Zobrazení zdroje stránky Růžena Holubová

{{Infobox - osoba
  | obrázek = RosaHolub1865.png
  | popisek = Růžena Holubová (1892)
  | jméno = Růžena Holubová
  | rodné jméno = Rosa Hof
  | místo narození = [[Biedermannsdorf]] {{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
  | místo úmrtí = [[Vídeň]] {{Vlajka a název|Rakousko}}
  | místo pohřbení = [[Vídeňský ústřední hřbitov]]
  | choť = [[Emil Holub]]
  | ocenění = [[Záslužný kříž|Zlatý Záslužný kříž s korunou]]
  | národnost = rakouská
  | povolání = cestovatelka
}}
'''Růžena Holubová''' (též [[Němčina|německy]] '''Rosa Holub''', rozená '''Rosa Hof''', [[11. květen|11. května]] [[1865]] [[Biedermannsdorf]] – [[28. září]] [[1958]] [[Vídeň]]) byla [[Rakušané|rakouská]] [[cestovatelka]], [[amatér]]ská [[bioložka]] a [[Etnologie|etnoložka]], manželka cestovatele a etnologa [[Emil Holub|Emila Holuba]], nositelka [[Záslužný kříž|Zlatého záslužného kříže s korunou]] a [[Čestné občanství|čestná občanka]] města [[Holice]]. V letech 1883 až 1887 absolvovala se svým manželem jeho druhou expedici do [[Afrika|Afriky]], nedokončený přechod kontinentu z jihu na sever.

== Život ==
[[Soubor:Emil_Holub.jpg|vlevo|náhled|[[Emil Holub]], český cestovatel]]

=== Mládí ===
Narodila se v Biedermannsdorfu, městečka několik kilometrů jižně od Vídně, do rakouské rodiny Ludwiga Hofa, inspektora staveb. Ve svých 14 letech se roku 1879 poprvé seznámila s Emilem Holubem, po jeho návratu z první africké cesty, když ve Vídni ukládal sbírkové předměty. Následně začala pracovat jako jeho asistentka a do Holuba se zamilovala. Její otec, obávající se skandálu, donutil Holuba, aby se s ní oženil. Svatba proběhla 2. listopadu 1883, manžele oddával [[misionář]], který strávil 20 let na [[Misie|misii]] v Africe{{Fakt/dne|20210719072659|}}. Sama pak projevila přání manžela doprovázet na jeho druhé plánované expedici do jihovýchodní Afriky, stejně jako manželky cestovatelů [[David Livingstone|Davida Livingstona]] a [[Samuel Baker (cestovatel)|Samuela Bakera]]. Měla talent na jazyky (mj. se naučila [[Čeština|česky]] a [[Angličtina|anglicky]]), schopnost vyjednávat a uměla také dobře střílet z [[Puška|pušky]].

=== Holubova druhá africká cesta ===
Díky podpoře veřejnosti i císařského dvora připravil Holub druhou cestu do Afriky, při níž chtěl z [[Kapské Město|Kapského Města]] projít celým kontinentem až do [[Káhira|Káhiry]]. V případě komplikací by se obrátil k východu na pobřeží [[Indický oceán|Indického oceánu]]. Vyplul 22. listopadu 1883 a 22. prosince přistál v Kapském Městě. Provázela jej Rosa a šest mužů, které si vybral pomocí konkurzu: [[Josef Špíral]] ze [[Šťáhlavy|Šťáhlav]] (1845–1886), [[Antonín Halouzka]] z [[Rajhrad]]u (1860–1901){{Zdroj?}}, [[Osvald Söllner]] (??–1886) a [[Karel Bukač]] z Vídně (??–1886), [[Ignác Leeb]] (1857–1902) z dolnorakouského Harmansdorfu a [[János Fekete]] (1859–1894) z maďarského Csongrádu. Každý muž z této šestice ovládal alespoň dvě užitečná řemesla.
[[Soubor:Afrikamuseum_holice_cz.jpg|náhled|[[Africké muzeum Dr. Emila Holuba]] v [[Holice|Holicích]]]]
Expedice směřovala z Kapského Města přes řeky [[Oranžská řeka|Oranje]] a [[Vaal]] do země Bečuánců a Bamangwatů v dnešní [[Botswana|Botswaně]] a dále přes území Loziů (Maruců), Supiů (Mašupiů a Tongů (Matoků) do dnešní [[Zambie]]. Na cestě došlo k mnohým nesnázím, jako byl např. úhyn tažných volů po požití jedovatých rostlin, expedice byla poté odkázána pouze na služby domorodých nosičů. Josef Špíral a Karel Bukač zemřeli na malárii nedaleko [[Viktoriiny vodopády|Viktoriiných vodopádů]]. Kvůli špatnému zdravotnímu stavu poslal Holub Antonína Halouska domů. V létě roku 1886 Holub opustil území Tongů a vydal se do země bojovných Mašukulumbů (Ilů), kteří nosili zvláštní špičaté účesy. Holub byl prvním Evropanem, který navštívil jejich území. 2. srpna 1886 bojovní Mašukulumbové přepadli Holubův tábor u vesnice Galulongy a zabili Osvalda Söllnera. Zároveň ukradli podstatnou část zásob, zničili sbírky i deníkové záznamy. Holub, Rosa a zbývající dva pomocníci museli uprchnout zpět na území Tongů. Zde byl Ignác Leeb těžce zraněn [[Levhart skvrnitý|levhartem]] a Holub i jeho manželka vážně onemocněli. V cestě už nemohli pokračovat a museli se vrátit zpět. Koncem září roku 1887 přijeli zpět do [[Čechy|Čech]].

