Schwarzenbach (zřícenina hradu)
| Schwarzenbach | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Schwarzenbach,  Rakousko |
| Souřadnice | 47°38′21,84″ s. š., 16°20′25,08″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Kód památky | 129240 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrad Schwarzenbach, (maďarsky Feketevár)[1] je zřícenina v udržovaném stavu u stejnojmenného městysu Schwarzenbach v okrese Wiener Neustadt-okolí v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy.
Poloha[editovat | editovat zdroj]
Zřícenina hradu stojí necelý kilometr severozápadně od městysu Schwarzenbach na Schwarzenbašském kopci Schlossbergu, kde pramení potok Schwarzenbach. Zřícenina je volně přístupná, avšak zarostlá náletovými křovinami, atrium je zasypáno oblázky a zbytky zdí. U vstupu je výstražná tabule s varováním nebezpečí zřícení.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad mohl být postaven koncem 12. či počátkem 13. století. V nejstarším dokumentu z roku 1254 se ve spojitosti s mírovou smlouvou mezi uherským králem Bélou IV. (1206-1270) a českým králem Přemyslem Otakarem II. (1233-1278) objevuje „castrum Suarchumpah".[2]
V roce 1337 měl být Schwarzenbach podle mírové smlouvy z Pressburgu (Bratislava) vyměněn za dolnoštýrský hrad Anchenstein v obci Cirkulane v dnešním Slovinsku.[3] Anchenstein přešel z Rakouska do Uher, ale Schwarzenbach z Uher do Rakouska nikoliv. Teprve 1362 byl Schwarzenbach mírem z Budapešti předán Rakousku.[4]
V první třetině 16. století byla na hradním nádvoří postavena kaple. Průčelí této stavby obrácené k nádvoří má okenní otvory s hrotitým obloukem (později částečně zazděné) pro kruhová okna. Přístup k empoře vedl nad schodištěm věžičky, která je dosud ve 12 metrech ještě patrná. Uvnitř kaple je křížová klenba s ostrými hranami. Koncem 16. století byla provedena velkorysá přestavba hradu na zámek při zachování staré podezdívky.
V roce 1680 hrad koupili Esterházyové, v jejichž majetku je dodnes.[5].
Kolem roku 1800 byl hrad využíván jako sídlo úřadu Esterházyů a kdysi skvostná stavba se ponenáhlu rozpadala.[6]
Držitelé léna i vlastnictví[editovat | editovat zdroj]
- 1254 - Uherské království - král Béla IV.
- 1331 - Heinrich von Haderswörth
- 1337 - Uherské království - pustý hrad Gespan Leustachius
- 1362 - Rakouské arcivévodství - arcivévodská správa majetku
- 1369 - Wilhelm z Ellerbachu
- 1379 - vévoda Albrecht III.
- 1381 - Heinrich z Pottendorfu
- 1382 - hrabě Johann-Iwan z Bernsteinu
- 1389 - rytíř Häschk z Walpersbachu
- 1418 - Hans Häschk z Schwarzenbachu
- 1439 - synové Konrada Königsbergů
- 1462 - Johann Siegmund baron z Weißbriachu
- 1492 - Johann z Königsbergu
- 1560 - synové Johanna z Königsbergu
- 1591 - Ulrich z Königsbergu
- 1601 - Ludwig z Königsbergu
- 1608 - Georg Zinzendorf
- 1624 - Georg Gabriel Kollonitsch
- 1658 - Hans z Wurmbrandu
- 1686 - rod Esterházy
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Felix Halmer: Burgen und Schlösser Bucklige Welt, Semmering, Rax, 1969
- Wilfried Bahnmüller: Burgen und Schlösser in Niederösterreich, 2005
- Dehio: Niederösterreich südlich der Donau, 2003
- Felix Halmer: Niederösterreichs Burgen, 1956
- Ilse Schöndorfer: Steine und Sagen - Burgruinen in Niederösterreich, 1999
- Gerhard Stenzel: Von Burg zu Burg in Österreich, 1973
- Weltin, Mochty, Kühtreiber, Woldron: Wehrbauten und Adelssitze Niederösterreichs/Das Viertel unter dem Wienerwald, Bd. 2, 2003
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Burg Schwarzenbach na německé Wikipedii.
- ↑ Universität Klagenfurt - Eisentruhe mit Ölbildern esterházyscher Besitzungen, 1688 Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine., abgerufen am 15. Jänner 2010
- ↑ Ungarisches Nationalarchiv Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine. - Transkribtion des Friedens zu Ofen (Budapest, 3. April 1254), abgerufen am 9. März 2010
- ↑ Ungarisches Nationalarchiv Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine. - Transkribtion des Friedens zu Preßburg (Bratislava, 11. September 1337), abgerufen am 9. März 2010
- ↑ Ungarisches Nationalarchiv[nedostupný zdroj] - Transkribtion des Friedens zu Ofen (Budapest, 10. März 1362), abgerufen am 9. März 2010
- ↑ Marktgemeinde Schwarzenbach - Burgruine Schwarzenbach, abgerufen am 3. Okt. 2009
- ↑ Bundesdenkmalamt (Hg.): Dehio-Handbuch. Die Kunstdenkmäler Österreichs. Topographisches Denkmälerinventar. Niederösterreich südlich der Donau, Teil 2, M bis Z. Verlag Berger, Horn/Wien 2003. ISBN 3-85028-365-8. Seiten 2164–2165.
- ↑ Burgen-Austria - Burg Schwarzenbach[nedostupný zdroj], abgerufen am 24. Feber 2010
- ↑ Weltin, Mochty, Kühtreiber, Woldron: Wehrbauten und Adelssitze Niederösterreichs/Das Viertel unter dem Wienerwald, Bd. 2, 2003
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Schwarzenbach na Wikimedia Commons - Dějiny hradu Schwarzenbach na www.Burgen-Austria[nedostupný zdroj] (něm.)
