Přeskočit na obsah

Pračchátchipok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pračchátchipok
Portrét
Pračchátchipok (okolo roku 1930)
Korunovace25. února 1926
Úplné jménoSomdet Čáwfá Pračchá Tchipok Sakdidét
Náboženstvíthéraváda
Narození8. listopadu 1893
Bangkok, Siam
Úmrtí30. května 1941 (ve věku 47 let)
Surrey, Anglie, Spojené království
PohřbenLondýn, Anglie
3. června 1941
PředchůdceWačchiráwut
NástupceÁnantchamahidon
ManželkaRampchaj Pchanní
DynastieČakríové
OtecČulálongkón
MatkaSawwapchá Pchóngsí
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pračchátchipok[1] (thajsky ประชาธิปก, RTGS Prachathipok; 8. listopadu 1893 Bangkok30. května 1941 Surrey) byl sedmý siamský král z dynastie Čakrí vládnoucí pod jménem Ráma VII. Na trůn nastoupil po smrti svého staršího bratra Wačchiráwuta v roce 1925 a vládl do roku 1935, kdy v důsledku zhoršené vnitropolitické situace abdikoval.[1] Jedná se o jediného panovníka z dynastie Čakrí, který abdikoval.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Mládí a vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Somdet Čáwfá Pračchá Tchipok Sakdidét se narodil 8. listopadu 1893 v Bangkoku v Siamu (dnešní Thajsko) jako nejmladší z devíti dětí krále Čulálongkóna a královny Sawwapchy Pchóngsí. Mimo osmi vlastních sourozenců měl také 67 nevlastních.[2][3] Navštěvoval Eton College[4] a Královskou vojenskou akademii ve Woolwich.[5]

V roce 1917 byl vysvěcen na mnicha, jak bylo zvykem u siamských buddhistů.[6] V srpnu následujícího roku se oženil se svou sestřenicí, princeznou Rampchaj Pchanní. V letech 1921–1924 studoval vojenskou školu École supérieure de guerre v Paříži.[7]

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Прачадипок na ruské Wikipedii.

  1. a b KINDER, Hermann; HILGEMANN, Werner. Encyklopedický atlas světových dějin. Překlad Lenka Wurstová, Jan Hrdina, Jiří Ohlídal, Karel Kubiš, František a Šárka Stellnerovi. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. Dostupné online. ISBN 80-7106-243-X. S. 447. 
  2. BAKER, Christopher John; PHONGPAICHIT, Pasuk. A History of Thailand. [s.l.]: Cambridge University Press, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-521-76768-2. S. 31. 
  3. HM King Prajadhipok. www.soravij.com [online]. [cit. 2024-08-18]. Dostupné online. 
  4. DALBY, Andrew. Prince Charoon et al: South East Asia. [s.l.]: Haus Publishing, 2011. 224 s. Dostupné online. ISBN 978-1905791859. 
  5. Funk and Wagnalls. Literary Digest,. Čís. 11, s. 33. 
  6. KEPNER, Susan Fulop. A Civilized Woman: M.L. Boonlua Debyasuvarn and the Thai Twentieth Century. [s.l.]: [s.n.], 2013. Dostupné online. 
  7. SUWANNATHAT-PIAN, Kobkua. Kings, Country and Constitutions. [s.l.]: Routledge, 2003. Dostupné online. ISBN 9781138010680. S. 71.