Retenční nádrž Asuán (Jinonice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Retenční nádrž N3 Stodůlky - Asuán
Celkový pohled na retenční nádrž Asuán v Jinonicích ze západního břehu směrem ke hrázi (jaro 2021)
Celkový pohled na retenční nádrž Asuán v Jinonicích ze západního břehu směrem ke hrázi (jaro 2021)
Poloha
Světadíl Evropa
Stát Česko
Kraj Praha
Obvod Praha 5
Městská část Jinonice
Katastrální území Praha 5Jinonice
RN Asuán
RN Asuán
Retenční nádrž Asuán na mapě Prahy
Zeměpisné souřadnice
Rozměry
Rok 80. léta 20. století[1]
Rozloha 16 120 m2[1]
Délka 210 m[2]
Šířka 130 m[2]
Objem 25 750 m3[1]
Parametry – hráz
Hráz sypaná zemní[1]
Výška 9,6[1] m
Ostatní
Typ retenční nádrž (RN)
Nadm. výška 274[2] m n. m.
Přítok vody Prokopský potok;[1] Dešťová usazovací nádrž Stodůlky III (DUN Stodůlky III)
Odtok vody Prokopský potok[1]
Přístupná ano
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Retenční nádrž Asuán je vodní nádrž (někdy nazývaná jako RN N3 Stodůlky, respektive Retenční nádrž N3 Stodůlky – Asuán) o ploše 1,6120 ha nacházející se v Praze 5Jinonicích asi 350 metrů vzdušnou čarou přibližně západním směrem od skalního vyvřelinového hřebene bývalé podmořské sopky – Hemrových skal a asi 300 metrů (vzdušnou čarou) východním směrem od nejvyšší kóty (305 m n.m.) diabasového kopce – Albrechtova vrchu.[2]

Účel s vodní poměry[editovat | editovat zdroj]

V souvislosti s výstavbou pražských sídlišť Stodůlky, Lužiny a Velká Ohrada byla tato retenční nádrž vybudována v osmdesátých letech 20. století s tím, že je jednak napájena vodou z Prokopského potoka a zároveň i dešťovými vodami svedenými z okolních sídlišť (nejprve do dešťové usazovací nádrže (DUN) Stodůlky III a odtud pak zatrubněným vedením do retenční nádrže).[1] Nádrž je při deštích schopna pojmout až 92 030 m3 vody přičemž se její zatopená plocha zvětší o 1 ha (z původních 1,6120 ha až na 2,66 ha).[1]

Revitalizace nádrže[editovat | editovat zdroj]

Původně holé břehy retenční nádrže Asuán byly v roce 2007 osázeny stromovou a mokřadní vegetací (olše lepkavá, vrba bílá, dub letní, jilm habrolistý, javor mléč, topol osika, třešeň ptačí a různé druhy keřových vrb).[1] V místě vtoku Prokopského potoka do nádrže byly osazeny kvetoucí mokřadní rostliny (kosatec žlutý, blatouch bahenní, kyprej vrbice, orobinec úzkolistý, sítiny a ostřice).[1] V letech následujících po roce 2007 byla asfaltová cesta (vedoucí po hrázi retenční nádrže) olemována vysázenými duby.[1] Další revitalizace nádrže (a rybníka) proběhla v roce 2020, kdy byl z vypuštěného vodního díla odbagrován nekontaminovaný sediment (v objemu 6 000 m3), jenž byl následně použit k rekultivaci některých okolních pozemků.[1] V rámci této revitalizace byla provedena i oprava stavidel a česlí.[1] V místě, kde z východní strany do rybníka Asuán přitéká Prokopský potok jsou postupně vedle meandrujícího koryta potoka budovány mělké tůně[1] důležité pro podporu života obojživelníků a bezobratlých živočichů.

