Přeskočit na obsah

Retenční nádrž Asuán

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Retenční nádrž N3 Stodůlky - Asuán
Celkový pohled na retenční nádrž Asuán v Jinonicích ze západního břehu směrem ke hrázi (jaro 2021)
Celkový pohled na retenční nádrž Asuán v Jinonicích ze západního břehu směrem ke hrázi (jaro 2021)
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ObvodPraha 5
Katastrální územíJinonice
RN Asuán
RN Asuán
Retenční nádrž Asuán na mapě Prahy
Zeměpisné souřadnice50°2′39″ s. š., 14°21′ v. d.
Rozměry
Rok80. léta 20. století[1]
Rozloha16 120 m2[1]
Délka210 m[2]
Šířka130 m[2]
Objem25 750 m3[1]
Parametry – hráz
Hrázsypaná zemní[1]
Výška9,6[1] m
Ostatní
Typretenční nádrž (RN)
Nadm. výška274[2] m n. m.
Přítok vodyProkopský potok;[1] Dešťová usazovací nádrž Stodůlky III (DUN Stodůlky III)
Odtok vodyProkopský potok[1]
Přístupnáano
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Retenční nádrž Asuán je vodní nádrž (někdy nazývaná jako RN N3 Stodůlky, respektive Retenční nádrž N3 Stodůlky – Asuán) o ploše 1,6120 ha nacházející se v Praze 5 – Jinonicích asi 350 metrů vzdušnou čarou přibližně západním směrem od skalního vyvřelinového hřebene bývalé podmořské sopky – Hemrových skal a asi 300 metrů (vzdušnou čarou) východním směrem od nejvyšší kóty (305 m n. m.) diabasového kopce – Albrechtova vrchu.[2]

Účel s vodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s výstavbou pražských sídlišť Stodůlky, Lužiny a Velká Ohrada byla tato retenční nádrž vybudována v osmdesátých letech 20. století s tím, že je jednak napájena vodou z Prokopského potoka a zároveň i dešťovými vodami svedenými z okolních sídlišť (nejprve do dešťové usazovací nádrže (DUN) Stodůlky III a odtud pak zatrubněným vedením do retenční nádrže).[1] Nádrž je při deštích schopna pojmout až 92 030 m3 vody přičemž se její zatopená plocha zvětší o 1 ha (z původních 1,6120 ha až na 2,66 ha).[1]

Revitalizace nádrže

[editovat | editovat zdroj]

Původně holé břehy retenční nádrže Asuán byly v roce 2007 osázeny stromovou a mokřadní vegetací (olše lepkavá, vrba bílá, dub letní, jilm habrolistý, javor mléč, topol osika, třešeň ptačí a různé druhy keřových vrb).[1] V místě vtoku Prokopského potoka do nádrže byly osazeny kvetoucí mokřadní rostliny (kosatec žlutý, blatouch bahenní, kyprej vrbice, orobinec úzkolistý, sítiny a ostřice).[1] V letech následujících po roce 2007 byla asfaltová cesta (vedoucí po hrázi retenční nádrže) olemována vysázenými duby.[1] Další revitalizace nádrže (a rybníka) proběhla v roce 2020, kdy byl z vypuštěného vodního díla odbagrován nekontaminovaný sediment (v objemu 6 000 m3), jenž byl následně použit k rekultivaci některých okolních pozemků.[1] V rámci této revitalizace byla provedena i oprava stavidel a česlí.[1] V místě, kde z východní strany do rybníka Asuán přitéká Prokopský potok jsou postupně vedle meandrujícího koryta potoka budovány mělké tůně[1] důležité pro podporu života obojživelníků a bezobratlých živočichů.

Údržba nádrže

[editovat | editovat zdroj]

Na nádrži Asuán je jednou za měsíc prováděn technickobezpečnostní dohled (prohlídka TBD) a v jeho rámci se provádí i kontrola všech objektů rybníka, pravidelné čištění sdruženého objektu i nezbytná údržba zeleně a případný úklid.[1] Také je měřena průhlednost vody.[1][3]

Ochrana přírody

[editovat | editovat zdroj]

Okolí vlastního rybníka Asuán není z přírodního úhlu pohledu významněji pozoruhodné, což poněkud kontrastuje s přítomností nedaleké přírodní rezervace Prokopské údolí – Albertův vrch, kde se vyskytují lokality s chráněnými stepními rostlinnými společenstvy.[1] Nepřehlédnutelná je i k jižnímu úpatí Albrechtova vrchu přiléhající přirozeně meandrující oblast Prokopského potoka[1] s revitalizovaným plošně malým arboretem, které zahrnuje tři okruhy dřevin (dubohabřinu, méně známé odrůdy ovoce, „babiččiny“ odrůdy v ovocném sadě).

