Retenční nádrž Kotlářka
| Retenční nádrž Kotlářka | |
|---|---|
 Celkový pohled, v popředí „ptačí“ ostrov (jaro 2021) | |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Obec | Praha |
| Obvod | Praha 5 |
| Katastrální území | Košíře |
  RN Kotlářka Retenční nádrž Kotlářka na mapě Prahy | |
| Zeměpisné souřadnice | 50°4′6″ s. š., 14°21′19″ v. d. |
| Rozměry | |
| Rok | 80. léta 20. století (suchá RN Homolka); 2017 (RN Kotlářka) |
| Rozloha | 5 864 m2 |
| Délka | 142 m[1] |
| Šířka | 102 m[1] |
| Objem | 4 219 m3 |
| Parametry – hráz | |
| Hráz | sypaná zemní |
| Délka | 108[2] m |
| Výška | 2,6[2][3] m |
| Ostatní | |
| Typ | retenční nádrž (RN) |
| Nadm. výška | 250[1] m n. m. |
| Přítok vody | Motolský potok, potok Cibulka[1] |
| Odtok vody | Motolský potok |
| Přístupná | ano |
| Ostrovy | 1 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Retenční nádrž Kotlářka (Rybník Kotlářka[3]) je vodní nádrž o ploše 0,6 ha[4] nacházející se při Plzeňské ulici v Praze 5 - Košířích[5] na severním okraji lesoparku Cibulka, poblíž tramvajové zastávky Poštovka.[6] Byla vybudována na Motolském potoce při jeho soutoku s Cibuleckým potokem v prostoru mezi severní hranou areálu Cibulka a Plzeňskou třídou,[4] přibližně 350 metrů jižním směrem od bývalé viniční usedlosti Kotlářka, odtud bylo odvozeno i jeho „neoficiální“ (lidové) označení „Kotlářka na Cibulce“.[7][pozn. 1] V západní části nádrže se nachází malý „ptačí“ ostrůvek.[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Suchá nádrž Homolka
[editovat | editovat zdroj]V 80. letech 20. století byla v této části pražského území (tj. v místě nynějšího rybníka Kotlářka) zbudována suchá retenční nádrž (RN) Homolka.[3] Tento suchý polder měl sloužit jako tzv. „uklidňovací“ nádrž, jejímž úkolem bylo soustředění povodňových průtoků Motolského potoka[2] ještě před jejich vtokem do tzv. nátokového objektu a pokračováním vody dále do zaklenutí (zavedení do tunelu[5]) s tím, že nátokový objekt sloužil zároveň k záchytu případných povodní unášených splavenin (tzv. lapač splavenin).[3] Lapač splavenin musel být pravidelně čištěn aby se předcházelo případnému zanesení v zaklenuté části. Ocelové česle před vtokem bránily jednak vstupu nepovolaných osob a rovněž zabraňovaly vplutí objemných předmětů, které by mohly v zaklenuté části způsobit překážku. Zemní sypaná hráz suché retenční nádrže byla dlouhá 108 metrů a hráz samotná měla výšku 1,6 metrů. Pro záchyt povodňové vody byla díky svažitému terénu a relativně nízké hrázi[2] využívána jen asi třetina plochy retenční nádrže Homolka a při maximální výšce hladiny tak celé vodní dílo mělo schopnost pojmout jen 4 220 m³.[3] (Plocha hladiny při této kubatuře činila 5 869 m².)[2]
Cibulecký potok
[editovat | editovat zdroj]K dalším úpravám v této části pražského území došlo pak v roce 2009, kdy byl (prakticky ale jen v ploše suché retenční nádrže Homolka[2]) revitalizován Cibulecký potok. Ten v této části svého toku protékal původně trubkami (byl tzv. zatrubněn).[3] Revitalizace tohoto vodního prvku přinesla do oblasti několik vodních tůní, provedla rozvolnění stávající zeleně ve prospěch perspektivních mladých dubů[8] a přispěla k dočasnému oživení suché retenční nádrže Homolka.[2]
Projekt revitalizace retenční nádrže Homolka