Během expedice se Růžena aktivně účastnila chodu expedice: prováděla měření, odchyt a pozorování zvěře, obstarávala potraviny, posléze se stala administrátorkou expedice. Při napadení tábora kmenem Mašukulumbů hájila tábor s ostatními střelbou.
[[Soubor:Výstava_E_Holuba_1892_Mašupiové.jpg|vlevo|náhled|Výstava Emila Holuba 1892 – Mašupiové]]

=== Po návratu ===
Přesto se expedici podařilo shromáždit mnoho přírodovědného i etnografického materiálu a poznatků, které byly oceňovány ve vědeckých kruzích u nás, v [[Německé císařství|Německu]], [[Francie|Francii]] a [[Anglie|Anglii]]. Holubová, stejně jako ostatní účastníci výpravy, byli oceněni vyznamenáním Zlatého záslužného kříže s korunou. Holub plánoval ještě třetí výpravu do Afriky v roce 1889. Tentokrát měl zamířit na popud [[Leopold II. Belgický|Leopolda II.]] do [[Belgické Kongo|Belgického Konga]]. Zdravotní stav mu to již nedovolil. Vydal knihu ''Druhá cesta po Africe – Z Kapského Města do země Mašukulumbů''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Holub
| jméno = Emil
| odkaz na autora = 
| titul = Druhá cesta po Jižní Africe: Z kapského města do země Mašukulumbův: Cesty v Jižní Africe vykonané v letech 1883-1887
| url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:b2278d30-1501-11dd-a12a-000d606f5dc6
| vydání = 
| vydavatel = J. Otto
| místo = Praha
| počet stran = 
| rok = 1890
}}</ref>. Uspořádal dvě velké výstavy (1891 ve Vídni a 1892 v [[Praha|Praze]]), které navštívilo 190&nbsp;000 návštěvníků. Zájem veřejnosti byl sice mimořádný, pro nízké vstupné však výstavy skončily finanční ztrátou. Nepodařilo se mu získat prostor pro trvalé umístění svých sbírek (okolo 13&nbsp;000 předmětů) a začal je po částech rozprodávat do zahraničí, nebo je i daroval muzeím, vědeckým institucím a školám. V roce 1894 odjel na dva roky přednášet do [[Spojené státy americké|USA]], po návratu žili s Rosou převážně ve Vídni. V Africe překonal [[Malárie|malárii]] a další tropické nemoci, které se negativně projevily na jeho zdravotním stavu. S manželem Růžena žila ve Vídni až do jeho smrti. V posledním roce života se k těmto komplikacím přidala i [[rakovina]], jíž podlehl 21. února 1902. Pohřben byl 24. února 1902 v „čestném hrobě“ (''[[Ehrengrab]]'') na [[Wiener Zentralfriedhof]]<ref>''[http://anno.onb.ac.at/cgi-content/anno?apm=0&aid=nfp&datum=19020224&seite=07 Kleine Chronik. (…) Emil Holub]. In: Neue Freie Presse, Abendblatt, Nr. 13471/1902, 24. 2. 1902, s. 7, nahoře uprostřed. (ANNO).''</ref> (skupina 14 A, číslo 11<ref>Hedwig Abraham: [http://www.viennatouristguide.at/Friedhoefe/Zentralfriedhof/Index_14A_Bild/14A_holub_11.htm ''Dr. Emil Holub''], In: ''viennatouristguide.at'', 24. 7. 2013.</ref>).
[[Soubor:Wiener_Zentralfriedhof_-_Gruppe_14_A_-_Emil_Holub.jpg|náhled|Náhrobek Emila a Rosy Holubových na [[Wiener Zentralfriedhof|Vídeňském ústředním hřbitově]]]]

=== Po smrti manžela ===
V roce 1920 jí město [[Holice]], rodiště Emila Holuba, udělilo čestné občanství a domovské právo, v roce 1947 jí bylo navráceno [[Československé státní občanství|československé občanství]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Africké muzeum dr. Emila Holuba: Příběh Růženy Holubové
| url = http://www.holubovomuzeum.cz/kdo-to-byl-dr-emil-holub/pribeh-ruzeny-holubove/detstvi-ruzeny-holubove.html
| url archivu = https://web.archive.org/web/20151124074330/http://www.holubovomuzeum.cz/kdo-to-byl-dr-emil-holub/pribeh-ruzeny-holubove/detstvi-ruzeny-holubove.html
| datum archivace = 2015-11-24
| datum přístupu = 2015-11-23
| nedostupné = ano
}}</ref> Konec života prožila se svou sestrou v [[Hietzing]]u u Vídně a několikrát navštívila [[Československo]]. V roce [[1957]] ji ve vídeňském bytě navštívili cestovatelé [[Miroslav Zikmund]] a [[Jiří Hanzelka]].