Porosty na březích Asuánu ještě nejsou plně vyvinuty, ale i tomu navzdory je možno zde najít až 89 druhů rostlin (včetně vzácnějších, jako je například skřípinec jezerní, mahalebka obecná[1] nebo zevar vzpřímený[4]). V lokalitě retenční nádrže bylo pozorováno na 56 druhů motýlů.[1] V porostech vyšších trav (rákos, orobinec) se často i ve větší vzdálenosti od vody vyskytuje v lokalitě nádrže i dravá vážka rudá.[4] V tůních na západním okraji rybníka žijí z obojživelníků např. ropucha obecná, skokan skřehotavý[1] nebo skokan zelený.[4]

Velikost nádrže a její přírodní okolí podporuje i život a hnízdění vodních ptáků (kachna divoká, lyska černá nebo slípka zelenonohá, vzácněji také potápka malá).[1] Na vtoku Prokopského potoka tam, kde se vyskytuje proudící a dobře prokysličená voda, možno nalézt v Praze vzácně se vyskytujícího sladkovodního měkkýše kamomila říčního s latinským označením Ancylus fluviatilis.[1][pozn. 1]

Chov ryb a rybaření

[editovat | editovat zdroj]

Retenční nádrž Asuán je využívána k extenzivnímu chovu ryb (cejni, štiky a bílé ryby) zaměřenému zejména na vytvoření rovnováhy mezi rybí obsádkou a přirozeným prostředím rybníka.[1] Výlov rybníka se provádí každoročně na podzim.[1]

Technická data

[editovat | editovat zdroj]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Retenční nádrž Asuán v Praze 5 – Jinonicích
  • Vtok vody z DUN Stodůlky III
    Vtok vody z DUN Stodůlky III
  • Meandrovité koryto Prokopského potoka vtékající do nádrže
    Meandrovité koryto Prokopského potoka vtékající do nádrže
  • Vyústění Prokopského potoka do nádrže
    Vyústění Prokopského potoka do nádrže
  • Betonový trychtýřovitý bezpečnostní přeliv a další technologické zařízení
    Betonový trychtýřovitý bezpečnostní přeliv a další technologické zařízení
  • Celkový pohled ze západního břehu směrem ke hrázi
    Celkový pohled ze západního břehu směrem ke hrázi
  • Celkový pohled na nádrž z místa nad hrází, v pozadí sídliště Velká Ohrada, za nádrží pak vilová Malá Ohrada (rok 2007)
    Celkový pohled na nádrž z místa nad hrází, v pozadí sídliště Velká Ohrada, za nádrží pak vilová Malá Ohrada (rok 2007)
Letecký pohled na dešťovou usazovací nádrž Stodůlky III; (DUN Stodůlky III) – 14. října 2019
Letecký pohled na dešťovou usazovací nádrž Stodůlky III; (DUN Stodůlky III) – 14. října 2019

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Ancylus fluviatilis (česky: kamomil říční) patří do čeledi sladkovodních plžů – Okružákovití.[5]
  2. ↑ Číslo hydrologického pořadí (ČHP) resp. číslo hydrologického dílčího povodí (ČHDP) je uvedeno v Hydrologickém seznamu podrobného členění povodí vodních toků ČR.[6]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as RN N3 Stodůlky – Asuán [online]. Web Pražská příroda [cit. 2021-04-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d Retenční nádrž Asuán; (GPS: 50.0442322N, 14.3501372E) [online]. Web Mapy cz [cit. 2021-04-16]. Geografické poměry v těsném okolí retenční nádrže Asuán. Dostupné online. 
  3. ↑ Kvalita (průhlednost) vody (údaje z let 2008 až 2017 včetně) [online]. Web Praha příroda cz [cit. 2021-04-17]. Jako 1 stránka ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e f Česky psaný text na veřejně přístupné informační tabuli umístěné na hrázi retenční nádrže Asuán v Praze 5 – Jinonicích (respektive na hrázi retenční nádrže N3 Stodůlky - Asuán), datum přístupu: 17. dubna 2021
  5. ↑ BEDNAŘÍK, Adam. Ancylus fluviatilis - kamomil říční [online]. Web Natura Bohemica cz, 2017-10-09 [cit. 2021-04-17]. Ancylus fluviatilis (Müller, 1774) – kamomil říční ; čeleď: Planorbidae - okružákovití; status: běžný druh. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. 2019-01-01 [cit. 2021-02-27]. Ke stažení ve formátu *.pdf (cca 159 stránek). Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-15. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Retenční_nádrž_Asuán&oldid=23743351“