Pozdní Tchang

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Říše Pozdní Tchang
 Ťin (Pět dynastií)
 Pozdní Liang
923–937 Pozdní Ťin (Pět dynastií) 
geografie
obyvatelstvo
národnostní složení:
státní útvar
vznik:
923, z knížectví Ťin po dobytí říše Pozdní Liang
zánik:
937, zničena v povstání Š’ Ťing-tchanga, který založil říši Pozdní Ťin
státní útvary a území
předcházející:
Ťin (Pět dynastií) Ťin (Pět dynastií)
Pozdní Liang Pozdní Liang
následující:
Pozdní Ťin (Pět dynastií) Pozdní Ťin (Pět dynastií)

Říše Pozdní Tchang (čínsky v českém přepisu Chou Tchang, pchin-jinem Hòu Táng, znaky zjednodušené 后唐, tradiční 後唐) byl jeden ze států, které se vystřídaly v severní Číně po pádu říše Tchang, v období Pěti dynastií a deseti říší. Založil ji roku 923 Li Cchun-sü, šatoský kníže z Ťin, který ze svého území v Šan-si ve válce s říší Pozdní Liang postupně dobyl severní Čínu. Li Cchun-sü zemřel roku 926, poté se stát utápěl ve sporech jeho nástupců dokud roku 936 nepovstal vojevůdce Š’ Ťing-tchang, který vyhlásil vlastní stát Pozdní Ťin a na přelomu let 936/937 zabral tchangské území.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Roku 907 svrhl posledního císaře říše Tchang jeho vojevůdce Ču Wen, který zřídil vlastní stát Pozdní Liang. Jižní Čína poté od ústřední vlády definitivně odpadla. V severní Číně nepřátelský postoj vůči liangské vládě zaujali zejména Šatoové vedení Li Kche-jungem († 908) a jeho synem Li Cchun-süem, kteří zřídili knížectví Ťin v Šan-si, a Liou Šou-kuang vládnoucí severovýchodu Číny z Jou-čou (Pekingu), od roku 911 jako císař říše Jen. V nastalé válce zvítězili Šatoové, kteří roku 915 dobyli Jen a roku 923 obnovili říši Tchang s Li Cchun-süem na císařském trůnu (pro odlišení od svého vzoru získala od historiků označení Pozdní Tchang). Téhož roku zlikvidovali říši Liang. Tchangskému císaři se poté podřídila celá severní Čína, a formálně i jihočínské státy. Roku 925 dobyl stát Rané Šu v S’-čchuanu.

Li Cchun-sü si však jako císař neudržel podporu svých věrných, regionální guvernéři nelibě nesli pokusy vlády o omezení jejich moci, jeho generálové se cítili ohroženi vzestupem moci eunuchů (mocných za dynastie Tchang, nicméně od Ču Wenových čistek roku 903 bez vlivu), prvního ministra Kuo Čchung-tchaoa zabila císařovna podporovaná eunuchy. Roku 926 vypuklo několik povstání v regionech, generál Li S’-jüan (adoptivní syn Li kche-junga) vyslaný k jejich potlačení se přidal na stranu rebelů a nespokojenci v hlavním městě – Luo-jangu – zabili císaře. Li S’-jüan poté takřka bez odporu obsadil metropoli a nastoupil na trůn.

Nový panovník rychle zavedl pořádek v zemi, soustředil v okolí metropole silnou armádu, uspořádal státní finance (mimo jiné sjednotil tři finanční úřady do finančního vládního výboru a zrušil státní monopol na výrobu alkoholu a železa). Intriky a nepřátelství však i nadále u dvora kvetly. Kontrola nad vzdálenějšími regiony byla mnohdy problematická, zejména guvernéři S’-čchuanu si vedli dosti samostatně (až po popravu vládních inspektorů roku 927). Na druhé straně však s pomocí jihočínského formálně závislého království Čchu zabránil přechodu vládce Ťing-nanu (státu na středním toku Jang-c’) ke spojenectví s říší Wu a na severu zlikvidoval pokus guvernéra Ting-čou o spojení s říší Liao.

Koncem roku 933 Li S’-jüan onemocněl, v nervózní atmosféře se jeho syn a následník Li Cchung-žung pokusil obsadit císařský palác, v nastalých bojích byl zabit a na trůn po smrti císaře nastoupil mladší Li S’-jüanův syn Li Cchung-chou. Následující rok na rozbroje v metropoli reagoval guvernér S’-čchuanu vyhlášením samostatnosti (říše Pozdní Šu), a po několika měsících se tchangská vláda pokusila přesunout některé guvernéry, na což jeden z nich, Li S’-jüanův adoptivní syn čínského původu Li Cchung-kche, reagoval vzpourou, a když se metropolitní armáda přidala na jeho stranu, svrhl císaře. Prvním z guvernérů, kteří uznali Li Cchung-kchea, byl velitel vojsk na severní a severovýchodní hranici a Li S’-jüanův zeť Š’ Ťing-tchang, dlouholetý Li Cchung-kcheův soupeř. Přesto se nové vládě vztahy se Š’ Ťing-tchangem nepodařilo uspořádat a roku 936 vypukla otevřená válka, ve které s pomocí armády říše Liao Š’ Ťing-tchang prohlásil císařem říše Pozdní Ťin, porazil tchangská vojska, a začátkem roku 937 obsadil Luo-jang, přičemž Li Cchung-kche spáchal sebevraždu. Říše Pozdní Tchang tím zanikla.

Císařové[editovat | editovat zdroj]

Císařové Pozdní Tchang
Jméno Narození
Úmrtí
Vláda Éra vlády
posmrtné chrámové příjmení a osobní jméno
Kuang-šeng šen-min siao chuang-ti
光聖神閔孝皇帝
Čuang-cung
莊宗
Li Cchun-sü
李存勖
885–926 923926 Tchung-kuang (同光, 923–926)
Che-wu chuang-ti
和武皇帝
Ming-cung
明宗
Li S’-jüan (李嗣源)
od 927 Li Tan (李亶)
867–933 926933 Tchien-čcheng (天成, 926–930)

Čchang-sing (長興, 930–934)

Min-chuang-ti
閔皇帝
Li Cchung-chou
李從厚
914–934 933934 Jing-šun (應順, 934)
Li Cchung-kche (李從珂),
původně Wang Cchung-kche (王從珂)
885–937 934937 Čching-tchaj (清泰, 934–937)
Li Cchung-chou je též znám jako Malý císař (Šao-ti, 少帝), nebo První sesazený císař (Čchien-fej-ti, 前廢帝). Li Cchung-kche dostal od historiků jméno Sesazený císař (廢帝, Fej-ti), nebo Poslední císař (末帝, Mo-ti).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • TWITCHETT, Denis; SMITH, Paul Jakov (eds). The Cambridge History of China, Vol. 5 Part One: The Five Dynasties and Sung China And Its Precursors, 907-1279 AD. 1. vyd. Cambridge: Cambridge University Press, 2009. 1128 s. ISBN 0521812488, ISBN 978-0521812481. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]