Reschensee

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Reschensee
Lago di Resia
Kostelní věž na Reschensee
Kostelní věž na Reschensee
Poloha
Kontinent Evropa
Státy ItálieItálie Itálie
Kraj Autonomní provincie Bolzano
Město Graun im Vinschgau
Souřadnice
Reschensee
Reschensee
Hydrologické údaje
Povodí řeky Adiže
Přítok Adiže
Odtok Adiže
Plocha povodí 348 km²
Hráz
Výška hráze 28 m
Délka hráze 415 m
Vodní nádrž
Rozloha 660 ha
Objem nádrže provozní 0,12 km³
Kóta hladiny provozní 1498 m n. m.
Vodní elektrárna
Výkon současný 100 MW
Ostatní
Začátek výstavby 1940
Dokončení 1950

Reschensee (německy), italsky Lago di Resia je přehrada (umělé jezero) v západní části Jižního Tyrolska v Itálii, přibližně 3 km jižně od Reschenského průsmyku, poblíž kterého vede hranici s Rakouskem, a 3 km východně od horského hřebene, tvořící hranici se Švýcarskem. Se svou kapacitou 120 milionů metrů krychlových je největší vodní plochou v provincii. Svou rozlohou 6,6 km² je také největším jezerem v Alpách ležícím v nadmořské výšce nad 1000 m. [1] Je napájen přítoky Adiže, Rojenbach a Karlinbach a odvodňuje ho řeka Adiže.

Jezero je proslulé díky vyčnívající věži z potopeného kostela ze 14. století; když voda zmrzne, lze k ní dojít pěšky. Legenda říká, že v zimním období je možné slyšet zvonit i kostelní zvony. Ve skutečnosti byly zvony dne 18. července 1950 z věže odstraněny, týden před demolicí chrámové lodi a vytvořením jezera.

Původ přehrady[editovat | editovat zdroj]

Plány na menší (5 metrů hluboké) umělé jezero se datují z roku 1920. V červenci 1939 společnost Montecatini (nyní Edison Energia) představila nový plán pro 22 metrů hluboké jezero, které by spojilo dvě přírodní jezera (Reschensee a Mittersee) a zatopilo několik vesnic, včetně obce Graun a její části Reschen. Na základě tohoto druhého plánu byly v dubnu 1940 zahájeny práce na stavbě přehrady, ale vzhledem k válečnému a domácího odboji, nebyla dokončena až do července 1950.

Reschensee

V roce 1947 firma Montecatini obdržela 30 milionů švýcarských franků od švýcarské firmy Elektro-Watt pro stavbu přehrady (výměnou za 10 let odběru elektřiny), paradoxně potom, co obyvatelé Splügen hlasovali proti plánům společnosti vybudovat přehradu, která by zatopila tuto švýcarskou vesnici. Obyvatelé Graunu neměli takový úspěch, a to navzdory "ochotnému uchu" Antonia Segniho, který se později stal italským premiérem. Celkem 163 domů a 523 ha obdělávané půdy bylo zatopeno.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Reschensee na anglické Wikipedii.

  1. Schweizerischer Wasserwirtschaftsverband, gr%C3%B6sste&hl=de&source=gbs_book_other_versions Wasser- und Energiewirtschaft, sv. 43-44, str.115

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Galerie Reschensee ve Wikimedia Commons