Prutník stříbřitý
 Prutník stříbřitý | |
|---|---|
 Prutník stříbřitý | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | vyšší rostliny (Cormobionta) |
| Oddělení | mechy (Bryophyta) |
| Třída | (Bryopsida) |
| Řád | prutníkotvaré (Bryales) |
| Čeleď | prutníkovité (Bryaceae) |
| Binomické jméno | |
| Bryum argenteum Palisot de Beauvois | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prutník stříbřitý (Bryum argenteum) je jedním z nejvíce rozšířených mechů. Je snadno rozpoznatelný díky jeho bělavým nebo stříbřitě zeleným listům.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Mechorost, jehož porosty tvoří polštářky nebo chomáčky vysoké 0,5 – 2 cm. Lodyžka rovnoměrně olistěná hnědočervenými přímými lístky (v případě, že rostlina roste ve stínu má lístky oddálené). Lístky jehnědovitě přisedlé (za sucha), nepatrně odstávající (za vlhka), celokrajné, široce vejčité, vyduté, s zúženou špičkou. Žebro s načervenalou bází, slabé, končí nad prostředkem listu. Tobolka převislá, z krátkého krku podlouhlá, krvavě červená, pod ústím zúžená.[1] Kuželovité víčko.
Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]
Patří mezi výtrusné rostliny, v jejichž životním cyklu převažuje gametofyt nad sporofytem. Gametofyt je pohlavní fáze. V této fázi dochází k tomu, že z výtrusnice vypadne haploidní výtrus (spora), který vyklíčí v prvoklíček (protonema). Z prvoklíčku vyroste mechová rostlinka. Rostlinka nese pohlavní orgány (gametangia), samčí (pelatky) nebo samičí (zárodečníky). Samčí gamety jsou dvoubičíkaté pohyblivé buňky tzv. spermatozoidy. K oplození je třeba vodní prostředí.
Na gametofyt navazuje sporofyt (nepohlavní fáze). V této fázi dochází ke splynutí pohlavních buněk, z nichž se vyvíjí štět a tobolka. V tobolce vznikají redukčním dělením (meióza) výtrusy, výtrusy z tobolky vypadnou a zahajuje tak nový proces rodozměny.
Vegetativní rozmnožování je dalším možným způsobem rozmnožování. Dochází k němu pomocí odlomení různých částí stélky např. specializovaných drobnolistých větévek, někdy redukovaných do podoby olistěných pupenů v paždí listů.
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Kosmopolitně rozšířen, od nížin až do alpínského stupně. Obsahuje téměř všechny typy podkladů, přístěnná i výslunná stanoviště, holou zem, štěrbiny skal, spáry mezi dlažbou, střechy a zdi, okraje cest a silnic.[2] Na stanovištích silně přehnojených dusíkem, často v blízkosti lidských sídlišť.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Pilous Z., Duda J. Klíč k určování mechorostů ČSR. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1960.
- ↑ Kubešová, S. Mechorosty součást naší přírody. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, ZO Hořepík, 2009. ISBN 978-80-254-6057-3
- ↑ Kremer B.P., Muhle H. Lišejníky, Mechorosty, Kapraďorosty : Evropské druhy. Praha : Knižní klub, 1998. ISBN 80-7176-804-9
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Kubešová S., Musil Z., Novotný I., Plášek V., Zmrhalová M. Mechorosty součást naší přírody. Prostějov: Český svaz ochránců přírody, ZO Hořepík, 2009. ISBN 978-80-254-6057-3
- Kremer B.P., Muhle H. Lišejníky, Mechorosty, Kapraďorosty : Evropské druhy. Praha : Knižní klub, 1998. ISBN 80-7176-804-9
- Pilous Z., Duda J. Klíč k určování mechorostů ČSR. Praha : Nakladatelství Československé akademie věd, 1960.
- Váňa, J. Obecná bryologie. Praha: Univerzita Karlova v Praze – Nakladatelství Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1093-0
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu prutník stříbřitý na Wikimedia Commons 
Taxon Bryum argenteum ve Wikidruzích- (anglicky) http://www.plantzafrica.com/plantab/bryumargent.htm
- https://web.archive.org/web/20070603163500/http://bryoweb.bf.jcu.cz/klic/genera/bryum.html
- http://www.biolib.cz/cz/taxon/id61397/
