Prase pralesní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxPrase pralesní
alternativní popis obrázku chybí
Prase pralesní
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídasavci (Mammalia)
Řádsudokopytníci (Artiodactyla)
Čeleďprasatovití (Suidae)
RodHylochoerus
Binomické jméno
Hylochoerus meinertzhageni
Thomas 1904
Rozšíření
Rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prase pralesní (Hylochoerus meinertzhageni) je druh sudokopytníka, žijící v rovníkové Africe od Senegalu na západě po Keňu a Etiopii na východě.[2] Vzhledem ke svému skrytému způsobu života byl pro západní vědu objeven jako jeden z posledních velkých afrických savců: teprve v roce 1904 zastřelil jeden exemplář nedaleko Mount Kenya britský důstojník Richard Meinertzhagen, podle něhož dostal živočich své vědecké jméno.[3] Druh popsal jako první Oldfield Thomas.

Jsou největším žijícím druhem divokých prasatovitých: dospělí samci jsou v kohoutku vysocí přes metr a dlouzí přes dva metry (s ocasem až dva a půl metru), mohou vážit až 275 kg, přičemž největší jedinci byli pozorováni v oblasti kolem Velkých jezer.[4] Obě pohlaví mají ostré kly, dlouhé přes 30 cm. Tělo je až na lysiny okolo očí pokryto dlouhou a tuhou hnědou až černou srstí, která ve stáří řídne.

Prasata pralesní obývají husté tropické deštné lesy nebo lesnaté savany až do nadmořské výšky 3800 m, vyhledávají blízkost vodních toků. Žijí v malých skupinách (asi do dvaceti jedinců), které obývají teritorium o rozloze zhruba 10 km², kde se za soumraku a za rozbřesku pohybují po vyšlapaných pralesních stezkách. Jsou všežravá, přičemž většinu potravy tvoří rostliny. Na rozdíl od jiných prasat neryjí v zemi, mohou však vyhrabávat kořínky a hlízy pomocí dlouhých špičáků. Kanci jsou agresivní, při obraně stáda napadnou i hyenu nebo člověka.[5] V období říje (od února do dubna a od srpna do října) také mezi sebou bojují o samice, při srážkách hlavami může dojít až ke smrtelným frakturám. Březost trvá okolo 150 dní, v jednom vrhu bývá od dvou do deseti selat. Prasata pralesní se dožívají asi dvanácti let. Jsou častým lovným zvířetem, jejich populace také trpí odlesňováním Afriky. Odchov druhu v zajetí je velmi obtížný.

Existují tři geografické poddruhy:

  • H. m. ivoriensis (guinejské pobřeží)
  • H. m. rimator (pralesy Konžské pánve)
  • H. m. meinertzhageni (oblast Velké příkopové propadliny)

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2021.1. 25. března 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-07]
  2. Animal Diversity Web
  3. Bodleian Library
  4. Ultimate Ungulate. www.ultimateungulate.com [online]. [cit. 2017-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-07-23. 
  5. Afrika Online. www.afrikaonline.cz [online]. [cit. 2017-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-04. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]