[editovat | editovat zdroj]Stav před revitalizací
[editovat | editovat zdroj]Plocha suchého poldru před revitalizací byla zarostlá převážně invazivním trnovníkem akátem a přerušena dvěma odvodňovacími kanály. Koryto Motolského potoka bylo v prostoru suché nádrže napřímeno a opevněno polovegetačními panely.[8]
Organizační a technické zabezpečení
[editovat | editovat zdroj]Plán revitalizace v severní části suché nádrže nesl oficiální název „Zajištění stálého nadržení na RN Homolka“, jeho investorem byl Odbor ochrany prostředí MHMP, dodavatelem Lesy hlavního města Prahy – středisko vodní toky (stavbyvedoucí Martin Vaněk) a doba realizace byla plánována na období od března 2015 do listopadu 2015.[8]
Obsah projektu
[editovat | editovat zdroj]Projekt počítal s vyhloubením bočního rybníka (s ostrůvkem) s nátokem z Motolského potoka a s vytvořením litorálního pásma o výměře 4 150 m². Rybník měl částečně zasahovat i do koryta Motolského potoka, které se mělo v rámci celého projektu přeložit, mělo být mělčí a opevněno balvanitou rovnaninou. Pro vypouštění měl sloužit kamenem obložený betonový požerák. Bezpečnostní přeliv z kamenné dlažby měl sloužit pro případ povodní. Hráz mezi rybníkem a potokem měla být opevněna kamenným pohozem. Podél potoka měla být vybudována nová mlatová cesta.[8]
Plánované charakteristiky nové nádrže
[editovat | editovat zdroj]- typ nádrže: boční[8]
- vodní tok: Motolský potok[8]
- plocha hladiny: 4 150 m² (z toho plocha mokřadu: 700 m²)[8]
- plocha zátopy při maximální výšce hladiny: 4 280 m²[8]
- plocha ostrova: 45 m²[8]
- nový provozní objem nádrže: 5 350 m³[8]
- nový retenční objem nádrže: 870 m³[8]
- nový celkový maximální objem vody: 6 220 m³.[8]
Výstavba RN Kotlářka
[editovat | editovat zdroj]Nedostatečná absorpční kapacita suché nádrže Homolka vedla v roce 2016[6] k rozhodnutí vybudovat retenční nádrž se stálým nadržením vody (tedy se stálou vodní hladinou[7]).[3][pozn. 2]
Výstavbu rybníka Kotlářka v místě suché retenční nádrže Homolka zkomplikovaly především až 3 metry „mocné“ vrstvy historických navážek nejrůznějšího stavebního odpadu, jimiž bylo v místě budoucí retenční nádrže údolí Motolského potoka v minulosti postupně zavezeno.[3] Původní projektová dokumentace s odstraněním takovýchto navážek nepočítala, navážky bylo nutno odbagrovat až k nepropustnému podloží a v tomto duchu musel být prvotní projekt nádrže přepracován, což nakonec pozitivně vedlo k mírnému zvětšení vodní plochy výsledné stavby a též k prodloužení otevřeného koryta Motolského potoka pod zalesněným svahem Cibulky o téměř 300 metrů.[3][5]
K zatěsnění rybníka proti průsakům byla použita jílovitá zemina, břehy byly opevněny kamenným pohozem. K vyšší míře protipovodňové ochrany přispělo i zvýšení původní hráze o 1 metr. Hráz byla obložena kamennou dlažbou a všechny betonové konstrukce byly z viditelných (pohledových) stran rovněž obloženy kamenem. V místě, kde se u původní suché retenční nádrže Homolka nacházel vtok do zatrubněné části Motolského potoka, byl zbudován bezpečnostní přeliv a vypouštěcí zařízení.[3] Jednotvárnost vodní plochy byla v západní části rybníka záměrně opticky narušena zbudováním malého „ptačího“ ostrůvku (bezpečné útočiště pro vodní ptáky, kachny a lysky[5]).[3] Výsadba nových stromů na levém břehu retenční nádrže Kotlářka, dubové aleje na hrázi a mokřadní vegetace podél břehů tak doplnila revitalizaci této lokality.[3] Přírodní charakter celé lokality v bezprostřední blízkosti retenční nádrže Kotlářka dotváří i mělké tůně. Jejich přítomnost je důležitá pro podporu života obojživelníků a bezobratlých živočichů[6]
