Research Unix

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Research Unix je název používaný pro větev operačního systému Unix, který vyvíjely Bellovy laboratoře v Computing Science Research Center (často označovaném jako oddělení 1127) pro počítače DEC PDP-7, PDP-11, VAX a Interdata 7/32 a 8/32. Častěji používané označení je Unix Version n, Unix Vn nebo UNIX nth Edition (kde n je číslo od 1 do 10).

Historie[editovat | editovat zdroj]

Version 7 Unix pro PDP-11 běžící na multisystémovém emulátoru SIMH

Termín Research Unix byl poprvé použit v časopise Bell System Technical Journal (Vol.57, č.6, Pt.2 červenec / srpen 1978) pro odlišení od ostatních interních verzí Unixu vyvíjených v Bell Labs (jako např. PWB/UNIX a Mert), jejichž kód se odštěpil od primární CSRC větve. Tento název se před Version 8 Unix prakticky nepoužíval, a pro označení starších verzí se začal používat dodatečně. Do té doby se obvykle používal název UNIX (psaný velkými písmeny) nebo UNIX Time-Sharing System.

Firma AT&T licencovala Version 5 Unix pro vzdělávací instituce a Unix Version 6 také pro komeční organizace. Cena pro školy byla 200 dolarů, pro komerční firmy 20000 dolarů odrazujících od většiny komerčních použití. Přesto byl do 80. let 20. století Unix Version 6 nejrozšířenější variantou Unixu. Verze Research Unixu byly často označovány číslem vydání manuálů[1], protože několik prvních a posledních verzí nebylo nikdy oficiálně uvolněno mimo Bell Labs a vývoj systému byl kontinuální. Často užívaným způsobem pro označování verzí Reasearch Unixu je UNIX Version n, Unix Vn nebo UNIX nth Edition (kde n je číslo od 1 do 10).

Všechny moderní verze Unixu (kromě implementací z čistého stolu, jako je Coherent, Minix a Linux, obvykle označovaných jako Unix-like) jsou odvozeny od Version 7 Unix.

Od Version 8 Unix měl Research Unix blízké vazby na BSD Unix, které začaly použitím 4.1cBSD jako základu pro Unix V8. Dennis Ritchie ve své zprávě zaslané do Usenetu v roce 2000 uvedl, že Research Unix je blíže k BSD než UNIX System V,[2] který také obsahuje nějaký BSD kód[1]:

Myslím, že Research Unix 8th Edition vycházel z BSD 4.1c, ale velké části byly odstraněny a nahrazeny naším kódem. Totéž pokračovalo u V9 a V10. Hádám, že běžné uživatelské příkazy měly blíže k BSD než k UNIX System V, i když byly dost eklektické.

Verze[editovat | editovat zdroj]

Vydání manuálu Datum vydání Popis
V1 3.11.1971 První vydání unixových manuálů vycházelo z verze, která v té době běžela na PDP-11. Obsahuje Thompson shell a příkazy mail, cp a su. Unix byl v té době 2 roky starý a v roce 1970 byl přenesen z PDP-7 na PDP-11/20[3].
V2 12.06.1972 V předmluvě této verze bylo uvedeno, že celkový počet instalací systému je 10.[4] Obsahoval příkaz echo a první překladač jazyka C.[3]
V3 Únor 1973 Obsahovalo programovací jazyk C a roury, příkazy crypt a yacc. Programy byly rozděleny do adresářů /bin a /usr/bin, proto byla zavedena proměnná prostředí PATH. /usr byl připojovací bod druhého pevného disku. Celkový počet instalací byl 16.
V4 listopad 1973 První verze napsaná v jazyce C. Zavedeny skupiny, příkazy grep a printf. Počet instalací byl uváděn „přes 20“. Manuál byl poprvé formátován příkazem troff. Tuto verzi popsali Thompson a Ritchie v článku CACM,[5], který byl prvním veřejným popisem Unixu[3].
V5 červen 1974 Šířeji licencováno vzdělávacím institucím.[1]. Zavedlo sticky bit a příkazy find a dd. Určený pro PDP-11 model 40 a další modely s 18bitovými adresami; počet instalací „přes 50“.
V6 květen 1975 Obsahuje ratfor a bc. První Unix určený k široké distribuci mimo Bell Labs, a první Unix přenositelný na jiný hardware než PDP. V květnu roku 1977 byl vydán MINI-UNIX a ořezaná verze V6 pro low-end stroje PDP-11/10.
V7 leden 1979 Obsahuje Bourne shell, cpio, sed, ioctl, awk, f77, spell, stdio and pcc augmenting the Dennis Ritchie's C compiler. Je předchůdcem všech moderních unixových systémů a posledním vydáním Research Unix, které bylo distribuováno. Spojuje většinu utilit z PWB/UNIX se značně upraveným jádrem, které mělo téměř o 80% řádků kódu více než V6.
32V červen 1979 Port pro na DEC VAX vydaný s názvem 32V byl východiskem pro 3BSD.
V8 únor 1985 Upravená verze 4.1cBSD pro VAX s interpretem příkazů z UNIX System V; sokety byly v této verzi nahrazeny proudy; verze používaná interně a pro vzdělávací účely.[6] Primárním uživatelským rozhraním se stal grafický terminál Blit[3]. Byl přidán síťový systém souborů, které umožňoval přístupu k souborům na vzdálených počítačích pomocí cesty /n/hostname/path a knihovna pro práci s regulárními výrazy, která zaváděla API později napodobené implementací od Henryho Spencera.
V9 září 1986 Verze používaná interně používala kód z 4.3BSD; obsahovala zobecněnou verzi Streams – mechanismu IPC zavedeného ve V8. Systémové volání mount bylo rozšířeno pro připojení proudu na soubor, jehož opačný konec mohl být propojen na program v user space. Tento mechanismus se používá pro implementaci kódu síťových spojení v user space.[7] K dalším vylepšením patří make a exový editor Sam[3]. Podle Dennise Ritchieho byly V9 a V10 „konceptuální“: existovaly manuály, ale žádná distribuce OS „v úplné a koherentní formě“[6].
V10 říjen 1989 Poslední verze Research Unixu. Přestože manuály byly publikovány mimo AT&T vydavatelstvím Saunders College Publishing,[8] neexistovala žádná kompletní distribuce samotného systému[6]. K novinkám patřily nástroje pro počítačovou sazbu navržené tak, aby pracovaly s programem troff, interpret jazyka C, animační programy a několik nástrojů, které byly později součástí systému Plan 9: nástroj pro automatizaci překladu Mk build nástroj a rc shell. V10 byl také základem pro operační systém IX vytvořený Dougem McIlroyem a Jamesem A. Reedsem založený na principech multiple levels of security (MLS).[9], nebyla distribuce samotného systému veřejná.
Plan 9 V1 1993 Nástupce Research Unix od téměř stejného vývojového týmu, který sdílí mnoho nástrojů uživatelských s V10

