Ramat Rachel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ramat Rachel
רָמַת רָחֵל
Pohled na kibuc Ramat Rachel
Pohled na kibuc Ramat Rachel
Poloha
Zeměpisné souřadnice
Stát Izrael Izrael
distrikt Jeruzalémský
oblastní rada Mate Jehuda
Ramat Rachel
Red pog.png
Ramat Rachel
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 450[1] (2013)
Správa
Oficiální web http://www.ramatrachel.co.il

Ramat Rachel (hebrejsky רָמַת רָחֵל,[1] doslova „Rachelina výšina“) je izraelská vesnice typu kibuc, nacházející se v jižní části Jeruzaléma jako enkláva v rámci jeruzalémských městských hranic. Z kibucu je možné spatřit Betlém, Ráchelin hrob a nachází se uvnitř hranic z roku 1949, tzv. zelené linie. Spadá pod správní obvod oblastní rady Mate Jehuda.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vojáci brigády Golani v kibucu Ramat Rachel po skončení izraelské války za nezávislost

Kibuc byl založen v roce 1926 členy dělnicko-sionistické skupiny Gdud ha-Avoda. Jejich cílem bylo usadit se v Jeruzalémě a vydělávat si na živobytí manuální prací, jako například prací v kamenictví, výstavbou bytů či prací v dopravě.[2] Poté, co žili v provizorním táboře v Jeruzalémě, se skupina deseti průkopníků usadila na kamenité parcele na 803 metrů vysokém kopci jižně od města. Kibuc však byl zničen během arabských nepokojů v roce 1929. Stovky Arabů tehdy tuto zemědělskou školu napadli a vypálili. Osadníci se však o rok později na stejné místo vrátili.[3]

Koncem 40. let měl kibuc rozlohu katastrálního území pouhých 90 dunamů (9 hektarů).[4] Během války za izraelskou nezávislost byl kibuc dočasně odříznut od města.[5] 23. května 1948 k vesnici dorazila egyptská armáda a do 26. května se opakovaně pokoušela o jeho dobytí, čímž by se jí otevřel přístup k centrálním částem západního Jeruzaléma obývaného převážně Židy. Kibucem několikrát během těchto dnů prošla fronta, ale nakonec byl egyptský útok odražen.[6]

V následujících letech měl Ramat Rachel charakter hraniční osady. 23. září 1956 zde došlo k tragickému incidentu. Jordánský voják zahájil palbu na kibuc, ve kterém právě probíhala archeologická konference. Čtyři lidé byli zabiti. Jordánské úřady pak oznámily, že voják byl duševně nevyrovnaný. [7] V roce 1967 byla obec cílem intenzivního dělostřeleckého ostřelování z jordánských pozic.

S postupným rozšiřováním Jeruzaléma směrem na jih kibuc Ramat Rachel územně splynul se souvisle zastavěným územím města stal se administrativní enklávou obklopenou urbanizovanou krajinou.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika kibucu se točí kolem jeho hotelu a banketního sálu, jejž kibuc vlastní. Kibuc rovněž provozuje veřejné koupaliště a nabízí lázeňské procedury. V kibucu se taktéž nachází archeologický park, a to na vrchu kopce, kde je možné nalézt pozůstatky masivního paláce a vodních děl, o kterých se předpokládá, že se datují až do počátku Izraelského království.

Archeologické nálezy[editovat | editovat zdroj]

První vědecký průzkum místa, známého v arabštině jako Khirbet es-Sallah, byl řízen Benjaminem Mazarem a Moše Stekelisem v letech 1930 až 1931. Během řady vykopávek v letech 1959 až 1962 Jochanan Aharoni toto místo předběžně identifikoval jako biblický Bejt ha-Kerem (Kniha Jeremjáš 6:1), jedno z míst, odkud bylo do Jeruzaléma ohněm signalizováno varování ke konci období prvního Chrámu.[8] Jigael Jadin datoval palác odkrytý Aharonim do vlády královny Atalji a identifikoval jej jako „dům Baalův“, jenž je zmíněn ve 2. knize královské 11:18.

Archeologická zahrada v kibucu

Jedním z mnoha důležitých artefaktů objevených v kibucu Ramat Rachel jsou otisky pečetí LMLK, nalezené na rukojetích rozbitých nádob.[9] Archeolog Gavri'el Barkaj, který působil na zdejších vykopávkách v roce 1984 prohlásil, že starověký název tohoto místa může být MMST, jedno ze čtyř záhadných slov, které se objevují na rukojeti.[10] Barkajovu teorii podporuje střep objevený Aharonim, který zobrazuje podobiznu krále Chizkijáše, který v této době vládl. Na místě současného kibucu však bylo nalezeno více rukojetí s písmeny HBRN (Hebron) a ZYF (Zif) než s MMST.[11]

Archeologické práce pokračovaly v roce 2004 pod vedením archeologů z Telavivské univerzity Odedem Lipschitsem a Manfredem Oemingem. Podle Lipschitse byl palác či administrativní centrum s vodními díly „v Erec Jisra'el jedinečný.“[12][13]

V červenci 2008 archeologové v Ramat Rachel objevili hrnec z prvního století tohoto letopočtu, obsahující patnáct velkých zlatých mincí. Hrnec byl nalezen pod podlahou kolumbária.[14]

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Podle údajů z roku 2013 tvořili naprostou většinu obyvatel v Ramat Rachel Židé, cca 400 osob (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, cca 500 osob).[1]

Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě mírně rostoucí populací. K 31. prosinci 2013 zde žilo 450 lidí. Během roku 2013 populace klesla o 3,2 %.[1]

Vývoj počtu obyvatel Ramat Rachel 1948-2013[15][16][1]
Rok 1948 1961 1972 1983 1995 2001 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Počet obyvatel 265 150 92 238 300 303 312 312 324 335 351 355 427 433 459 465 450

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ramat Rachel na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e יישובים 2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2015-08-12]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  2. About Us [online]. Kibuc Ramat Rachel, [cit. 2010-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. ISBN 3-89508-595-2. S. 156-158. (anglicky) 
  4. Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949, [cit. 2010-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. The battle for Ramat Rachel: Southern gateway to Jerusalem [online]. Da'at, [cit. 2010-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. The 20th Century in Eretz Israel. s. 259
  7. The 20th Century in Eretz Israel. s. 329
  8. The Ramat Rahel Archeological Project [online]. Telavivská univerzita, [cit. 2010-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. LMLK Seals from Ramat Rahel [online]. LMLK Research, [cit. 2010-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. BARKAY, Gabriel. Royal Palace, Royal Portrait?. Biblical Archaeology Review. 2006, roč. 32:5, čís. září/říjen, s. 34–44. (anglicky) 
  11. GRENA, G.M. LMLK--A Mystery Belonging to the King vol. 1. Redondo Beach, California : 4000 Years of Writing History, 2004. ISBN 0-9748786-0-X. (anglicky) 
  12. SMITH, David A. Fit for a king [online]. The Jerusalem Post, 2006-09-21, [cit. 2010-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. SIEGEL-ITZKOVICH, Judy. Dig shows Ramat Rahel was royal Judean site [online]. The Jerusalem Post, 2006-08-21, [cit. 2010-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ILANI, Ofri. J'lem Dig turns up gold coins from end of Second Temple period [online]. Haaretz, 2008-08-05, [cit. 2010-03-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-08-23]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  16. שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2013 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-08-23]. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]