Seliger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Josef Seliger.
Seliger

Nilovův klášter na ostrově Stolbnyj na jezeře Seliger
Poloha
Světadíl Evropa
Státy Rusko Rusko
Oblasti Novgorodská, Tverská
Rajóny Demjanský (N), Ostaškovský (T)
Sídla Ostaškov
Zeměpisné souřadnice 57°11′ s. š., 33°3′ v. d.
Rozměry
Rozloha 212 km²
Délka 60
Povodí 2275 km²
Max. hloubka 5,8 m
Ostatní
Typ ledovcové jezero
Nadm. výška 205 m n. m.
Přítok vody Čerjomucha, Soroča, Krapivenga, Momenga
Odtok vody Seližarovka
Ostrovy Chačin, Stolbnyj
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Seliger (rusky Селигер) je jezero na hranici Tverské a Novgorodské oblasti v Rusku. Nachází se na severozápadě Valdajské vysočiny. Jezero je ledovcového původu a velmi nepravidelného, členitého tvaru. Má rozlohu 212 km². Je ze severu na jih 60 km dlouhé. Průměrně je hluboké 5,8 m, nejvíce 28 m. Leží v nadmořské výšce 205 m. Název jezera je pravděpodobně z finštiny.

Pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Jezero má lopatkovitý tvar. Skládá se z několika téměř izolovaných vodních ploch, zvaných pljosy (Ostaškovský, Nižněpožický, Sosnický, Seližarovský atd.), které jsou spojeny úzkými krátkými průtoky.

Ostrovy[editovat | editovat zdroj]

Na jezeře se nachází přibližně 160 ostrovů. Největší z nich je Chačin (32 km²), který takřka vyplňuje severní polovinu jezera; druhým největším je Gorodomlja (3,1 km²). Krom toho je v této oblasti velké množství poloostrovů.

Vodní režim[editovat | editovat zdroj]

Do jezera ústí 110 přítoků, z nichž hlavní jsou Čerjomucha, Krapivenga, Soroča, Momenga. Odtéká z něj Seližarovka (přítok Volhy)

Klima[editovat | editovat zdroj]

Klima v této oblasti je mírné a pevninské. Příjemně teplé dny s teplotami na 20 °C mohou přicházet od konce května do začátku září, naopak od prosince do konce února může teplota klesat pod –20 °C. Voda na jezeře zamrzá v listopadu až v prosinci a rozmrzá ve druhé polovině dubna až v květnu.

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

Na jezeře je rozvinutý rybolov (sízi severní i malí, cejni, candáti, štiky). Do 1. poloviny 20. století byl rybolov „decentralizovaný“ a rybářství se věnoval kdekdo z Ostaškova a okolních vesnic. Jednalo se o tradiční povolání a ryby v těších dobách zastaly funkci lokální měny.

Osídlení pobřeží[editovat | editovat zdroj]

Na jižním břehu leží město Ostaškov, mezi menší obce a osady patří Žar, Svetlica, Pačkovo, Zalučje, Neprije. Oblast jezera je zónou masivního oddychu a turistiky. Na přelomu 40. a 50. let na ostrově Gorodomlja byla základny, laboratoře a vědecká pracoviště raketové techniky.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]