Vegetace
[editovat | editovat zdroj]Péči o vegetaci v této oblasti je věnována od roku 2005 pozornost s cílem redukce náletových dřevin, zachování stávajících cenných dřevin (duby, javory, olše a střemchy) a vybudování travnatých ploch (oživených roztroušenými skupinkami hodnotných dřevin) kolem celého rybníka Kotlářka.[3][2]
Mrtvé dřevo
[editovat | editovat zdroj]Pod hladinu rybníka bylo umístěno tzv. mrtvé dřevo (dřevěné skulptury zatížené kameny proti vynoření), jenž má sloužit jako úkryty pro ryby a jiné vodní živočichy. Jako dřevní hmota pro tyto „podvodní objekty“ posloužily části stromů, které musely být během budování retenční nádrže v jejím okolí poraženy.[3]
Dělba práce a údržba RN
[editovat | editovat zdroj]Stavební práce na retenční nádrži a v jejím okolí byly řízeny odborem ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy a podle projektu Ing. Milana Jíchy je provedla organizace Lesy hlavního města Prahy.[3] Za zbudování nádrže Kotlářka zaplatila Praha přes osm milionů korun (byly použity finanční prostředky odboru ochrany životného prostředí[7]).[5] Nádrž je pronajata rybářskému svazu.[5]
Na rybníce Kotlářka je jednou za měsíc prováděn technickobezpečnostní dohled (prohlídka TBD) a v jeho rámci se provádí i kontrola všech objektů rybníka, pravidelné čištění česlí vtokového objektu i nezbytná údržba zeleně a případný úklid.[3]
Chov ryb a rybaření
[editovat | editovat zdroj]Retenční nádrž Kotlářka je využívána jako sportovní rybářský mimopstruhový[9] revír.[3] Rybník Kotlářka je obhospodařován Českým rybářským svazem (územním svazem města Prahy)[9] a je nasazován dvakrát do roka (zarybňování tržními kapry, amury a líny[5]).[3] Celoročně jsou zde chráněny dravé ryby (štika, candát, sumec, bolen);[9] je zakázáno lovit ryby z hlavní hráze a při rybaření se nesmí používat lov přívlačí ani lov na živou (či mrtvou) rybku (nebo její části).[3][9] V revíru platí mimopstruhové povolenky pražská, celosvazová a celorepubliková.[5]
Motolský potok pod nádrží
[editovat | editovat zdroj]V hrázi RN Kotlářka začíná fakticky zaklenutá část Motolského potoka, jehož voda se v současnosti (rok 2021) vlévá přímo do Vltavy. Kromě přímého odtoku vody z rybníka Kotlářka vytéká z retenční nádrže ještě i povrchový tok, jehož mělké koryto bylo vytvořeno v roce 2019, podle projektu je dlouhé 280 metrů a vine se těsně při patě svahu Cibulky. (Tímto korytem ale vede jen malá část vody Motolského potoka.)[4]
Technická data
[editovat | editovat zdroj]- Katastrální území: Praha 5 – Košíře[3]
- Vodní tok: Motolský potok[3]
- ČHDP: 1 – 12 – 01 – 022[3][10][pozn. 3]
- Typ nádrže: průtočná[3]
- Účel nádrže: retenční a krajinotvorný[3]
- Plocha hladiny: 5 864 m²[3]
- Objem nádrže: 4 219 m³[3]
- Typ vzdouvací stavby: sypaná zemní hráz[3]
- Vlastník: Hlavní město Praha[3]
- Správa: Lesy hlavního města Prahy[3]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Retenční nádrž Kotlářka
-
Motolský potok pod mostkem poblíž vtoku do suché retenční nádrže Homolka (rok 2007) -