Označení Verze 3, Verze 4 a Verze 5 nemá žádnou spojitost s komerčními verzemi UNIX System III, UNIX System IV a UNIX System V, které vydala UNIX Support Group AT&T v 80. letech 20. století. Po Version 10 přešel vývoj Unixu v Bellových laboratořích na následnický systém Plan 9 from Bell Labs, který sdílel část svého user space kódu s V10.

Odvozené verze[editovat | editovat zdroj]

V roce 2002 vydala firma Caldera International[10] V7 Unix jako free software pod licencí podobnou BSD.[11][12][13]

V roce 2017, Unix Heritage Society a Alcatel-Lucent USA Inc. svým jménem a jménem Bell Labs a Nokia vydali V8, V9 a V10 Unix s uvedením následující podmínky:[14] "nebudou uplatňovat svá autorská práva vůči nekomerčnímu kopírování, distribuci, provozování, zobrazování a vytváření děl odvozených z Research Unix®1 Editions 8, 9 a 10".

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Research Unix na anglické Wikipedii.

  1. a b c Fiedler, Ryan. The Unix Tutorial / Part 3: Unix in the Microcomputer Marketplace. Parametr "periodikum" je povinný! říjen 1983. Dostupné online [cit. 2015-01-30].  
  2. Dennis Ritchie. 2000-10-26, [cit. 2014-07-03]. [http: //yarchive.net/comp/bsd.html Dostupné online].  
  3. a b c d e MCILROY, M. D.. A Research Unix reader: annotated excerpts from the Programmer's Manual, 1971–1986. [s.l.] : [s.n.], 1987. (CSTR). Dostupné online.  
  4. THOMPSON, Ken; RITCHIE, Dennis M.. UNIX Programmer's Manual, Second Edition. [s.l.] : Bell Telephone Laboratories. Dostupné online.  
  5. RITCHIE, D. M.; THOMPSON, K.. The UNIX Time-Sharing System. CACM. 1974. Dostupné online.  
  6. a b c Dennis Ritchie. [TUHS] Re: V7 UNIX on VAX 11/750 [online]. 2003-06-27, [cit. 2014-04-09]. Dostupné online.  
  7. Interprocess Communication in the Ninth Edition Unix System. Software—Praxe a Zkušenost. 1990. Dostupné online.  
  8. Unix Tenth Edition Manuál [online]. Bellovy laboratoře, [cit. 2013-12-25]. Dostupné online.  
  9. IX Multilevel-Bezpečný UNIX Systém [online]. . Dostupné online.  
  10. Caldera vydává původní unixy pod BSD licencí na slashdot.org (2002)
  11. UNIX je svobodný software! [online]. 2002-01-24. Dostupné online.  
  12. BRODERICK, Bill. Dear Unix enthusiasts, [online]. Caldera International, 2002-01-23. Dostupné online.  
  13. DARWIN, Ian F.. Why Caldera Released Unix: A Brief History [online]. O'Reilly Media, 2002-02-03, [cit. 2016-01-19]. Dostupné online.  
  14. Už žádný samizdat: Staré zdrojový kód Unix otevřeny pro studium] Richard Chirgwin na registr.com (30 březnu 2017) [online]. . Dostupné online.  


Související články[editovat | editovat zdroj]

  • Inferno – Další operační systém od stejného týmu

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Galerie Research Unix ve Wikimedia Commons