SMS Scharnhorst

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
SMS Scharnhorst
Základní údaje Vlajka
Jméno podle: Gerhard von Scharnhorst
Zahájení stavby: 1905
Spuštěna na vodu: 1906
Uvedena do služby: 1907
Osud: potopen v bitvě u Falklandských ostrovů
Souřadnice: 54°40′0″ j. š., 55°51′0″ z. d.
Takticko-technická data
Výtlak: 11 600 t
Délka: 137 m
Šířka: 21,6 m
Ponor: 7,5 m
Pohon: tři trojexpanzní parní stroje
Rychlost: 24,5 uzlu
Posádka: 765
Pancíř: paluba 55 mm
boky až 150 mm
velitelská věž 170 mm
Výzbroj: 8× 210 mm
6× 150 mm
18× 88 mm
4× torpédomet

SMS Scharnhorst byl pancéřový křižník německého císařského námořnictva stejnojmenné třídy. Byl dokončen v říjnu 1907 v loděnicích Blohm & Voss. Projekt byl větší, rychlejší a lépe vyzbrojený než předcházející třída Roon s podobným pancéřováním. Scharnhorst a jeho sesterská loď Gneisenau byly v první světové válce součástí německé Východoasijské eskadry admirála von Spee. Nejprve na hlavu porazily britskou eskadru v bitvě u Coronelu, aby už o měsíc později byly oba potopeny v bitvě u Falklandských ostrovů.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Hlavní dělová věž Scharnhorstu s kanóny ráže 210 mm

Výtlak 137 metrů dlouhého plavidla činil 11 600 t. K jeho provozu bylo třeba 765členné posádky. Hlavní výzbroj lodí tak tvořilo osm 210mm kanónů (o čtyři více než u předchozí třídy Roon), z nichž čtyři z nich byly ve dvou dvouhlavňových věžích a čtyři v kasematech. Sekundární ráží představovalo šest 150mm kanónů v kasematech. Lodě dále nesly osmnáct 88mm kanónů a čtyři torpédomety ráže 450 mm.[1] Pancéřován byl bočním pancéřovým pásem o síle 150 mm a pancéřovou palubu o síle 55 mm. Rovněž velitelská věž byla chráněna, tentokrát pancířem o síle 170 mm. Scharnhorst poháněly tři trojexpanzní parní stroje o výkonu 22368 kW, roztáčející trojici lodních šroubů. Nejvyšší rychlost dosahovala rychlost 23,5 uzlu.

Osud[editovat | editovat zdroj]

Speeova eskadra opouští, krátce po bitvě u Coronelu, chilský přístav Valparaíso. Eskadru vedou oba pancéřové křižníky, nacházející se vlevo vzadu.

Scharnhorst byla vlajkovou lodí německé Východoasijské eskadry viceadmirála von Spee. Eskadra se 1. listopadu 1914 střetla v bitvě u Coronelu s britskou eskadrou, kterou jednoznačně porazila. Scharnhorst v bitvě potopil britský pancéřový křižník HMS Good Hope. Britové poté do oblasti vyslali mnohem větší síly a se Speeovou eskadrou se znovu střetli v bitvě u Falkland, ve které měly naopak převahu oni. Scharnhorst byl ve střetnutí potopen palbou britských bitevních křižníků HMS Invincible a HMS Inflexible během svého pokusu krýt ústup německých lehkých křižníků. Zahynula celá posádka včetně velitele eskadry admirála von Spee.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 140. (česky) 
  2. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 157. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. (česky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]