Rosalind Picardová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rosalind Picardová
Narození17. května 1962 (61 let)
Massachusetts
Alma materMassachusettský technologický institut (do 1991)
Berry College
Georgijský technický institut
Povoláníinformatička, inženýrka, vysokoškolská učitelka a výzkumnice na poli umělé inteligence
ZaměstnavatelMassachusettský technologický institut
OceněníIEEE Fellow
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rosalind Wright Picardová (nepřechýleně Picard; * 17. května 1962) je americká vědkyně, vynálezkyně, profesorka mediálního umění a vědy na MIT, a také ředitelka a zakladatelka výzkumné skupiny Affective Computing v MIT Media Lab.[1]

V roce 1997 poprvé vydala knihu Affective Computing, kde popisuje, jak dát počítačům schopnost emoční inteligence a jaké jsou možné výsledky rozpoznávání emocí ze strany robotů.[2] Tato publikace se stala klíčovou pro vznik oboru známého jako affective computing (česky afektivní nebo také emoční výpočetní technika).[3][4] Její práce v této oblasti přispěla k rozšíření výzkumu autismu a vývoji zařízení, která by mohla lidem trpějícím autismem pomoci rozpoznávat rozdíly v lidských emocích.[5]

Rosalind Picard se také podílela na založení společností Affectiva a Empatica. Empatica produkuje nositelnou elektroniku, která slouží k prevenci úmrtí příčinou epileptického záchvatu a Affectiva se zabývá umělou inteligencí zaměřující se na detekci lidských emocí a zlepšení zdraví.[6] Společnost Affectiva byla v roce 2021 odkoupena švédskou společností Smart Eye.[7]

Vzdělání a akademická práce[editovat | editovat zdroj]

V roce 1984 Picard získala bakalářský titul z oboru elektroinženýrství na Georgia Institute of Technology, v roce 1986 magisterský titul z elektroinženýrství a počítačových věd na MIT a v roce 1991 obržela z týchž oborů také doktorský titul. Od roku 1991 je členkou výzkumné laboratoře MIT Media Lab a v roce 2005 byla jmenována profesorkou mediálního umění a vědy.[8]

Výzkumy[editovat | editovat zdroj]

Rosalind Picard je autorkou nebo spoluautorkou na více než 350 recenzovaných vědeckých článků. Tyto články se zabývají afektivní výpočetní technikou, umělou inteligencí a digitálním zdravím.[9]

Výzkum autismu[editovat | editovat zdroj]

Děti s poruchami autistického spektra často mají problémy s rozpoznáváním emočních stavů lidí kolem sebe, například s odlišením šťastné tváře od tváře vyjadřující strach. Tým z MIT Meedia Lab vyvinuli typ personalizovaného strojového učení. Terapeuti používají tyto roboty, které ukazují dětem různé emoce, aby je pak následně děti mohly napodobit a reagovat na ně různými způsoby. Podle zprávy zveřejněné 27. června 2018 v časopise Science Robotics, roboti vybavení personalizovanou sítí "hlubokého učení" byli schopni vnímat reakce dětí s autismem s přesností odpovídající hodnocení lidských terapeutů.

„Dlouhodobým cílem není vytvářet roboty, kteří by nahradili lidské terapeuty, ale doplnit je klíčovými informacemi, které terapeuti mohou použít k personalizaci obsahu terapie a také k vytváření více zapojených a přirozenějších interakcí mezi roboty a dětmi s autismem,“ vysvětluje Oggi Rudovic, postdoktorand na Media Lab a první autor studie.[10]

Terapie s pomocí robotů pro děti s autismem obvykle probíhá takto: Terapeut ukazuje dítěti fotografie nebo karty s různými tvářemi představující různé emoce, aby je naučil rozpoznávat projevy jak radosti, tak i smutku nebo strachu atd. Terapeut poté naprogramuje robota, aby ukázal stejné emoce, jenž byly na obrázcích dítěti a pozoruje dítě, jak se zapojuje do interakce s robotem. Této studie se zúčastnilo 35 dětí s autismem, 17 z Japonska a 18 ze Srbska, ve věku od 3 do 13 let. Během 35minutových sezení reagovaly na roboty různými způsoby. Děti chovaly k robotu respekt, jako kdyby to byla skutečná osoba.

Výzkum emocí[editovat | editovat zdroj]

Skupina Affective Computing se zaměřuje na vytváření a hodnocení nových způsobů, jak propojit Emoční AI a další afektivní technologie, aby se zlepšil život lidí. Jejich projekty se zabývají např. hledání nového způsobu, jak předcházet a předpovídat depresi.[11]

Pomocí kamerových senzorů se můžou v reálném čase analyzovat výrazy obličeje, gesta a držení těla a s informacemi o kontextu a prostředí tak získat vhled do reakcí a emocí lidí. Tyto prostředky se využívají například k získávání nefiltrovaných a nezaujatých emocionálních reakcí zákazníků a publika na značkový a zábavní obsah (jako jsou videoreklamy, filmy a televizní programy). Díky tomu mohly značky zlepšit svůj obsah. Dnes se Emotion AI používá v řadě různých aplikací: v automobilovém průmyslu, robotice, zdravotnictví, výzkumu lidského chování a dalších.

