Proseč (Březina)
| Proseč | |
|---|---|
 Náves s rybníkem a obecním úřadem | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Březina (dříve okres Blansko) |
| Okres | Brno-venkov |
| Kraj | Jihomoravský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°17′2″ s. š., 16°45′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 570 (2021)[1] |
| Katastrální území | Proseč u Březiny (1,74 km²) |
| Počet domů | 149 (2011)[2] |
  Proseč | |
| Další údaje | |
| Kód ZSJ | 14109 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Proseč (německy Pros, dříve Prosetsch) je vesnice, součást obce Březina v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Nachází se v katastrálním území Proseč u Březiny (1,74 km²), žije zde 570[1] obyvatel. Zástavba Proseče je srostlá se zástavbou Březiny, jejíž je základní sídelní jednotkou.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Jméno Proseč ukazuje na lesní proseky, tedy mýcení lesa, kde potom vznikala osada.
Proseč se poprvé připomíná v roce 1395. Tehdy Sulek řečený Němec z Proseče (Prossyeczye) prodal ves Obřany kartuziánskému klášteru v Králově Poli. Nepochybně vládl i v Proseči. Později obec patřila premonstrátskému klášteru v Zábrdovicích. Ve středu obce stával dvůr od bývalého Polákova hostince až po kapličku. V domě č. 105 bydlel správce dvora (štít tohoto domu je snad ještě pozůstatkem bývalého objektu). Dům č. 132 byl obydlím šafáře a č. 104, 106 a 145 tvořily byty deputátníků. V místě, kde stojí domy 124, 125 a 126 byly bývalé panské sýpky. Za sýpkou býval rybník. Brána vedoucí do dvora stávala mezi domy č. 128 a č. 126. Ovčárna a chlévy pro hovězí dobytek stály v místech nynějších domů: 108, 109, 110 a 111. Bývalý hostinec u Poláků býval původně panskou hospodou zábrdovického kláštera.
V roce 1746 byla založena samota Nové dvory. Byl to panský dvůr pozořické vrchnosti. Do roku 1890 patřil k Proseči, od toho roku do obce Ochoz.
Správu obce před rokem 1850 vedl rychtář, pudmistr a dva konšelé. Rychtáře schvalovala vrchnost na návrh místních usedlíků, jejich návrhem však vrchnost nebyla vázána. Přísaha rychtářská zněla: “Já, XY, přísahám Pánu Bohu, všem Božím svatým, velebnému a nábožnému knězi, převoru a všem konventu kláštera zábrdovického, pánom našim i dědičným, že chci v mém úřadě rychtářském, věrně, právně a spravedlivě souditi, bohatému i chudému, domácímu i přespolnímu, sirotkům i vdovám křivdy nečiniti ani dopouštěti, panského i obecného dobra hleděti, jak nejdále můj rozum stačit může. Tak mi Pán Bůh pomáhej. Matka Boží a všichni svatí."
Posledním rychtářem v Proseči byl Karel Ševčík, č. 25. Rychtář v úředních věcech nosil vždy ozdobnou hůl. Pudmistr měl na starosti obecní hospodářství, vybírání daní a dávek a jejich odvod vrchnostenskému úřadu. Konšelé byli ku pomoci rychtáři a pudmistrovi.
Od roku 1850 byli voleni starostové. První starosta v Proseči byl zvolen roku 1850, stal se jím Ferdinand Ludl. Obecní správy Březina a Proseče se v prvém svém úsilí věnovala zřizování cest do polí, lesů a okolních vesnic. Bylo to zvláště spojení do Křtin, kam původně hlavní cesta vedla mezi Březinou a Prosečí k severu, než byla později postavena silnice od Brna k Jedovnicím. Druhá cesta, které obě obce věnovaly péči, byla k Bukovině a k Novým Dvorům. Obecní příjem v té době činíval celkem 200 až 250 zlatých.
Vyhláškou Ministerstva vnitra č. 708/1950 Sb. ze dne 7. prosince 1950, o stanovení nových úředních názvů míst ve smyslu ustanovení zákona čís. 266/1920 Sb., o názvech měst, obcí, osad a ulic, jakož i označování obcí místními tabulkami a číslování domů, pak byla obec Proseč sloučena s obcí Březina v jeden správní celek pod společným názvem Březina.[3]
Na území Proseče se nachází kostel Panny Marie Matky církve z roku 1995.
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
K roku 2011 žilo v Proseči dle sčítání lidu 432 obyvatel.[4] Svého největšího počtu obyvatel Proseč dosáhla právě roku 2011.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 293 | 337 | 343 | 341 | 332 | 301 | 288 | — | — | 348 | 345 | 325 | 272 | 432 |
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Původní návesní ulicovka tvořící historické jádro vsi -
Kostel Panny Marie Matky církve -
Kříž na návsi -
Pomník k 20. výročí vzniku Československa
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Historie obce Březina
- ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869-2011: III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 : Okres Brno-venkov [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2018-01-01]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Proseč na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Proseč v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Historie obcí Březina a Proseč
