Sabiha Gökçenová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Sabiha Gökçen
Sabiha gokcen2.jpg
Narození 22. března 1913
Bursa
Úmrtí 22. března 2001 (ve věku 88 let)
Ankara
Místo pohřbení Vojenský hřbitov Cebeci
Alma mater Üsküdar American Academy
Ocenění Zlatá letecká medaile FAI
Rodiče Mustafa Kemal Atatürk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sabiha Gökçenová (21. března 1913 Bursa22. března 2001 Ankara) byla turecká letkyně. Ve svých 23 letech se stala patrně první ženskou bojovou pilotkou v historii. Byla jedním z osmi adoptivních dětí zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byla sirotkem. Vyrůstala v sirotčinci spolu se čtyřmi bratry. O jejím původu existují dohady, oficiální verze mluvila o bosenském původu, ale je také možné, že Sabiha byla potomkem jedné z obětí genocidy Arménů (s touto teorií přišel roku 2004 novinář Hrant Dink, načež se stal obětí nacionalistické štvanice a v roce 2007 na něj dokonce sedmnáctiletý turecký nacionalista spáchal atentát). Během návštěvy prezidenta Atatürka v Bursě v roce 1925 ho dvanáctiletá Sabiha oslovila a vyjádřila přání studovat na internátní škole. Poté, co Atatürk vyslechl její krutý životní příběh a seznámil se s ubohými podmínkami, v nichž žila, rozhodl se ji adoptovat a požádal Sabihova nejstaršího bratra, aby jí dovolil žít v prezidentské rezidenci v Ankaře. Sabiha pak žila a vyrůstala spolu s dalšími adoptovanými dětmi prezidenta. Vystudovala poté Americkou akademii v Istanbulu (Üsküdar Amerikan Lisesi). Po přijetí zákona o příjmení ji Atatürk roku 1934 vybral jméno Gökcen, jež by šlo přeložit jako „nebeská“ – aniž by v té době Sabiha ještě uvažovala o létání.

Roku 1935 Atatürk založil Tureckou leteckou asociaci. Vzal Sabihu na zahajovací ceremoniál, který se konal 5. května 1935. Sabiha byla nadšená leteckou šou kluzáků a zahraničních parašutistů. Rozhodla se také stát parašutistkou a Atatürk ihned přiměl ředitele školy Fuatua Bulku, aby ji zapsal jako první ženu. Nakonec se ale zřekla parašutismu ve prospěch létání a získala licenci pilota. Byla společně se sedmi studenty poslána na kluzákový výcvik do Ruska, avšak v Moskvě se dozvěděla, že zemřela její adoptivní sestra Zehra a okamžitě se vrátila do Turecka a načas se zcela izolovala od společenských aktivit. V letech 1936-1937 se vrátila k létání a dokončila svůj letecký výcvik na letecké škole v Eskişehiru. K 1. leteckém pluku v Eskişehiru pak nastoupila jako bojová pilotka, především bombardéru. Zúčastnila se dvou vojenských cvičení a v roce 1937 se podílela na vojenském potlačení vzpoury v oblasti Dersim na východě Turecka. Osobně svými leteckými útoky zabila asi padesát povstalců. V roce 1938 uskutečnila pětidenní let přes Balkán. Ve stejném roce se stala instruktorkou Turecké letecké asociace. Tuto činnost vykonávala až do roku 1954. Během své instruktorské kariéry vycvičila mj. další čtyři ženy. Během své kariéry létala na 22 různých typech letadel. Odlétala více než 8 000 hodin, z nichž 32 bylo bojových.

Roku 1981 vydala paměti nazvané Ataturkovou cestou. Je po ní pojmenováno Mezinárodní letiště Sabiha Gökçen v Istanbulu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sabiha Gökçen na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]