Firma Affectiva, jenž byla založena vědkyněmi Dr. Rana el Kaliouby a Dr. Rosalind Picard a která se tímto zabývá, předpokládá, že jednoho dne bude Emotion AI všudypřítomná.

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Za svůj výzkum a vynálezy získala Rosalind Picard mnoho uznání a ocenění. Mezi nejvýznamnější patří jmenování členkou IEEE v roce 2005 za přispění k analýze obrazu a videa a emoční výpočetní techniky.[12] V roce 2019 byla zvolena členkou National Academy of Engineering za její příspěvek do emoční výpočetní techniky a nositelné elektroniky.[13] V roce 2021 byla jmenována členkou ACM za přínos ke snímání fyziologických signálů pro individuální zdraví a pohodu[14] a v témže roce byla také zvolena členkou National Academy of Inventors.[15] V roce 2022 obržela mezinárodní cenu Lombardia è Ricerca za výzkum v počítačové vědě, která obnáší cenu 1 milion eur, jež Picard věnovala na podporu výzkumu v oblasti zdravotnictví.[16][17]

Patenty[editovat | editovat zdroj]

Mezi její patenty patří:

  • Metody a systémy pro neinvazivní předpovídání, detekci a monitorování virových infekcí
  • Metody a přístroje pro fyziologické měření pomocí barevného pásmového fotopletysmografického senzoru
  • Metody a přístroje pro hodnocení deprese
  • Metody a přístroje pro konverzačního kouče
  • Metody a přístroje pro měření fyziologických parametrů
  • Metody a přístroje pro odhad fyziologických parametrů
  • Metody a přístroje pro hodnocení atypické mozkové aktivity
  • Metody a přístroje pro monitorování pacientů a podávání terapeutických podnětů
  • Multimodální afektivně-kognitivní hodnocení produktu
  • Systém a metoda pro stanovení úrovně vytížení řidiče[18]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rosalind Picard na anglické Wikipedii.

  1. ↑ WRIGHT PICARD, Rosalind. Faculty Personnel Record [online]. Massachusetts Institute of Technology, 2023-02-24 [cit. 2024-01-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ PICARD, Rosalind. Affective Computing. [s.l.]: MIT Press, 2000-07-24. ISBN 9780262661157. 
  3. ↑ KLEINE-COSACK, Christian. Recognition and Simulation of Emotions [online]. 2006-10-18 [cit. 2024-01-13]. S. 4. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-28. 
  4. ↑ DIAMOND, David. The Love Machine [online]. Wired, 2003-12-01 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ NASR, Susan. Help for Autism - A new device teaches the interpretation of facial cues [online]. MIT, 2006-11-26 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ PICARD, Rosalind. Person Overview [online]. MIT Media Lab, 2023 [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. 
  7. ↑ KOROSEC, Kirsten. Emotion-detection software startup Affectiva acquired for $73.5M [online]. TechCrunch, 2021-05-26 [cit. 2024-02-06]. Dostupné online. 
  8. ↑ WRIGHT PICARD, Rosalind. Faculty Personnel Record [online]. Massachusetts Institute of Technology, 2023-02-24 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  9. ↑ PICARD, Rosalind. Person Overview [online]. MIT Media Lab, 2023 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  10. ↑ HAM, Becky. Personalized “deep learning” equips robots for autism therapy [online]. MIT News | Massachusetts Institute of Technology, 2018-06-27 [cit. 2024-01-22]. Dostupné online. 
  11. ↑ PICARD, Rosalind. Person Overview [online]. MIT Media Lab, 2023 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. 
  12. ↑ 2005 Fellows [online]. IEEE Boston, 2005 [cit. 2024-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-05-17. 
  13. ↑ National Academy of Engineering Elects 86 Members and 18 Foreign Members [online]. Washington, DC: National Academy of Engineering, 2019-02-07 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  14. ↑ ACM Names 71 Fellows for Computing Advances that are Driving Innovation [online]. New York, NY: Association for Computing Machinery, 2022-01-19 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  15. ↑ Rosalind Picard elected as a Fellow of the National Academy of Inventors [online]. MIT Media Lab, 2021-12-07 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  16. ↑ Rosalind Picard receives the 2022 “Lombardia è Ricerca” International Award [online]. 2022-10-07 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. 
  17. ↑ Lombardia è Ricerca: premiata la scienziata Rosalind Picard [online]. Tisostengo, 2022-11-09 [cit. 2024-01-24]. Dostupné online. 
  18. ↑ Rosalind Picard Inventions, Patents and Patent Applications - Justia Patents Search [online]. patents.justia.com [cit. 2024-01-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rosalind_Picardová&oldid=23655303“