Priti Patelová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Priti Patelová
Priti Patelová (2020)
Priti Patelová (2020)
Stranická příslušnost
ČlenstvíKonzervativní strana

Rodné jménoPriti Sushil Patel
Narození29. března 1972 (51 let)
Londýn
Alma materWatford Grammar School for Girls
University of Keele
University of Essex
Profesepolitička
Náboženstvíhinduismus
PodpisPriti Patelová, podpis
Webová stránkawww.priti4witham.com
CommonsPriti Patel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Priti Sushil Patelová (Priti Patel, * 29. března 1972 Londýn) je britská politička za Konzervativní stranu. Od voleb v roce 2010 je poslankyní Dolní sněmovny za withamský okrsek. V letech 2019 až 2022 byla ministryní vnitra ve dvou vládách Borise Johnsona.[1] Mezi roky 2016 až 2017 působila jako ministryně pro mezinárodní rozvojprvní a druhé vládě Theresy Mayové. Z druhého kabinetu předčasně odešla; rezignovala po zveřejnění svých tajných schůzek s izraelskými politiky včetně Benjamina Netanjahua.[2] V letech 2015–2016 zastávala úřad ministryně zaměstnanosti ve druhém kabinetu Davida Camerona.

Původ a soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Je indického původu. Narodila se však v Londýně rodičům, kteří pocházeli ze státu Gudžarát, ovšem strávili značnou část života v Ugandě.

Priti Patelová vystudovala politologii na Univerzitě v Essexu. Je vdaná a má syna Freddieho, narozeného v srpnu 2008.

Politické působení[editovat | editovat zdroj]

Ministryně vnitra[editovat | editovat zdroj]

V dubnu roku 2020 odmítlo ministerstvo vnitra UK zveřejnit výsledky zprávy o skupinovém sexuálním zneužívání dětí v některých anglických městech. O měsíc později však rozhodlo tuto zprávu veřejnosti zpřístupnit. Ministryně Patelová k tomu uvedla: „To, co se těmto dětem stalo, zůstává jednou z největších skvrn na svědomí naší země.“[3]

V červnu roku 2020 odsoudila násilí při protestech Black Lives Matter ve Spojeném království. V pondělí 8. června řekla ve sněmovně, že neexistuje žádná omluva pro bombardování policie světlicemi, házení bicyklů na policejní koně, pokus o znevažování kenotafu nebo vandalizaci sochy Winstona Churchilla, jednoho z největších ochránců britských svobod.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Priti Patel na anglické Wikipedii.

  1. Johnson vyměnil většinu kabinetu. Borisova jatka, moc převzali zastánci tvrdého brexitu, píše britský tisk. Hospodářské noviny [online]. 2019-7-25 [cit. 2019-7-25]. Dostupné online. 
  2. Britská ministryně pro mezinárodní rozvoj rezignovala. Tajně se scházela s izraelskými politiky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-11-08 [cit. 2019-7-25]. Dostupné online. 
  3. DEARDEN, Lizzie. Grooming gang ‘characteristics’ research to be published after government U–turn. The Independent. 2020-05-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-19. (anglicky) 
    • „What happened to these children remains one of the biggest stains on our country’s conscience.“
  4. SPARROW, Andrew; WEAVER, Matthew. Priti Patel condemns minority at Black Lives Matter protests as 'thugs and criminals' – as it happened. The Guardian. 2020-06-08. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]