Přeskočit na obsah

Rhythm 0

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rhythm 0 (česky Rytmus 0) byla šestihodinová performance srbské umělkyně Mariny Abramović ve Studiu Morra v Neapoli roku 1974. Během performance vystavila Abramović sebe sama návštěvníkům galerie, kteří měli k dispozici 72 předmětů, které mohli vůči umělkyni jakkoliv použít. Dané předměty byly například růže, peříčko, parfém, med, chléb, hroznové i alkoholické víno, ale i nůžky, skalpel, břitvy či zbraň s jedním nábojem.

Mezi umělkyní a publikem nebylo žádné omezení – Abramović se sebou skutečně nechala jakkoliv manipulovat. Role perfomerky a diváka se tudíž proměnila, Abramović byla pasivní účastník performance, diváci aktivní. Ericha Fishcher Lichte v knize Estetika performativity tento jev označuje za „záměnu rolí".

Účelem peformance-experimentu bylo dle Abramović zjistit, kam je až člověk v takové situaci schopen zajít. Velkou roli zde nejspíš hrála i tzv. davová psychóza. Podle jejích slov díky této zkušenosti přišla na to, že publikum je schopné člověka zabít.[1]

Perofmance vyvolala rozporuplné reakce. Na jednu stranu kritika obdivovala nasazení a ideu Abramović, na stranu druhou měli tendenci Abramović považovat za psychicky narušenou, když jako žena byla ochotna nechat samu sebe takto zneužívat. Tato kritika se ozývala nejvíce v Abramović domovské Jugoslávii (konkrétně v Srbsku), kde měli dokonce tendenci se jí vysmívat. Je důležité si uvědomit, že v roce 1974 měla Abramović teprve 28 let a vstupovala na umělecké pole, kde doposud dominovali muži.

Performance připomíná dřívější počin Yoko Ono Cut Piece (1964/5/6).

Performance

[editovat | editovat zdroj]

Na stole byly návštěníkům předloženy následující instrukce:

Instrukce.

Na stole je 72 předmětů, které můžete použít dle potřeby.

Performance.

Já jsem předmět.

Během této doby přebírám plnou zodpovědnost.

Trvání: 6 hodin (20:00 – 2:00)

Abramović později řekla, že během perfomance dosáhla svých psychických i fyzických limitů. Ze začátku bylo jednání návštěvníků a návštěvnic neškodné. Nabízeli ji růži, krmili ji či hladili. Postupem času však odhazovali zábrany a nebáli se nečinnou performerku vystavovat čím dál tím nepříjemnějším situacím. Po třech hodinách jí někdo žiletkou rozřízl šaty. O hodinu později začali návštěvníci umělkyni řezat do kůže. Jeden návštěvník jí pořezal krk a následně sál její krev. Abramović ve svém životopisu Walk Through Walls (2016) píše, že byla přesvědčená, že kdyby neměli přítomní italští muži s sebou své manželky, určitě by se někdo z nich pokusil ji znásilnit. Performance vyeskalovala, když nějaký z přítomných mužů Abramović přiložil nabitou zbraň ke spánku a položil Abramović ruku na spoušť. Abramović sama tvrdí, že byla v daný moment pro umění skutečně ochotna zemřít.

Existuje více variant závěru performance. Jedna z nich vypovídá o tom, že Abramović po uplynutí daných šesti hodin „ožila" a diváci před ní začali prchat. Po konci performance do galerie chodilo velké množství omluvných dopisů, kdy se účastníci omlouvali za své jednání.

Seznam 72 předmětů

[editovat | editovat zdroj]
  1. Zbraň
  2. Kulka
  3. Modrá barva
  4. Hřeben
  5. Zvon
  6. Bič
  7. Rtěnka
  8. Kapesní nožík
  9. Vidlička
  10. Parfém
  11. Lžička
  12. Bavlna
  13. Květiny
  14. Sirky
  15. Růže
  16. Svíčka
  17. Voda
  18. Šála
  19. Zrcadlo
  20. Sklenice k pití
  21. Polaroidový fotoaparát
  22. Peříčko
  23. Řetěz
  24. Hřebíky
  25. Jehla
  26. Spínací špendlík
  27. Pinetka
  28. Kartáč
  29. Bandáž
  30. Červená barva
  31. Bílá barva
  32. Nůžky
  33. Pero
  34. Knížka
  35. Čepice
  36. Kapesník
  37. List bílého papíru
  38. Kuchyňský nůž
  39. Kladivo
  40. Pila
  41. Kus dřeva
  42. Sekyra
  43. Lepidlo
  44. Jehněčí kost
  45. Noviny
  46. Chleba
  47. Víno
  48. Med
  49. Sůl
  50. Cukr
  51. Mýdlo
  52. Dort
  53. Kovová trubka
  54. Skalpel
  55. Kovové kopí
  56. Zvon
  57. Pokrm
  58. Flétna
  59. Náplast
  60. Alkohol
  61. Medaile
  62. Kabát
  63. Boty
  64. Židle
  65. Kožené pásky
  66. Příze
  67. Drát
  68. Síra
  69. Hrozny
  70. Olivový olej
  71. Snítka rozmarýnu
  72. Jablko

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rhythm 0 na anglické Wikipedii.

  1. ABRAMOVIĆ, Marina. Walk through walls: a memoir. First edition. vyd. New York: Crown Archetype, 2016. 370 s. Dostupné online. ISBN 978-1-101-90504-3, ISBN 978-0-8041-8980-4. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]