Střední uměleckoprůmyslová škola Bechyně
| Střední uměleckoprůmyslová škola, Bechyně, Písecká 203 | |
|---|---|
 | |
| Informace | |
| Zkratka | SUPŠ Bechyně |
| Právní forma | příspěvková organizace |
| Zřizovatel | Jihočeský kraj |
| Datum založení | únor 1884 |
| Zaměstnanci | |
| Ředitel | Mgr. Otakar Novák |
| Zástupce | Ing. Jaroslava Bínová |
| Poloha | |
| Město | Bechyně |
| Adresa | Písecká 203/0, Bechyně, 391 65, Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°18′0,42″ s. š., 14°28′21,69″ v. d. |
 | |
| Identifikátory | |
| IČO | 60061880 (VR) |
| REDIZO | 600008860 |
| Oficiální web | www |
| Obory vzdělání | |
Keramický design (82-41-M/12) Průmyslový design (82-41-M/04) Grafický desig (82-41-M/05) Multimediální tvorba (82-41-M/17) Technologie keramiky (28-46-M/01) | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Střední uměleckoprůmyslová škola (ve zkratce SUPŠ Bechyně, dříve Střední průmyslová škola keramická[1]) je jedinou střední školou v Bechyni.[2] V roce 2014 oslavila 130 let existence s téměř čtyřmi tisíci absolventů.[3] Jde o příspěvkovou organizací, zřizovanou Jihočeským krajem.[4]
Historie a popis[editovat | editovat zdroj]
Rozlehlá budova stojí mezi rybníkem Trubný[5] a Píseckou ulicí, v níž se nachází také areál domova mládeže se školní jídelnou SUPŠ.[6]
Od založení do roku 1945[editovat | editovat zdroj]
Bechyně, respektive její dnešní součást Zářečí, je výrobou keramiky známá už z doby 16. století,[5][7] od roku 1875 se ve městě vyrábělo hliněné nádobí a kachlová kamna.[3] Škola byla založena jako c. k. odborná škola keramická v únoru 1884 jako tříletá a ještě v březnu téhož roku byla v Klášterní ulici[7] zahájena výuka, které byla do roku 1910 otevřena pouze mužům.[8] Prvním oborem bylo kamnářství, následovalo umělecké hrnčířství a keramická malba. Autorem plánů budovy, jež byla přestavěna ze špýcharu, byl odborný učitel František Kraus.[7] V roce 1912 do ní byla zavedena elektřina.[4] Mezi významná období ve své historii škola uvádí uměleckých vrcholů školy bylo období secese v letech 1900–1914 a 20.–30. léta 20. století, a to kvůli úspěchům na mezinárodních výstavách.[8] Ve 30. letech škola odolala přesunutí do Prahy a v roce 1937 získala na mezinárodní výstavě v Paříži zlatou medaili. V letech 1937–1939 byla na východní straně postavena přípravna hmot.[1]
Po roce 1945[editovat | editovat zdroj]
Po válce získávala na popularitě díky zvýšenému zájmu rozvíjejících se průmyslových odvětví. V roce 1949 v budově byly přistavěny toalety, umývárny a šatny.[4]Na začátku 50. let se studium změnilo na čtyřleté s maturitou a byla otevřena nově zbudovaná přístavba.[5] V 70. letech škola získala novou budovu domova mládeže a školní jídelny[8] po letech obývání nevyhovujících prostor bývalého kláštera.[4]V roce 2019 škola uváděla 4 178 absolventů.[8]
Studijní obory[editovat | editovat zdroj]
V rámci školy lze studovat obory s následujícím zaměřením:
Keramický design[editovat | editovat zdroj]
Jde asi o nejznámější místní obor. Studenti v něm ručně zpracovávají keramiku a zároveň získávají znalosti z výtvarných předmětů, ale také například ekonomie a počítačové grafiky. Výuka se soustředí na tvorbu vlastních výtvarných návrhů a jejich realizaci.[9]
Průmyslový design[editovat | editovat zdroj]
Obor otevřený v roce 2000[8] studenty připravuje například na kariéru v rámci výtvarných a vývojových oddělení průmyslových organizací nebo modeláře v oblasti designu. Studenti vytváří vlastní výtvarné návrhy a realizují je s použitím řady materiálů. Při tvorbě využívají vizualizace v grafických programech.[10]
Grafický design[editovat | editovat zdroj]
Obor otevřený v roce 2006[8] spojuje klasické výtvarné techniky s propagačním výtvarnictvím a propagační grafikou a studenty vzdělává v předmětech výtvarná teorie a dějiny umění. Studenti se získávají dovednosti v rukodělné i počítačové grafice. Obor se soustředí na vývoj a navrhování grafického designu. Příprava je zaměřena také na vědomosti a dovednosti v psaní a kreslení písma a na figurální kreslení.[11]
Multimediální tvorba[editovat | editovat zdroj]
Obor otevřený v roce 2009[8] spojuje výtvarnou teorii a praxi s technickými znalosti z oblasti digitálních médií. Studenti pracují s různými médii tak, aby je výsledná podoba vhodně spojovala, nebo vybírají pro zadaný úkol nejvhodnější médium. Studenti se vzdělávají v oborech fotografie, 2D a 3D grafiky, videa a animace, zvuku a interaktivních a internetových technologií. Široký záběr dovedností umožňuje také využití spolupráce mezi studenty dalších školních oborů.[12]
Technologie keramiky (silikátů)[editovat | editovat zdroj]