Údržba nádrže[editovat | editovat zdroj]

Na nádrži Asuán je jednou za měsíc prováděn technickobezpečnostní dohled (prohlídka TBD) a v jeho rámci se provádí i kontrola všech objektů rybníka, pravidelné čištění sdruženého objektu i nezbytná údržba zeleně a případný úklid.[1] Také je měřena průhlednost vody.[1][3]

Ochrana přírody[editovat | editovat zdroj]

Okolí vlastního rybníka Asuán není z přírodního úhlu pohledu významněji pozoruhodné, což poněkud kontrastuje s přítomností nedaleké přírodní rezervace Prokopské údolí – Albertův vrch, kde se vyskytují lokality s chráněnými stepními rostlinnými společenstvy.[1] Nepřehlédnutelná je i k jižnímu úpatí Albrechtova vrchu přiléhající přirozeně meandrující oblast Prokopského potoka[1] s revitalizovaným plošně malým arboretem, které zahrnuje tři okruhy dřevin (dubohabřinu, méně známé odrůdy ovoce, „babiččiny“ odrůdy v ovocném sadě).

Porosty na březích Asuánu ještě nejsou plně vyvinuty, ale i tomu navzdory je možno zde najít až 89 druhů rostlin (včetně vzácnějších, jako je například skřípinec jezerní, mahalebka obecná[1] nebo zevar vzpřímený[4]). V lokalitě retenční nádrže bylo pozorováno na 56 druhů motýlů.[1] V porostech vyšších trav (rákos, orobinec) se často i ve větší vzdálenosti od vody vyskytuje v lokalitě nádrže i dravá vážka rudá.[4] V tůních na západním okraji rybníka žijí z obojživelníků např. ropucha obecná, skokan skřehotavý[1] nebo skokan zelený.[4]

Velikost nádrže a její přírodní okolí podporuje i život a hnízdění vodních ptáků (kachna divoká, lyska černá nebo slípka zelenonohá, vzácněji také potápka malá).[1] Na vtoku Prokopského potoka tam, kde se vyskytuje proudící a dobře prokysličená voda, možno nalézt v Praze vzácně se vyskytujícího sladkovodního měkkýše s latinským označením Ancylus fluviatilis.[1][P 1]

Chov ryb a rybaření[editovat | editovat zdroj]

Retenční nádrž Asuán je využívána k extenzivnímu chovu ryb (cejni, štiky a bílé ryby) zaměřenému zejména na vytvoření rovnováhy mezi rybí obsádkou a přirozeným prostředím rybníka.[1] Výlov rybníka se provádí každoročně na podzim.[1]

Technická data[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]


Letecký pohled na dešťovou usazovací nádrž Stodůlky III; (DUN Stodůlky III) – rok 2017
Letecký pohled na dešťovou usazovací nádrž Stodůlky III; (DUN Stodůlky III) – rok 2017

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Ancylus fluviatilis (česky: kámomil říční) patří do čeledi sladkovodních plžů – Okružákovití.[5]
  2. Číslo hydrologického pořadí (ČHP) resp. číslo hydrologického dílčího povodí (ČHDP) je uvedeno v Hydrologickém seznamu podrobného členění povodí vodních toků ČR.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al am an ao ap aq ar as RN N3 Stodůlky − Asuán [online]. Web Pražská příroda [cit. 2021-04-16]. Dostupné online. 
  2. a b c d Retenční nádrž Asuán; (GPS: 50.0442322N, 14.3501372E) [online]. Web Mapy cz [cit. 2021-04-16]. Geografické poměry v těsném okolí retenční nádrže Asuán. Dostupné online. 
  3. Kvalita (průhlednost) vody (údaje z let 2008 až 2017 včetně) [online]. Web Praha příroda cz [cit. 2021-04-17]. Jako 1 stránka ke stažení ve formátu *.pdf. Dostupné online. 
  4. a b c d e f Česky psaný text na veřejně přístupné informační tabuli umístěné na hrázi retenční nádrže Asuán v Praze 5 – Jinonicích (respektive na hrázi retenční nádrže N3 Stodůlky - Asuán), datum přístupu: 17. dubna 2021
  5. BEDNAŘÍK, Adam. Ancylus fluviatilis - kamomil říční [online]. Web Natura Bohemica cz, 2017-10-09 [cit. 2021-04-17]. Ancylus fluviatilis (Müller, 1774) – kamomil říční ; čeleď: Planorbidae - okružákovití; status: běžný druh. Dostupné online. 
  6. a b Hydrologický seznam podrobného členění povodí vodních toků ČR [online]. 2019-01-01 [cit. 2021-02-27]. Ke stažení ve formátu *.pdf (cca 159 stránek). Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Retenční nádrž N3 Stodůlky – Asuán na Wikimedia Commons