SMS Prinz Heinrich
 SMS Prinz Heinrich | |
| Základní údaje | |
|---|---|
.svg){kind=small} | |
| Typ | pancéřový křižník |
| Zahájení stavby | prosinec 1898 |
| Spuštěna na vodu | 22. března 1900 |
| Uvedena do služby | 11. března 1902 |
| Osud | sešrotován 1920 |
| Předchůdce | Fürst Bismarck |
| Následovník | třída Prinz Adalbert |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak | 8868 t |
| Délka | 120 m |
| Šířka | 19,6 m |
| Ponor | 7,3 m |
| Pohon | 14 kotlů, 3 parní stroje 3 lodní šrouby 15 000 hp |
| Rychlost | 20 uzlů |
| Posádka | 535 |
| Pancíř | paluba 50 mm boky až 100 mm velitelská věž 150 mm |
| Výzbroj | 2× 240mm kanón (2×1) 10× 150mm kanón (10×1) 10× 88mm kanón (10×1) 4× 450mm torpédomet (4×1) |
SMS Prinz Heinrich byl druhý postavený pancéřový křižník Kaiserliche Marine. Byl postaven v Kielu v letech 1898–1902.[1] Navržen byl pro službu v německých koloniích.[2] V době vypuknutí první světové války již byl poměrně zastaralý, operoval v Severním moři, na Baltu a v roce 1916 byl raději převeden do druhé linie.
Stavba[editovat | editovat zdroj]
_(14585011217).jpg)
Plavidlo postavila německá loděnice Kaiserliche Werft Kiel v Kielu. Stavba byla zahájena v prosinci 1898. Dne 22. března 1900 byl křižník spuštěn na vodu a dne 11. března 1902 byl přijat do služby.[2]
Konstrukce[editovat | editovat zdroj]
Prinz Heinrich byl vylepšením konstrukce pancéřovaného křižníku SMS Fürst Bismarck. Stavěn byl rovněž pro službu v německých koloniích. Měl však menší výtlak, slabší pancéřování a pouze polovinu děl hlavní ráže. Hlavní výzbroj tvořily dva 240mm kanóny v jednodělových věžích. Sekundární ráži představovalo deset 150mm kanónů. Loď dále nesla deset 88mm kanónů a čtyři torpédomety.[3] Pohonný systém tvořilo 14 kotlů a tři parní stroje o výkonu 15 000 hp, pohánějící tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20 uzlů.[2]
Osudy[editovat | editovat zdroj]
Prinz Heinrich na počátku první světové války operoval v sestavě Širokomořského loďstva v Severním moři. Byl přidělen 4. předzvědné skupině kontradmirála Huberta von Rebeur-Paschwitz (pancéřové křižníky Roon, Yorck, Prinz Adalbert a Prinz Heinrich).[4] Dne 16. prosince 1914 se účastnil operací spojených s ostřelováním Scarborough, Hartlepoolu a Whitby — byl součástí jádra Širokomořského loďstva, které východně od mělčiny Doggerbank krylo německé bitevní křižníky, útočící na pobřeží Anglie. [5]
V roce 1915 byl společně s pancéřovým křižníkem SMS Roon převelen na Balt.[6] Dne 2. července 1915 vyplul v doprovodu křižníku Prinz Adalbert vstříc německým silám ohrožovaným ruskou eskadrou v bitvě u Östergarnu. U mysu Rixhöft byl však Prinz Adalbert těžce poškozen torpédem britské ponorky E 9 a ani jedna loď tak do bitvy nezasáhla.[7] Později byl křižník vyřazen a od roku 1916 sloužil jako plovoucí kasárna. Válku přečkal a v roce 1920 byl sešrotován.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MILFORD, Darren. Prinz Heinrich Class Armoured Cruiser [online]. worldwar1.co.uk, 1998-2006 [cit. 2009-10-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c PRINZ HEINRICH armoured cruiser (1902) [online]. Navypedia.org [cit. 2019-11-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986. S. 140.
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 1. Rok 1914. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-84-2. S. 248.[Dále jen Hrbek (2001)]
- ↑ Hrbek 2001, s. 109.
- ↑ HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři. Díl 2. Rok 1915. Praha: Libri, 2001. ISBN 80-85983-85-0. S. 90.[Dále jen Hrbek (2001b)]
- ↑ Hrbek 2001b, s. 100.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HYNEK, Vladimír; KLUČINA, Petr. Válečné lodě 2: Mezi krymskou a rusko-japonskou válkou. Praha: Naše vojsko, 1986.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu SMS Prinz Heinrich na Wikimedia Commons
