Sándor Bauer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sándor Bauer
Narození 28. února 1952
Budapešť
Úmrtí 23. ledna 1969 (ve věku 16 let)
Budapešť
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Pamětní deska na zdi Národní muzea v Budapešti instalovaná 17. října 2001
Hrob na hřbitově v Rákospalota

Sándor Bauer (maďarsky Bauer Sándor, 28. února 1952, Budapešť23. ledna 1969, Budapešť) byl maďarský učeň, který se 20. ledna 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci[1] a z lásky k maďarské vlasti. Byl inspirován činem Jana Palacha, jenž se odehrál čtyři dny předtím. K aktu došlo před vchodem do budapešťského Národního muzea. Ve vojenské nemocnici umíral další tři dny, následkům popálenin podlehl 23. ledna 1969.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Během Maďarského povstání na podzim roku 1956 zničily střely sovětských tanků byt jeho rodiny. Po základní škole byl z politických důvodů odmítnut ke studiu na střední lesnické škole a nastoupil do učebního oboru automechanik.

Po upálení Jana Palacha, který chtěl v lednu roku 1969 vyburcovat československý národ k aktivnímu odporu proti okupantům, následoval jeho činu. Před Národním muzeem v Budapešti se 20. ledna 1969 (ve stejný den jako Josef Hlavatý) polil benzínem a zapálil, celou dobu byl při vědomí. V rukou měl dvě maďarské vlajky. První pomoc mu poskytl procházející medik Sándor Bihari. Po transportu do vojenské nemocnice na něj byla uvalena prozatímní vazba. Tisk o události informoval krátkým sdělením až 22. ledna, nicméně o něm informoval jako o činu chorého jedince bez politického motivu.[1] Na následky popálenin zemřel o den později.

Pohřeb na hřbitově Rákospalota se uskutečnil pod policejní kontrolou.[1]

Jeho činem se nechal inspirovat sedmihradský maďar Márton Moyses, který se na protest proti komunistké diktatuře v Maďarsku a v Rumunsku upálil dne 13. února 1970 před sídlem komunistické strany v Brašově.

Citáty[editovat | editovat zdroj]

Mé poselství zní: Bez ideálů člověk nežije, pouze přežívá ... Zvolil jsem si smrt upálením stejně jako ten československý mladík, který se upálil 16. na protest proti ruské okupaci.
— S. Bauer spolužákovi J. Szilágyimu[2]
Chtěl bych žít, ale v tuto chvíli potřebuje můj národ spíše mé mrtvé tělo spálené na troud.
— dopis na rozloučenou S. Bauera rodičům[2]

Obdobné činy[editovat | editovat zdroj]

Podobným způsobem protestovali:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c V sedmnácti vyslyšel Palacha a v Budapešti se upálil [online]. Hospodářské noviny, 2011-01-18, [cit. 2013-06-08]. Dostupné online.  
  2. a b Bauer Sándor, A. Gálová, iBabylon.cz, 10.2.2009

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]