SMS Prinz Heinrich

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
SMS Prinz Heinrich
SMS Prinz Heinrich
Základní údaje
Vlajka
Typpancéřový křižník
Zahájení stavbyprosinec 1898
Spuštěna na vodu22. března 1900
Uvedena do služby11. března 1902
Osudsešrotován 1920
PředchůdceFürst Bismarck
Následovníktřída Prinz Adalbert
Takticko-technická data
Výtlak8868 t
Délka120 m
Šířka19,6 m
Ponor7,3 m
Pohon14 kotlů, 3 parní stroje
3 lodní šrouby
15 000 hp
Rychlost20 uzlů
Posádka535
Pancířpaluba 50 mm
boky až 100 mm
velitelská věž 150 mm
Výzbroj2× 240mm kanón (2×1)
10× 150mm kanón (10×1)
10× 88mm kanón (10×1)
4× 450mm torpédomet (4×1)

SMS Prinz Heinrich byl druhý postavený pancéřový křižník Kaiserliche Marine. Byl postaven v Kielu v letech 1898–1902.[1] Navržen byl pro službu v německých koloniích.[2] V době vypuknutí první světové války již byl poměrně zastaralý, operoval v Severním moři, na Baltu a v roce 1916 byl raději převeden do druhé linie.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Prinz Heinrich

Plavidlo postavila německá loděnice Kaiserliche Werft KielKielu. Stavba byla zahájena v prosinci 1898. Dne 22. března 1900 byl křižník spuštěn na vodu a dne 11. března 1902 byl přijat do služby.[2]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Prinz Heinrich byl vylepšením konstrukce pancéřovaného křižníku SMS Fürst Bismarck. Stavěn byl rovněž pro službu v německých koloniích. Měl však menší výtlak, slabší pancéřování a pouze polovinu děl hlavní ráže. Hlavní výzbroj tvořily dva 240mm kanóny v jednodělových věžích. Sekundární ráži představovalo deset 150mm kanónů. Loď dále nesla deset 88mm kanónů a čtyři torpédomety.[3] Pohonný systém tvořilo 14 kotlů a tři parní stroje o výkonu 15 000 hp, pohánějící tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20 uzlů.[2]

Osudy[editovat | editovat zdroj]

Prinz Heinrich
Prinz Heinrich při doplňování paliva

Prinz Heinrich na počátku první světové války operoval v sestavě Širokomořského loďstva v Severním moři. Byl přidělen 4. předzvědné skupině kontradmirála Huberta von Rebeur-Paschwitz (pancéřové křižníky Roon, Yorck, Prinz Adalbert a Prinz Heinrich).[4] Dne 16. prosince 1914 se účastnil operací spojených s ostřelováním Scarborough, Hartlepoolu a Whitby — byl součástí jádra Širokomořského loďstva, které východně od mělčiny Doggerbank krylo německé bitevní křižníky, útočící na pobřeží Anglie. [5]

V roce 1915 byl společně s pancéřovým křižníkem SMS Roon převelen na Balt.[6] Dne 2. července 1915 vyplul v doprovodu křižníku Prinz Adalbert vstříc německým silám ohrožovaným ruskou eskadrou v bitvě u Östergarnu. U mysu Rixhöft byl však Prinz Adalbert těžce poškozen torpédem britské ponorky E 9 a ani jedna loď tak do bitvy nezasáhla.[7] Později byl křižník vyřazen a od roku 1916 sloužil jako plovoucí kasárna. Válku přečkal a v roce 1920 byl sešrotován.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MILFORD, Darren. Prinz Heinrich Class Armoured Cruiser [online]. worldwar1.co.uk, 1998-2006 [cit. 2009-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c PRINZ HEINRICH armoured cruiser (1902) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 140. 
  4. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 248. [Dále jen Hrbek (2001)]
  5. Hrbek 2001, s. 109.
  6. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 2. Rok 1915. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-85-0. S. 90. [Dále jen Hrbek (2001b)]
  7. Hrbek 2001b, s. 100.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]