Janáka z roku 1924. Patrová vila na obdélném půdorysu se sedlovou střechou a obytným podkrovím je spojena s přízemním ateliérem (na čtvercovém půdoryse), jehož prosklená zaoblená stěna se obrací na sever a jehož plochá střecha slouží jako terasa prvního patra. Reliéfní busta B. Kafky nad vstupním portálem, zahrada, v zahradě na cihlovém soklu Kafkova bronzová socha Orfea z roku 1922, oplocení (cihlová zeď) s brankami.

Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Pomník obětem 1. světové války (Q38135606)


Praha, Střešovice svým padlým 01.jpg
 
Kategorie Střešovice svým padlým na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
104950
Pam. katalog
MIS
Střešovice Macharovo náměstí, parc. 1320
50°5′38,67″ s. š., 14°22′51,51″ v. d.
Pomník obětem 1. světové války. Autorem pomníku z roku 1929 je sochař Josef Franěk, žák Bohumila Kafky. Na architektonickém řešení spolupracoval s architektem Aloisem Dryákem. Pomník je tvořen odstupňovaným soklem, na němž spočívá socha, znázorňující v nadživotní velikosti vojáka, který je raněn a v záklonu klesá k zemi. Pomník je údajně vytesán z vápence z Pučiště v Chorvatsku.

Památkově chráněno od 5. září 2012.

Müllerova vila od Adolfa Loose (Q1468582)


Mullerovavila1.jpg
 
Kategorie Villa Müller na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
40543/1-1524
Pam. katalog
MIS
Střešovice Nad hradním vodojemem 642/14, Střešovická
50°5′33,3″ s. š., 14°22′42,43″ v. d.
Vila od architekta Adolfa Loose z let 1928–1930 byla postavena pro manžele Františka a Miladu Müllerovy. Unikátní příklad funkcionalismu s důsledným uplatněním originálního prostorového uspořádání interiéru, tzv. raumplanu, spojitého prostoru o nestejných výškách. Puristicky strohá krychle situovaná na svažitém pozemku rohové parcely. Litá železobetonová kostra vily je vyplněna zdivem. Stroze vypadající dům při pohledu zvenčí poutá pozornost díky svému krychlovému tvaru a nepravidelné kompozici oken. Kulturní památku tvoří vila a zahrada (MonumNet uváděl též oplocení). Prostředí kulturní památky tvoří oplocení a dobové hodiny na chodníku.

Poznámka: národní kulturní památka
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.

Nad hradním vodojemem 17 (Q31468188)


Praha, Střešovice, usedlost čp. 71.JPG
 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41407/1-2085
Pam. katalog
MIS
Střešovice Nad hradním vodojemem 71/17
50°5′32,84″ s. š., 14°22′36,11″ v. d.
Areál usedlosti ve Starých Střešovicích vznikl pravděpodobně ve 20. letech 19. století. Přízemní uliční domek byl postaven v období kolem roku 1880.
  • dům čp. 71, hlavní obytná budova, v havarijním stavu (krov zhotoven ze smrků pokácených v letech 1823–1824). Dochovala se většina svislých konstrukcí, zdivo z neotesaných opukových kamenů. Většina vodorovných konstrukcí (s výjimkou několika trámů a části konstrukce krovu) zanikla, dosud jsou ale po nich relativně dobře patrné stopy. Hlavní uliční průčelí je dvouosé, ve štítu mezi okny je umístěna nika. K západní straně objektu přiléhá sousední dům čp. 118, který má s domem čp. 71 společnou dělící zeď.
  • přízemní domek při vstupu - torzo, v havarijním stavu (vybudován kolem roku 1880). Objekt částečně využil starší konstrukci původní klasicistní ohradní zdi při ulici, dochovaná dlažba odpovídá době kolem roku 1880.
  • brána - zanikla. Brána s dřevěnými vraty navazovala na dům při severovýchodním nároží. Vlastní polokruhově ukončený vstup lemovala archivolta. Poškozená brána zanikla asi v roce 2004 v souvislosti s odklízením sutě a terénu ze dvora.

Prostředí kulturní památky tvoří sklepní prostory, přesahující pravděpodobně na sousední parcelu, a patrový jižní dvorní objekt, postavený patrně po roce 1900.
Památkově chráněno od roku 1987. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Kostel svatého Norberta (Q12030950)


Praha, Stresovice - kostel sv. Norberta 1.jpg
 
Kategorie Church of Saint Norbert (Střešovice) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
100452
Pam. katalog
MIS
Střešovice Sibeliova, Norbertov, Pod kostelem, parc. 1, 2
50°5′29,75″ s. š., 14°22′40,46″ v. d.
Neorománský kostel z let 1890–1891 od architekta Františka Rožánka. Jednolodní sálová stavba obdélného půdorysu, s příčnou lodí a vstupní věží v západním průčelí. Součástí památky je také park a původní oplocení s bránou. Prostředí kulturní památky tvoří socha Panny Marie a krucifix.

