Priti Patelová
| Priti Patelová | |
|---|---|
 Priti Patelová (2020) | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Konzervativní strana |
| Rodné jméno | Priti Sushil Patel |
| Narození | 29. března 1972 (52 let) Londýn |
| Alma mater | Watford Grammar School for Girls University of Keele University of Essex |
| Profese | politička |
| Náboženství | hinduismus |
| Podpis |  |
| Webová stránka | www |
| Commons | Priti Patel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Priti Sushil Patelová (Priti Patel, * 29. března 1972 Londýn) je britská politička za Konzervativní stranu. Od voleb v roce 2010 je poslankyní Dolní sněmovny za withamský okrsek. V letech 2019 až 2022 byla ministryní vnitra ve dvou vládách Borise Johnsona.[1] Mezi roky 2016 až 2017 působila jako ministryně pro mezinárodní rozvoj v první a druhé vládě Theresy Mayové. Z druhého kabinetu předčasně odešla; rezignovala po zveřejnění svých tajných schůzek s izraelskými politiky včetně Benjamina Netanjahua.[2] V letech 2015–2016 zastávala úřad ministryně zaměstnanosti ve druhém kabinetu Davida Camerona.
Původ a soukromý život
[editovat | editovat zdroj]Je indického původu. Narodila se však v Londýně rodičům, kteří pocházeli ze státu Gudžarát, ovšem strávili značnou část života v Ugandě.
Priti Patelová vystudovala politologii na Univerzitě v Essexu. Je vdaná a má syna Freddieho, narozeného v srpnu 2008.
Politické působení
[editovat | editovat zdroj]Ministryně vnitra
[editovat | editovat zdroj]V dubnu roku 2020 odmítlo ministerstvo vnitra UK zveřejnit výsledky zprávy o skupinovém sexuálním zneužívání dětí v některých anglických městech. O měsíc později však rozhodlo tuto zprávu veřejnosti zpřístupnit. Ministryně Patelová k tomu uvedla: „To, co se těmto dětem stalo, zůstává jednou z největších skvrn na svědomí naší země.“[3]
V červnu roku 2020 odsoudila násilí při protestech Black Lives Matter ve Spojeném království. V pondělí 8. června řekla ve sněmovně, že neexistuje žádná omluva pro bombardování policie světlicemi, házení bicyklů na policejní koně, pokus o znevažování kenotafu nebo vandalizaci sochy Winstona Churchilla, jednoho z největších ochránců britských svobod.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Priti Patel na anglické Wikipedii.
- ↑ Johnson vyměnil většinu kabinetu. Borisova jatka, moc převzali zastánci tvrdého brexitu, píše britský tisk. Hospodářské noviny [online]. 2019-7-25 [cit. 2019-7-25]. Dostupné online.
- ↑ Britská ministryně pro mezinárodní rozvoj rezignovala. Tajně se scházela s izraelskými politiky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-11-08 [cit. 2019-7-25]. Dostupné online.
- ↑
DEARDEN, Lizzie. Grooming gang ‘characteristics’ research to be published after government U–turn. The Independent. 2020-05-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-19. (anglicky)
- „What happened to these children remains one of the biggest stains on our country’s conscience.“
- ↑ SPARROW, Andrew; WEAVER, Matthew. Priti Patel condemns minority at Black Lives Matter protests as 'thugs and criminals' – as it happened. The Guardian. 2020-06-08. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Priti Patelová na Wikimedia Commons 
Osoba Priti Patelová ve Wikicitátech
