Přeskočit na obsah

Randolph Churchill

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Randolph Churchill
Ministr financí Spojeného království
Ve funkci:
3. srpna 1886 – 22. prosince 1886
PředchůdceSir William Harcourt
NástupceGeorge Joachim Goschen
Ministr pro Indii
Ve funkci:
24. června 1885 – 6. února 1886
PředchůdceJohn Wodehouse, 1. hrabě z Kimberley
NástupceJohn Wodehouse, 1. hrabě z Kimberley
Stranická příslušnost
ČlenstvíKonzervativní strana

Narození13. února 1849
Blenheimský palác
Úmrtí24. ledna 1895 (ve věku 45 let)
Londýn
Příčina úmrtísyfilis
Místo pohřbeníSt Martin's Church, Bladon
ChoťJennie Churchillová (1874–1895)
RodičeJohn Spencer-Churchill a Frances Anne Spencer-Churchill
DětiWinston Churchill
Jack Churchill
PříbuzníGeorge Spencer-Churchill, 8th Duke of Marlborough[1], Anne Innes-Ker, Duchess of Roxburghe[1], Sarah Wilson[1], Fanny Marjoribanks, Baroness Tweedmouth[1], Georgiana Curzon, Countess Howe[1], Lord Augustus Spencer-Churchill[1], Lord Charles Spencer-Churchill[1], Cornelia Guest, Baroness Wimborne[1], Lord Frederick Spencer-Churchill[1] a Rosamond Spencer-Churchill[1] (sourozenci)
Diana Churchillová[1][2], Randolph Churchill[1][2], Sarah Churchillová[1][2], Marigold Frances Churchillová[1][2] a Mary Soamesová[2][1] (vnoučata)
Alma materEtonská kolej
Mertonova kolej
Cheam School
Profesearistokrat a státník
CommonsLord Randolph Churchill
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lord Randolph Henry Spencer Churchill (13. února 184924. ledna 1895) byl britský politik a otec britského premiéra Winstona Churchilla.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Pocházel z významného šlechtického rodu Spencerů, byl třetím synem Johna Winstona Spencera-Churchilla, 7. vévody z Marlborough (1822–1883) a jeho ženy Frances Anne Emily Vane-Tempestové (18221899), dcery 3. markýze z Londonderry.[3] Narodil se na hlavním rodovém sídle, zámku Blenheim Palace (Oxfordshire), který dnes patří mezi památky UNESCO. Jako mladší syn vévody užíval od dětství titul lorda (bez práva členství ve Sněmovně lordů). Formálně mu náleželo příjmeni Spencer-Churchill, ale obecně byl znám zkráceně jako lord Randolph Churchill.

Lord Randolph se seznámil 12. srpna 1873 na večírku pořádaném na lodi během regaty Cowes u pobřeží ostrova Wight s Jennií Jeromovou. Jennie byla dvacetiletá dcera Leonarda Jeroma, spoluvlastníka deníku New York Times a spekulanta, jenž přišel k velkému jmění sázkami v koňských dostizích. Lord Randolph a Jennie Jeromová se o tři dny později zasnoubili.

Svatba, která se uskutečnila 15. dubna 1874 na neutrální půdě britské ambasády v Paříži, nebyla žádnou velkou společenskou událostí. Byli oddáni za přítomnosti několika málo svědků, k nimž patřili rodiče nevěsty, ale žádný vévoda či vévodkyně. Rod Marlborough zastupoval starší bratr lorda Randolpha, George, markýz z Blandfordu, pozdější 8. vévoda z Marlborough.

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V únoru 1874 byl lord Randolph těsně zvolen poslancem Dolní sněmovny za volební obvod Woodstock, který byl tradičním mandátem v rodině Spencer-Churchillů. h, avšak v roce 1884, když byly zrušeny "rodinné" volební obvody, o ně přišel. Lord Randolph brzy poté dojednal změnu volebního obvodu a setrval v parlamentu.

V roce 1885 se stal ministrem pro Indii a v roce 1886 ministrem financí, avšak byl ve skutečnosti v parlamentu rušivou postavou. Britský předseda vlády, markýz Salisbury, charakterizoval lorda Randolpha jako nestabilního, nezralého a divokého. U ostatních ministrů rovněž velmi neoblíben. Jeho první rozpočet zahrnoval snížení výdajů na zbrojení. První lord admirality a ministr války, kteří měli zájem investovat do vojenské výzbroje, jej sabotovali. Lord Randolph napsal lordovi Salisburymu a podal rezignaci s tvrzením, že tak učinil, aby se vyhnul třenicím a hádkám ve vládě. To celé byla ale pustá lež.[zdroj⁠?] Byl si jistý, že ho ministerský předseda požádá, aby ve vládě zůstal, ale mýlil se.[zdroj⁠?] Lord Salisbury v tom viděl příležitost, jak se lorda Randopha zbavit, a využil jí. Poté, co lord Randolph tak zničil svou kariéru, již nikdy do politiky nevstoupil.

  1. a b c d e f g h i j k l m n o Kindred Britain.
  2. a b c d e Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. Rodokmen vévodů z Marlborough dostupné online

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]