„Ptačí“ ostrůvek v západní části rybníka (jaro 2021) -
Meandrující Cibulecký potok před svým vyústěním do rybníka (jaro 2021) -
Cibulecký potok ústící do rybníka (jaro 2021) -
Technologické (vypouštěcí) zařízení u hráze (jaro 2021)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Retenční nádrž nese oficiální název Kotlářka, avšak na některých mapách je i nadále označována jako Homolka, což je název bývalé suché retenční nádrže, která se zde původně nacházela.[4]
- ↑ Původní úvahy počítaly s obtočnou nádrží, jen na levém břehu Motolského potoka, ale nakonec bylo rozhodnuto vybudovat v letech 2016 až 2017 průtočnou retenční nádrž v celé šíři hlavní hráze.[4]
- ↑ Číslo hydrologického pořadí (ČHP) resp. číslo hydrologického dílčího povodí (ČHDP) je uvedeno v Hydrologickém seznamu podrobného členění povodí vodních toků ČR.[10]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Retenční nádrž Kotlářka; (GPS: 50.0682064N, 14.3554100E) [online]. Seznam.cz [cit. 2021-04-05]. Geografické poměry v těsném okolí retenční nádrže Kotlářka v Praze 5 – Košířích. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Text z dnes (rok 2021) již neexistující informační tabule s názvem „Suchá retenční nádrž Homolka“ popisující tuto již zaniklou vodní stavbu. Infotabule (u silnice Nad Hliníkem asi 55 metrů od Plzeňské ulice) byla v roce 2016 na GPS souřadnicích 50.0678431N, 14.3531900E. Na místě této infotabule je dnes (rok 2021) umístěna nová s jiným textem, jenž popisuje v místě se nalézající retenční nádrž Kotlářku v přírodním parku Košíře–Motol.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac Retenční nádrž Kotlářka (RN Kotlářka) [online]. Hlavní město Praha [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f KOTLÁŘKA k.ú. Košíře (Pražská plošina / Praha) [online]. Web Mistopis EU [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Fefík. V Motole se letos objevil krásný rybníček. Nejvíc si ho užijí pražští rybáři [online]. A11, 2018-11-09 [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c SCHLITZOVÁ, Jana. Kotlářka – vodní nádrž [online]. Web Kam se vydat cz [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c V Praze napustili nový rybník Kotlářka [online]. Nature media [cit. 2021-04-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k l Text z dnes (rok 2021) již neexistující informační tabule s názvem „Revitalizace suché nádrže Homolka“ úpravy této již zaniklé vodní stavby. Infotabule (u silnice Nad Hliníkem asi 55 metrů od Plzeňské ulice) byla v roce 2016 na GPS souřadnicích 50.0678739N, 14.3533019E.
- ↑ a b c d RN Kotlářka (GPS: 50°4'5.561"N, 14°21'22.177"E) [online]. Web Vranka cz [cit. 2021-04-05]. Správce: ÚS města Prahy; Číslo: 401205; Charakter vody: Mimopstruhová; Využití: Sportovní. Dostupné online.
- ↑ a b Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. 2019-01-01 [cit. 2021-02-27]. Ke stažení ve formátu *.pdf (cca 159 stránek). Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-15.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Retenční nádrž Kotlářka na Wikimedia Commons - Retenční nádrž Kotlářka; (GPS: 50.0682064N, 14.3554100E) [online]. Seznam.cz [cit. 2021-04-05]. Geografické poměry v těsném okolí retenční nádrže Kotlářka v Praze 5 – Košířích. Dostupné online.
