Preludia (Chopin)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rukopis první strany preludia č. 15, „Dešťová kapka“

Preludia Fryderyka Chopina jsou skladby pro sólový klavír seskupené především v opusu 28, složeném mezi léty 18381839 při pobytu na Mallorce.[1]

24 preludií, Op. 28[editovat | editovat zdroj]

Preludium č. 20 c moll

Tento opus je cyklus preludií ve všech 24 tóninách, vydaný roku 1839. Jejich inspirací byl Chopinův oblíbený cyklus preludií a fug, Bachův Dobře temperovaný klavír.

(audio)
Preludium č. 4 e moll (info)
Preludium č. 15 Des dur (info)
Giorgi Latso
Preludium č. 16 B dur (info)
Giorgi Latso
Preludium č. 20 c moll (info)
Michael Angelkovich
Preludium č. 23 F dur (info)
Giorgi Latso
Máte problémy s přehráváním? Vizte nápovědu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Chopin psal preludia především za svého pobytu s George Sandovou a jejími dětmi na ostrově Mallorca, nejdříve ve vile poblíž města Palma de Mallorca, poté v kartuziánském klášteře Valldemossa, Chopinovými slovy „zvláštním místě mezi skalami a mořem“.[1] Chopin sem vyrazil na idylickou dovolenou, odpočinout si od vlhkého pařížského podnebí.[2] Tato idyla však skončila, když se zhoršilo na Mallorce počasí a Chopin vážně onemocněl. To vedlo ke zdržení v komponování, skladby byly vydány až po návratu na pevninu.[1] Rukopis byl věnovaný německému klavíristovi J. Kesslerovi, první francouzská edice však byla věnována výrobci klavírů Camille Pleyelovi, který za skladbu zaplatil 2 000 franků (ekvivalentní přibližně dnešním 700 000 Kč).[3][4][5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Č. Tempo Tónina Popis Poznámky Přezdívky[p 1]
1 Agitato C dur Toto krátké úvodní preludium je sjednoceno figurou v šestnáctinovách triolách. Cortot: Horečnaté očekávání milovaných
Bülow: Sjednocení
2 Lento a moll Druhé preludium dává okamžitý kontrast se svou pomalou melodií s fixním doprovodem čtyřhlasého akordu rozloženého do dvou dvojzvuků. Cortot: Bolestivá meditace; vzdálené, pusté moře...
Bülow: Předtucha smrti
3 Vivace G dur Má běžící šestnáctinový basový doprovod. Cortot: Zpěv proudu
Bülow: Umění jako květina
4 Largo e moll Skládá se z pomalé melodie v pravé ruce, která je doprovázena chromaticky sestupujícími akordy. Tato skladba byla hrána na autorově pohřbu. Cortot: O hrobu
Bülow: Zadušení
5 Molto allegro D dur Obsahuje živé ostinato. Cortot: Strom plný zpěvu
Bülow: Nejistota
6 Lento assai h moll Melancholická melodie je vedena především levou rukou, zatímco pravá hraje ostinato doprovod. Tato skladba byla také hrána na Chopinově pohřbu. Cortot: Stesk po domově
Bülow: Zvonící zvony
7 Andantino A dur Napsáno ve stylu mazurky, ve 3/4 rytmu. Federico Mompou ho použil pro své Variace na Chopinovo téma. Cortot: „Úžasné vzpomínky plují v mé mysli jako parfém.“
Bülow:
Polská tanečnice
8 Molto agitato fis moll Považováno za jedno z nejtěžších v opusu. Používá opakující se dvaatřicetinovou figuru v pravé ruce podloženou šestnáctinovými triolami v levé. Celá skladba obsahuje mnoho polyrytmů. Cortot: Sníh padá, vítr fičí a bouře zuří; avšak stesk v mém smutném srdci je bouře ještě horší
Bülow: Zoufalství
9 Largo E dur Harmonicky hustký kus s hlubokým těžkopádným basem. Se svými 12 takty je to nejkratší skladba z opusu z hlediska notace. Cortot: Prorocké hlasy
Bülow: Vize
10 Molto allegro cis moll Krátké a lehké, s alterující triolou a duolou v pravé ruce, nad arpegii v levé. Cortot: Rakety, které padají zpět na zemi.
Bülow: Noční můra
