Robert Fripp

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Šablona:Infobox Hudební umělec Robert Fripp (* 16. května 1946 Wimborne Minster, Dorset) je britský kytarista, producent a hudební skladatel, známý jako jediný stálý člen progressive rockové skupiny King Crimson. Jeho dílo překlenující čtyři desetiletí prošlo několika hudebními styly. Fripp se umístil na 42. místě v anketě časopisu Rolling Stone „100 nejlepších kytaristů všech dob“.

Biografie

Raná kariéra

Frippova profesionální dráha začala v roce 1967, když odpověděl na inzerát hledající zpívajícího varhaníka, pro skupinu založenou baskytaristou Peterem Gilesem a bubeníkem Michaelem Gilesem. Skupina Giles, Giles and Fripp dosáhla vydání dvou singlů a jednoho alba The Cheerful Insanity of Giles, Giles and Fripp, které však nebyly úspěšné.

Začátky King Crimson

Po rozpadu skupiny Giles, Giles and Fripp spřádal společně s bubeníkem Michaelem Gilesem plány na založení nové skupiny, kterou s nimi v roce 1968 založili Greg Lake, Peter Sinfield a Ian McDonald. Jejich první album, In the Court of the Crimson King, bylo vydáno koncem roku 1969 a kritiky bylo přijato různě. Kvůli hudebním odlišnostem Gilese a McDonalda, King Crimson se rozpadli brzy po vydání prvního alba a byli pak reformováni ještě několikrát. Fripp svým spoluhráčům nabídl, že opustí skupinu, ale Giles a McDonald cítili, že King Crimson jsou jeho, a tak Robert Fripp zůstal jediným stálým členem skupiny. Crimson pak prošli několika změnami v sestavách skupiny, dokud se v roce 1974 nerozpadli.

Vedlejší projekty a spolupráce

Během období slabší aktivity skupiny King Crimson se Fripp zabýval mnoha postranními projekty. Pracoval s Keith Tippettem (a dalšími, kteří se objevili na nahrávkách King Crimson) na projektech vzdálených rockové hudbě, produkoval Septober Energy v roce 1971 a Ovary Lodge v roce 1973. Během tohoto období pracoval též s Van der Graaf Generator, kdy hrál na jejich albu z roku 1970 H to He, Who Am the Only One a v roce 1971 na Pawn Hearts. Ve spolupráci s Brianem Eno nahrál No Pussyfooting (1972) a Evening Star (1974). Tato dvě alba byla plná experimentů s různými hudebními technikami, včetně zpožďovací časové smyčky, kterou praktikoval na dvou cívkových magnetofonech Revox. Tato technika pak hrála důležitou úlohu v pozdější Frippově práci a systém se stal známým jako Frippertronics. Fripp a Eno též v roce 1975 odehráli mnoho živých vystoupení po celé Evropě.

Fripp pak strávil nějaký čas mimo hudební průmysl, když se v roce 1970 věnoval studiu, které pak mělo vliv na jeho kytarové umění. K hudební práci se pak vrátil jako studiový kytarista na prvním albu Petera Gabriela Peter Gabriel (I) v roce 1976, vydaném následující rok. Fripp se pak ještě zúčastnil Gabrielova turné na podporu alba, ale na pódiu skrytý a pod pseudonymem „Dusty Rhodes“.[1]

Diskografie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Fripp na anglické Wikipedii.

  1. ↑ http://www.elephant-talk.com/discog/fripp/indexu.html

Literatura

  • Robert Fripp: From King Crimson to Guitar Craft, Eric Tamm, Faber and Faber, 1990 (online verze knihy)
  • In the Court of King Crimson, Sid Smith, Helter Skelter Publishing, 2001

Externí odkazy

King Crimson
Robert Fripp • Jakko Jakszyk • Tony Levin • Mel Collins • Pat Mastelotto • Gavin Harrison • Jeremy Stacey
Greg Lake • Michael Giles • Ian McDonald • Peter Sinfield • Peter Giles • Gordon Haskell • Andy McCulloch • Boz Burrell • Ian Wallace • John Wetton • Jamie Muir • Bill Bruford • David Cross • Richard Palmer-James • Adrian Belew • Trey Gunn • Bill Rieflin
Studiová alba
Koncertní alba
Kompilace
EP
ProjeKcts
P1: Live at the Jazz Café • P2: Space Groove • Live Groove • P3: Masque • P4: West Coast Live • PX: Heaven and Earth • P6: East Coast Live • Jakszyk, Fripp and Collins: A Scarcity of Miracles • The Crimson ProjeKCt: Live in Tokyo
Související články
G3
Joe Satriani • Steve Vai
Hostující kytaristi
Alba a DVD
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Robert_Fripp&oldid=8931079“