Přeskočit na obsah

Radnice v Brandýse nad Labem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Radnice v Brandýse nad Labem
Poloha
AdresaBrandýs nad Labem, ČeskoČesko Česko
UliceMasarykovo náměstí
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky30096/2-4106 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radnice v Brandýse nad Labem je historická budova nacházející se v části Brandýs nad Labem (Masarykovo náměstí čp. 1 a 2) dvojměstí Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Předmětem ochrany jsou obě popisná čísla a pozemky.

Budova radnice (Masarykovo náměstí) v Brandýse nad Labem

Historie budovy

[editovat | editovat zdroj]
Detail fresky s vyobrazením císaře Rudolfa II. udělujícího Brandýsu městská práva
Radnice během návštěvy císaře Karla I. v březnu 1917

Radnice s čp. 1 a 2 leží na severní straně dnešního Masarykova náměstí. Na dnešním místo radnice byla již na konci 16. století v domě, jehož majitelem byl městský rychtář Jiřík. Dům odkoupila majitelka panství Johanka z Krajku a město v roce 1508 dům od ní získalo darem. Tehdy v domě byla také solnice. K původní budově byla přistavena renesanční věž, ta byla však později zbořena. V průběhu třicetileté války v roce 1639 byla budova zničena, před rokem 1661 byla opravena. Po dalším poškození v roce 1740 byla opravena znovu a upravena barokně. V roce 1837 bylo zazděno podloubí a současně byla rozšířena na místě zbořeného sousedního domu (čp. 2). Počátkem 20. století byla budova upravena secesně.

Sousední budova čp. 2 je využívaná dnes společně s domem čp. 1 jako radnice. Je to zděná jednopatrová budova obdélníkového půdorysu s jemnou štukovou výzdobou.

Původní historická budova čp. 1 není podsklepena, sklepy jsou pod mladší částí čp. 2 a byly využity pro městský archiv.[1]

V obou budovách má sídlo Městský úřad Brandýs nad Labem - Stará Boleslav.

Architektonické řešení

[editovat | editovat zdroj]

Radnice čp. 1 je jednopatrová rohová zděná budova obdélníkového půdorysu se štítem a vysokou valbovou střechou, má světle šedou a bílou barvu omítky. Hlavní průčelí je členěno soklem, římsami a prostřední je uprostřed zakončen trojúhelným štítem. Vchod do budovy je uprostřed. Jednotlivé osy ohraničují pilastry. Podvojná obdélná okna jsou sjednocena podokenní římsou v přízemí a nadokenní v patře. Uprostřed střechy vystupuje hranolová věžička s hodinami ze dvou stran, s osmibokou zvonicí a cibulovou bání s makovicí a latinským křížem. Ve středové ose je za vstupem do budovy vede přízemím propojovací chodba do druhé budovy. V přízemí chodby a místnosti mají klenuté stropy, v patře jsou plochostropé.[2]

Hlavní průčelí čp. 2 má v přízemí bohatě dekorované dvoukřídlé vstupní dveře. V patře uprostřed je balkón s kovaným zábradlím. Okna v patře mají podokenní římsy. Bohatě profilovaná korunní římsa vybíhá do středového trojúhelného štítu se štukovým medailonem. Střecha je sedlová.[3]

Výzdoba radnice

[editovat | editovat zdroj]

Vnější fasáda i vnitřní prostory obou budov mají secesní výzdobu.[4]

V patře uprostřed budovy čp. 1 mezi okny dominuje ve štukovém rámci nástěnná malba s historickým námětem (císař Rudolf II. povyšuje v roce 1581 městečko Brandýs na královské komorní město). Ve štítu domu čp. 2 je ozdobná kartuše s dvouocasým lvem na červeném podkladu.[1]

  1. a b Radnice (Brandýs nad Labem, Česko) [online]. Středočeská vědecká knihovna v Kladně. Dostupné online. 
  2. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl I. A-G. Praha: Libri, 2010. 874 s. ISBN 80-85983-13-3. S. 213–214. 
  3. Národní památkový ústav. Památkový katalog [online]. https://www.pamatkovykatalog.cz/radnice-mestsky-urad-17883480 Dostupné online. 
  4. FIŠERA, Zdeněk. Historické radnice Čech, Moravy a Slezska. Díl 1.. Praha: Libri, 2009. 383 s. ISBN 978-80-7277-438-8. S. 209. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ŠNAJBERK, Miroslav. Putování brandýskou historií. Brandýs nad Labem - Stará Boleslav: Miroslav Šnaiberk, 2005. S. 17,212.
  • KIBIC, Karel. Historické radnice. 2. přeprac. vyd. Praha: Tisk., ediční a propag. služba místního hosp., 1988. S. 125.
  • POCHE, Emanuel et. al. Umělecké památky Čech. Praha: Academia, 1977. S. 117.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]