11 Vivace H dur Bryskní skladba s plynoucími osminami v 6/8 taktu. Cortot: Touha mladé dívky.
Bülow: Vážka
12 Presto gis moll Představuje technickou výzvu se svými rychlými chromatickými postupy pravé ruky. Cortot: Noční jízda
Bülow: Duel
13 Lento Fis dur Jedno z nejdelších preludií. Má A-B-A strukturu a staví na jednoduchém doprovodu a melodických akordech pravé ruky. Cortot: Na cizí půdě, pod nočními hvězdami, přemýšleje o své milované, která je vzdálená.
Bülow: Ztráta
14 Allegro es moll Připomíná č. 1 svou krátkostí a jednotností. Trvá méně než 30 sekund a je tak z celého opusu nejkratší. Cortot: Ztrach
Bülow: Bouřlivé moře
15 Sostenuto Des dur Nejdelší a pravděpodobně nejznámější preludium z tohoto opusu. Hlavní melodie je opakována třikrát. Prostřední melodie je však daleko temnější a dramatičtější. Skladba často přechází do cis moll. Cortot: Ale Smrt je tu, ve stínu.
Bülow: Dešťová kapka
16 Presto con fuoco B dur Začíná šesti těžce akcentovanými akordy, po kterých následuje improvizaci podobná pasáž pravé ruky. Levá ruka pravou podporuje akordy či opakuje melodii. Tento kus je považován za nejtěžší z opusu. Cortot: Sestup do propasti
Bülow: Hádés
17 Allegretto As dur Jedno z nejdelších preludií, oblíbené Clary Schumannové. Mendelssohn o něm napsal: „Miluji ho! Nemohu říct jak moc nebo proč; asi kromě toho, že je to něco, co bych nikdy nemohl napsat.“[7] Cortot: Řekla mi: „Miluji tě.“
Bülow: Scéna nanáměstí Notre-Dame v Paříži
18 Molto allegro f moll Připomíná obtíže umírajícího. Největším technickým problémem jsou nepravidelná tempa tří běhů hraných unisono, který je každý rychlejší než předcházející. Silné pětioktávové arpeggio rozezní i hloubky basového rejstříku, kde dochází ke kulminaci v podobě dvou fortissimo akordů. Cortot: Boží kletby
Bülow: Sebevražda
19 Vivace Es dur Sestává se ze široce rozmístěných triol v obou rukách. Cortot: Křídla, křídla, abych k tobě mohl odletět, má milovaná!
Bülow: Upřímné štěstí
20 Largo c moll Krátké, s pomalou majestátní melodií vedenou akordy čtvrteční hodnoty v pravé ruce proti oktávám levé. Původně Chopin napsal pouze dvě čtyřtaktové sekce, později však přidal opakování druhého čtyřtaktí v jemnějším provedení před závěrečnou kadencí. Použito jako téma k variacím Ferrucia Busoniho a později ho použil bez opakovaných taktů Sergej Rachmaninov ve svých Variacích na Chopinovo téma, setu 22 variací různé délky a tempa. Cortot: Pohřeb
Bülow: Pohřební pochod
21 Cantabile B dur Zatímco pravá ruka zpívá jednoduchou melodii, levá hraje osminové noty charakteristické chromatickým postupem, včetně chromatických nonharmonických tónů.[8] Ty jsou v druhé polovině díla převzaty i pravou rukou. Cortot: Osamělý návrat k místu doznání
Bülow: Neděle
22 Molto agitato g moll Skladba začíná v 6/8 taktu charakteristickým tečkovaným rytmem, který Scriabin použíl ve svých raných preludiích. Cortot: Povstání
Bülow: Netrpělivost
23 Moderato F dur Toto preludium je široké a melodické v levé ruce, zatímco v pravé jsou běžící šestnáctiny. Cortot: Hrající si vodní víly
Bülow: Loď potěšení
24 Allegro appassionato d moll Otevírá se bouřlivým pětinotovým motivem levé ruky, který se opakuje celou skladbu. Nad tímto motivem hraje pravá ruka mocnou melodii narušovanou trylky, stupnicemi (včetně rychlé sestupné chromatické stupnice v trylcích) a arpeggii. Skladba se uzavírá třemi silnými nedoprovozenými notami, nejnižším D na klavíru. Skladba je použita jako vyústění filmu o Varšavském povstání v Muzeu Varšavského povstání. Cortot: O krvi, o zemitém potěšení, o smrti.
Bülow: Bouře