Jde o jediný studijní obor věnující se technologii keramiky v republice. Po dvouletém studiu se zkrácenou formou výuky jeho absolventi nacházejí uplatnění v keramických továrnách a průmyslových podnicích nebo se věnují dalšímu studiu silikátů na VŠCHT Praha.[13] Po roce 2000 byl pro nezájem uchazečů na několik let zrušen,[3] nicméně od 2015 je opět zařazen do portfolia školy.[13]
Zrušené obory[editovat | editovat zdroj]
V letech 1984–2012 škola vyučovala studenty v oboru Aplikovaná chemie[8] (v prvních letech pod názvem Chemická technologie)[4] a mezi roky 2013 a 2016 nabízela tříletý učební obor Výrobce a dekoratér keramiky.[8]
Zázemí[editovat | editovat zdroj]
Studenti se vzdělávají v přednáškových učebnách a praxi vykonávají ve školních dílnách a učebnách specializovaných. Škola od roku 1973 disponuje domovem mládeže a školní jídelnou.[14]
Pro výstavy školních prací se využívá také klášterní zahrada.[5]
Významní absolventi[editovat | editovat zdroj]
Školu vystudovala řada osobností, které se ve výtvarných oborech prosadili, například Jan Sovák, Jan Benda, Vladimír Oppl, Ladislav Janouch, Jan Kolář, Miroslav Pangrác nebo Miroslav Oliva, z nichž někteří na škole později působili jako vyučující. Mezi absolventy jsou také lidé, kteří jsou známí z oborů odlišných, třeba Mikuláš Antonín Číla, Karel Kryl, Jan Kačer, Miki Ryvola, Viktor Sodoma a Karel Roden.[15]
Další aktivity[editovat | editovat zdroj]
- V rámci studia se žáci mohu účastnit specializovaných kurzů, například sportovně turistického, lyžařského nebo kurzu kresby a malby v přírodě.[16] SUPŠ pořádá také řadu kurzů pro veřejnost souvisejících s grafikou a keramikou, například modelování, malba nebo vytáčení.[17]
- Od roku 1997 škola organizuje celostátní soutěž v točení na hrnčířském kruhu pro žáky středních škol z celé republiky.[18]
- Při škole existuje obecně prospěšná organizace Mezinárodní sympozium keramiky, o.p.s., jejímž hlavním cílem je pořadatelství stejnojmenných sympozií, které v Bechyni probíhají od roku 1966 a v současnosti probíhají jako bienále.[19]
- Škola spolupracuje na organizaci výtvarných výstav.[20]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Zadní trakt u rybníka Trubný -
Pamětní deska Karlu Krylovi v budově školy -
Budovy domova mládeže
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Keramická škola - Pamětihodnosti - Kulturně turistický informační server Bechyňska. www.bechynsko.cz [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Střední školy Bechyně - StředníŠkoly.com. www.stredniskoly.com [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c 130 let keramické školy v Bechyni | JIKA. www.jika.cz [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e Keramická škola - Pamětihodnosti - Kulturně turistický informační server Bechyňska. www.bechynsko.cz [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.
- ↑ a b c d MAYEROVÁ, Silvie. Komplexní územní analýza obce Bechyně [online]. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2000 [cit. 2020-04-15]. S. 69–72. Dostupné online.
- ↑ Domov mládeže a školní jídelna. www.supsbechyne.cz [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c KRAJÍC, Rudolf. Bechyně - historické město nad Lužnicí. Bechyně: Městský úřad 180 s. Dostupné online. ISBN 80-238-5575-1, ISBN 978-80-238-5575-3. OCLC 51190319
- ↑ a b c d e f g h i Historie SUPŠ Bechyně. www.supsbechyne.cz [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Keramický design. www.supsbechyne.cz [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Průmyslový design. www.supsbechyne.cz [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Grafický design. www.supsbechyne.cz [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Multimediální tvorba. www.supsbechyne.cz [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Technologie keramiky. www.supsbechyne.cz [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Domov mládeže a školní jídelna. www.supsbechyne.cz [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Významné osobnosti školy. www.supsbechyne.cz [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Kurzy pro žáky. www.supsbechyne.cz [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Kurzy pro veřejnost. www.supsbechyne.cz [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Celostátní točířská soutěž pro žáky středních škol. www.supsbechyne.cz [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Mezinárodní keramická sympozia. www.supsbechyne.cz [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Artalk.cz [online]. 2019-09-26 [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MAYEROVÁ, Silvie. Komplexní územní analýza obce Bechyně. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2000. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Střední uměleckoprůmyslová škola na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
