Priti Patelová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Priti Patelová
Priti Patelová (2020)
Priti Patelová (2020)
Stranická příslušnost
Členství Konzervativní strana

Narození 29. března 1972 (48 let)
Londýn
Alma mater University of Keele
University of Essex
Watford Grammar School for Girls
Profese politička
Webová stránka www.priti4witham.com
Commons Kategorie Priti Patel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Priti Sushil Patelová, nepřechýleně Priti Patel (* 29. března 1972 Londýn), je britská politička za Konzervativní stranu. Od voleb v roce 2010 je poslankyní Dolní sněmovny za withamský okrsek. Dne 24. července 2019 byla jmenována ministryní vnitra ve vládě Borise Johnsona.[1] Předtím byla v letech 2016 až 2017 ministryní pro mezinárodní rozvojprvní a druhé vládě Theresy Mayové. Z druhého kabinetu předčasně odešla; rezignovala po zveřejnění svých tajných schůzek s izraelskými politiky včetně Benjamina Netanjahua.[2] V letech 2015–2016 byla ministryní zaměstnanosti ve druhé vládě Davida Camerona.

Původ a soukromý život[editovat | editovat zdroj]

Je indického původu. Narodila se však v Londýně rodičům, kteří pocházeli ze státu Gudžarát, ovšem strávili značnou část života v Ugandě.

Priti Patelová vystudovala politologii na Univerzitě v Essexu. Je vdaná a má syna Freddieho, narozeného v srpnu 2008.

V politice[editovat | editovat zdroj]

Ministryně vnitra[editovat | editovat zdroj]

V dubnu roku 2020 odmítlo ministerstvo vnitra UK zveřejnit výsledky zprávy o skupinovém sexuálním zneužívání dětí v některých anglických městech. O měsíc později však rozhodlo tuto zprávu veřejnosti zpřístupnit. Ministryně Patelová k tomu uvedla: „To, co se těmto dětem stalo, zůstává jednou z největších skvrn na svědomí naší země.“[3]

V červnu roku 2020 odsoudila násilí při protestech Black Lives Matter ve Spojeném království. V pondělí 8. června řekla ve sněmovně, že neexistuje žádná omluva pro bombardování policie světlicemi, házení bicyklů na policejní koně, pokus o znevažování Cenotafu nebo vandalizaci sochy Winstona Churchilla, jednoho z největších ochránců britských svobod.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Priti Patel na anglické Wikipedii.

  1. Johnson vyměnil většinu kabinetu. Borisova jatka, moc převzali zastánci tvrdého brexitu, píše britský tisk. Hospodářské noviny [online]. 2019-7-25 [cit. 2019-7-25]. Dostupné online. 
  2. Britská ministryně pro mezinárodní rozvoj rezignovala. Tajně se scházela s izraelskými politiky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2017-11-08 [cit. 2019-7-25]. Dostupné online. 
  3. DEARDEN, Lizzie. Grooming gang ‘characteristics’ research to be published after government U–turn. The Independent. 2020-05-19. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-05-19. (anglicky) 
    • „What happened to these children remains one of the biggest stains on our country’s conscience.“
  4. SPARROW, Andrew; WEAVER, Matthew. Priti Patel condemns minority at Black Lives Matter protests as 'thugs and criminals' – as it happened. The Guardian. 2020-06-08. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]