Další preludia[editovat | editovat zdroj]

Preludium č. 26 (rukopis)

Preludium č. 25[editovat | editovat zdroj]

Preludium cis moll, op. 45 bylo složeno v roce 1841.[9] Bylo věnováno princezně Elizawetě Černyševové a obsahuje rozšiřující se bas a chromatické modulace na celkem uniformním tematickém základu.

Preludium č. 26[editovat | editovat zdroj]

Neotitulované Presto con leggierezza As dur bylo složeno roku 1834[10] jako dárek pro Pierra Wolffa a bylo publikováno v Ženevě v roce 1918. Toto preludium je velmi krátké a jasného tónu.

Preludium Ďáblův trylek (č. 27)[editovat | editovat zdroj]

Toto preludium v es moll bylo pojmenováno Ďáblův trylek univerzitním profesorem Jeffrey Kallbergem podle podobnosti s Tartiniho houslovou sonátou známou jako Ďáblův trylek, kterou se Chopin pravděpodobně inspiroval. Originální rukopis byl rychle načrtnut, ale zanechán nedokončen. Ačkoliv na něm Chopin pracoval na Mallorce při kompozici opusu 28, preludium es moll, které nakonec zaujalo v tomto opusu místo, s ním nijak nesouvisí. [11][12]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Dva soubory jmen pro preludia vytvořili po Chopinově smrti Hans von Bülow a Alfred Cortot na základě svých osobních pocitů.[6] Jediné, které se často používá, je „Dešťové kapky“ pro č. 15 (a č. 20 je občas nazýváno „akordové“ preludium).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c BIELECKI, Arthur. Mezinárodní institut Fryderyka Chopina, Preludia [online]. [cit. 2015-06-27]. Dostupné online.  
  2. BROWN, Maurice J. E.. The Chronology of Chopin's Preludes. The Musical Times. 1957, čís. 98, s. 423–4. ISSN 0027-4666. DOI:10.2307/937215.  
  3. BIRET, Idil. Chopin: Preludes for the Piano. [s.l.] : Alfred Music Publishing, 2007. Dostupné online. ISBN 978-0-7390-4754-5.  
  4. Huneker, James. Introduction. Chopin Preludes For the Piano. Edited, Revised, and Fingered by Rafael Joseffy. G. Schirmer Inc.
  5. Chopin twenty-four preludes opus 28 [online]. University of Wollongong, [cit. 2014-01-21]. Dostupné online.  
  6. Preludes, Chopin Music
  7. Vancouver Chopin Society: The Preludes.
  8. Benward & Saker (2009). Music in Theory and Practice, Vol. II, pp. 217–18. ISBN 978-0-07-310188-0.
  9. Memory of Poland Chopin Worklist Entry for Opus 45 [online]. [cit. 2007-06-19]. Dostupné online.  
  10. Piano Society Chopin's Works Page [online]. [cit. 2007-06-19]. Dostupné online.  
  11. Herrup, Katharine. (30 May 2002) Chopin's „Devil's Trill“ reconstructed by Prof., The Daily Pennsylvanian. Vydáno 20. 12. 2011..
  12. „Professor reconstructs unfinished Chopin prelude from artist’s notes“ by Catherine Lucey, Berkeley Daily Planet (11 June 2002). Vydáno 20. 12. 2011.