=== Úmrtí ===
Růžena (Rosa) Holubová zemřela 28. září 1958 ve věku 93 let. V závěti odkázala zbylé věci po manželovi ''[[Africké muzeum Dr. Emila Holuba|Africkému muzeu Dr. Emila Holuba v Holicích]]''. Byla pochována spolu s manželem na vídeňském ústředním hřbitově.<ref group="p">Rosa Hofová nebyla jediná žena v životě Emila Holuba. Národní listy z 25. února 1928 informovaly, že byl před první africkou cestou zasnouben s Bertou Novákovou. Ta (již sedmdesátiletá a dlouho provdaná) předala v roce 1928 osobní korespondenci Národnímu muzeu. Národní listy se obsahu dopisů obsáhle věnovaly. [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=4883262&picp=&it=&s=djvu]</ref>

=== Ve filmu ===
Postavy Emila a Růženy Holubových jsou krátké scéně zobrazeny ve filmu [[Jára Cimrman ležící, spící|''Jára Cimrman, ležící spící'']] z roku [[1983]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Smoljak
| jméno = Ladislav
| titul = Jára Cimrman lezící, spící
| url = https://www.imdb.com/title/tt0085748/
| vydavatel = Filmové studio Barrandov
| poznámka = IMDb ID: tt0085748
event-location: Czechoslovakia
}}</ref> tvůrčí dvojice režiséra [[Ladislav Smoljak|Ladislava Smoljaka]] a scenáristy [[Zdeněk Svěrák|Zdeňka Svěráka]], pracujícím s komediálním mystifikačním konceptem osobnosti českého génia [[Jára Cimrman|Járy Cimrmana]], který se ve filmu setkává s osobnostmi české historie té doby. Na Cimrmanův dotaz k Holubovi, zda se letos zase chystá do Afriky, odpovídá Holubová za manžela podrážděně: ''„Doma bude, kam by jezdil. Už se narajzoval dost.“'', načež Holub suše konstatuje: ''„Asi ne.“''. Pár ztvárnili herci [[Jiří Zahajský]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| periodikum = www.csfd.cz
| url = https://www.csfd.cz/tvurce/11500-jiri-zahajsky/
| datum přístupu = 2021-02-28
}}</ref> a [[Nina Divíšková]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = s.r.o. (FDb.cz), 2003-2019
| jméno = Filmová databáze
| titul = Nina Divíšková
| periodikum = FDb.cz
| url = https://www.fdb.cz/lidi/18678-nina-diviskova.html
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-02-28
}}</ref>, tehdejší kolegové z pražského [[Činoherní klub|Činoherního klubu]].

== Odkazy ==

=== Poznámky ===
<references group="p" />

=== Reference ===
<references />

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}

* {{NK ČR|xx0139100}}
* [https://ndk.cz/view/uuid:8ebb8230-5bbc-11e4-97e9-5ef3fc9bb22f?page=uuid:7f656080-9db1-11e4-b69d-5ef3fc9ae867 Průvodce africkou výstavou cestovatele Dra. Emila Holuba]
* [https://www.holubovomuzeum.cz/historie/ruzuna-holubova Holubovo muzeum o R. Holubové]
* [https://ndk.cz/view/uuid:8fc18560-401a-11e5-8851-005056827e51?page=uuid:e4d298d0-4297-11e5-8b04-5ef3fc9bb22f Holub a Mašukulumbové]
* [https://www.topardubicko.cz/cs/kone/-/ruzena-holubova Pardubicko] {{Wayback|url=https://www.topardubicko.cz/cs/kone/-/ruzena-holubova |date=20210324181421 }}

{{Autoritní data}}
{{Portály|Česko|Rakousko|Lidé|Geografie}}

{{DEFAULTSORT:Holubová, Růžena}}
[[Kategorie:České cestovatelky]]
[[Kategorie:Rakouské cestovatelky]]
[[Kategorie:České bioložky]]
[[Kategorie:Rakouští biologové]]
[[Kategorie:České feministky]]
[[Kategorie:Čeští etnologové]]
[[Kategorie:Rakouské feministky]]
[[Kategorie:Čestní občané města Holic]]
[[Kategorie:Narození v Biedermannsdorfu]]
[[Kategorie:Narození 11. května]]
[[Kategorie:Narození v roce 1865]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1958]]
[[Kategorie:Úmrtí 28. září]]
[[Kategorie:Úmrtí ve Vídni]]
[[Kategorie:Ženy]]
[[Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově]]