Památkově chráněno od 5. srpna 2003.

Fara (Q31468122)


Praha, Střešovice, fara.JPG
 
Kategorie Rectory in Střešovice na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
11029/1-2230
Pam. katalog
MIS
Střešovice Sibeliova 2/49, Farní 2/1, u kostela sv. Norberta
50°5′27,58″ s. š., 14°22′40,76″ v. d.
Patrová neorenesanční budova fary vznikla roku 1891. Součástí kulturní památky je i zahrada.

Památkově chráněno od 7. prosince 1995.

Sbor Církve českobratrské (Q24287257)


Praha, Stresovice - evangelicky kostel na namesti Pred Bateriemi.jpg
 
Kategorie Evangelical church (Střešovice) na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41300/1-2018
Pam. katalog
MIS
Střešovice náměstí Před bateriemi 950/22
50°5′27,99″ s. š., 14°22′24,31″ v. d.
Sbor Církve českobratrské včetně budovy fary a zahrady. Funkcionalistická budova sboru od architekta Bohumíra Kozáka je z roku 1931. Ve východním vrcholu přibližně trojúhelného parku jako pohledová dominanta na hluboké ose náměstí a ulice Sibeliovy. Kostel dodržuje tradiční bazilikální členění hmoty s převýšenou střední lodí a kratšími loděmi vedlejšími. Je orientovaný na západ. Prostor presbytáře není hmotově nijak oddělen, loď je v jeho místech pravoúhle ukončena. Na východě mírně předstupuje hranolová věž s hodinami a menším hranolem na vrcholu s prosklenými stěnami. V její spodní části je hlavní svtup do kostela. Okna jsou pravoúhlá, členěná obdélnými skleněnými tabulemi. Z jihu přiléhá ke kostelu dvoupodlažní budova fary, která je řešena v obdobném funkcionalistickém duchu.

Památkově chráněno od roku 1977. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku

Památková ochrana zrušena 29. ledna 1974 Andělka (Q38135601)


 
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
44123/1-1522
Pam. katalog
MIS
Střešovice Sibeliova 7/31
50°5′27,6″ s. š., 14°22′33,6″ v. d.
Předměstská venkovská usedlost Andělka. Bývalý dvůr čp. 7 patřící původně strahovskému klášteru. Usedlost cca ze 17. století. V roce 1921 byly pozemky v sousedství prodány Družstvu pro stavbu sokolovny a počítalo se se zbořením budov a zrušením dvora. Nejstarší jádro usedlosti, původní čp. 7 s barokními klenbami, bylo zbytečně zbořeno roku 1970 i přes památkovou ochranu.

Poznámka: Čp. 7 nyní neobsazeno. Čo. 31 má nyní řadový dům čp. 1005. V Památkovém katalogu zaměřeno do průčelí západní přístavby sokolovny.
Památkově chráněno od 22. prosince 1964.
Památková ochrana zrušena 29. ledna 1974.

Památková ochrana zrušena 30. června 2010 Usedlost Malovanka (Q12035024)


Praha, Břevnov, Malovanka, ruiny 02.JPG
 
Kategorie Malovanka estate na Wikimedia Commons
Hledat fotografie a kategorie ve Wikimedia Commons podle rejstříkového čísla památky
Nahrát snímek k tomuto tématu do úložiště Wikimedia Commons
 
41200/1-1951
Pam. katalog
MIS
Střešovice Patočkova 123/24, Na Malovance 123/20
50°5′18,09″ s. š., 14°22′46,56″ v. d.
Předměstská venkovská usedlost Malovanka: parc. 604, 605, 606/1, 606/2, 606/3, 607, 608/1. Přes svůj torzální stav má značnou historickou hodnotu. Je pozůstatkem organicky rostlé předměstské zástavby počínající v 17. století. Na pozemku usedlosti původně stála skupina budov nestejného stáří s nejstaršími z nich ze 17. století. V současnosti jsou zachované svislé konstrukce obytné budovy a stodoly.

Poznámka: MonumNet uvádí pouze adresu z Patočkovy ul.
Památkově chráněno od roku 1976. Uvedené datum 31. prosince je zřejmě fiktivní a znamená, že památka byla zapsána k nezjištěnému datu v průběhu uvedeného roku
Památková ochrana zrušena 30. června 2010.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Městská památková zóna Staré Střešovice, č. 2423, MonumNet
  2. Městská památková zóna vilová kolonie Ořechovka, č. 2107, MonumNet
  3. Vesnická památková zóna Střešovičky, č. 2469, MonumNet

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]