Rudolf Dub

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prof. Ing. Rudolf Dub
Narození 1. května 1873
Vídeň
Úmrtí 1939 (ve věku 65–66 let)
Nice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rudolf Dub (1. května 1873 Vídeň29. srpna 1939 Nice) byl brněnský strojní konstruktér a univerzitní profesor německé národnosti.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se ve Vídni jako páté ze sedmi dětí v židovské rodině prokuristy Rothschildovy banky Moritze Duba (1831 Česká Lípa - 1896 Vídeň) a jeho ženy Emmy (1845 Praha - 1907 Vídeň), rozené Schwabové. V prosinci roku 1896 absolvoval dvěma státními zkouškami studium strojírenství na Technische Hochschule ve Vídni, a nastoupil na tříletou praxi do akciové společnosti Duisburger Maschinenbau A.G. v Duisburgu, specializované na důlní strojírenskou techniku. Dále v letech 1900 - 1903 pracoval ve Vítkovických železárnách pod vedením ředitele Moritze Spitzera. Poté nastoupil jako hlavní inženýr do vídeňské strojírenské firmy Kran- und Hebezeugbau J. Petravić & Co a byl vyslán do Brna. V letech 1907 - 1909 pracoval na praxi ve strojírenském závodě u rodiny Chalfinových v Jekatěrinoslavli na Ukrajině. Tehdy projektoval pohyblivý (rozkládací) most v lotyšské Rize, ve firmě vedené hlavním architektem Josifem Osipovičem Ejznštejnem, otcem slavného režiséra. Roku 1909 byl jmenován profesorem strojírenství na Německé vysoké škole technické v Brně, kde přednášel strojírenskou nauku a strojní konstrukce až do nuceného penzionování v roce 1939[1], kdy zemřel na cestě do exilu.

Oženil se s Ernou Margaretou (1893-1938), dcerou strojního inženýra Moritze Spitzera z Ostravy-Vítkovic, měli dceru Helenu (* 1924). Byl pohřben v Nice.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Vynikl jako konstruktér mostů, důlní techniky, jeřábů a výtahů. Jeho učebnice Der Kranbau byla poprvé vydána ve Wittenbergu roku 1921, podruhé roku 1922 druhý díl Dodatků vyšel roku 1929, dále byla vydána v angličtině i v japonštině, posledního německého vydání se dočkala v roce 2003. Roku 1924 za brněnský odbor Spolku československých inženýrů spoluzaložil přípravný výbor pro zřízení technického muzea na Moravě, vypracoval koncepci sbírek, ale otevření muzea v Brně se již nedožil.

Ve Vídni projektoval soustavu výtahů pro budobu Technického muzea, v polovině 30.let projektoval v Brně pro Obchodní dům firmy Baťa (dnešní OD Centrum) v Kobližné ulici 53 jeden z prvních eskalátorů v Československu.

Sběratel umění[editovat | editovat zdroj]

Profesor Dub byl sběratelem starého výtvarného umění, zejména grafiky a kreseb. Listy z jeho sbírky jsou značeny na zadní straně ručně psanými iniciálami R.D. Větší část sbírky řed svým penzionováním rozprodal ve Vídni.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. P. Šišma,Učitelé na německé technice v Brně 1849–1945. Praha 2004, s.45

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ŠIŠMA, Pavel. Počátky technického školství v Brně. Dějiny věd a techniky, 36 (2003), ISSN 0300-4414.
  • ŠIŠMA, Pavel. Učitelé na německé technice v Brně 1849–1945. Praha: Společnost pro dějiny věd a techniky, 2004. 205 s. Práce z dějin techniky a přírodních věd; sv. 2. ISBN 80-239-3279-9.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]