Přeskočit na obsah

Pouta (film, 2010)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pouta
Země původuČesko
Slovensko
Jazykčeština
Délka146 minut
Žánrdrama / thriller
ScénářOndřej Štindl
RežieRadim Špaček
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleOndřej Malý
Kristína Farkašová
Martin Finger
Luboš Veselý
Lukáš Latinák
Oldřich Kaiser
Magdaléna Sidonová
ProdukcePetr Bílek
Vratislav Šlajer
Hana Bílá
HudbaTomáš Vtípil
WWW
KameraJaromír Kačer
StřihAnna Johnson Ryndová
Výroba a distribuce
Premiéra4. února 2010
3. března 2011 (obnovená premiéra)
DistribuceBontonfilm, 2010
RozpočetMinimálně 15 milionů Kč[1]
Pouta na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pouta je český film producenta Vratislava Šlajera, scenáristy Ondřeje Štindla a režiséra Radima Špačka z roku 2009, oceněný pěti Českými lvy a pěti Cenami české filmové kritiky. Děj se odehrává v bezejmenném českém městě někdy v 80. letech 20. století (původně plánované vročení do roku 1982 pomocí titulku na začátku filmu bylo nakonec zrušeno[2]). Hlavním hrdinou je Antonín Rusnák (Ondřej Malý), příslušník Státní bezpečnosti. V tom je film podobný německému oskarovému filmu Životy těch druhých (2006), ke kterému bývá přirovnáván, vyznění Pout je ale opačné.

Antonín, příslušník tajné policie v sobě má obrovský nezacílený vztek a všechno kolem – práce i rodinný život – ho ubíjí a nudí. Upne se na pro něj nedosažitelnou dívku Kláru, neví, co od ní chce, ale chce to strašně. Není v tom láska ani jiný druh čisté vášně – pouze spalující touha po iluzi útěku z klece nudného života beze smyslu. Antonínova nesmyslná snaha získat Kláru pro sebe ho obrací i proti vlastním lidem a systému. Pokud ale Antonín porušuje pravidla organizace, jíž slouží, není to gesto občanské nebo dokonce politické – je to vzpoura čistě osobní a zběsilá. Antonínova zkáza v sobě ale možná nese i jakousi prchavou naději.

Pouta jsou thriller s temným příběhem a nepředvídatelně jednajícím hrdinou, prostoupený pocitem ohrožení, strhující a napínavý. Hybatelem příběhu je Antonín, nevyzpytatelná osobnost, nebezpečná svému okolí, s mocí a možnostmi příslušníka tajné policie v totalitním režimu. Za svým cílem jde sebezničujícím způsobem. Všechny postavy filmu, a s nimi i diváka, udržuje ve stálém napětí.

Scénář filmu vznikal během osmi let, první verze začal scenárista a filmový publicista Ondřej Štindl psát koncem roku 2001. Napsal přes deset verzí, v pozdějších fázích spolupracoval s dramaturgem Jiřím Soukupem, detaily také diskutoval s režisérem Radimem Špačkem a kameramanem Jaromírem Kačerem. Štindl měl během natáčení filmu poměrně silnou kontrolu nad výsledkem, což je u scenáristů výjimečné.[2]

Ondřej Malý Antonín Rusnák
Kristína Farkašová Klára Kadlecová
Martin Finger Tomáš Sýkora
Luboš Veselý Pavel Veselý
Lukáš Latinák Martin Husár
Barbora Milotová Sylvie Sýkorová
Oldřich Kaiser major Janeček
Ivana Uhlířová Darina
Iva Pazderková Miluška
Jana Janěková kádrovačka Šimková
Monika Fingerová Rusnáková
Jiří Štrébl Martinec
Cyril Drozda doktor
Natálie Drabiščáková Anička Řeháková
Filip Rajmont první estébák
Svatopluk Matyáš Pavlův otec

Film získal celkem 13 nominací na cenu Český lev, z nichž 5 proměnil (nejlepší film – Vratislav Šlajer, nejlepší režie – Radim Špaček, nejlepší scénář – Ondřej Štindl, nejlepší kamera - Jaromír Kačer, nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli – Ondřej Malý).[3] Pět z celkových sedmi nominací proměnil také u konkurenčních Cen české filmové kritiky (nejlepší film, režie, scénář, mužský herecký výkon v hlavní roli a Cena RWE pro objev roku pro Ondřeje Malého).[4] V rámci Českého lva získal také Cenu filmových kritiků a teoretiků za nejlepší hraný film. V obou případech byl filmem s největším počtem nominací. Dále získal čestné uznání a cenu pro nejlepšího herce (Ondřej Malý) na plzeňském festivalu Finále[5] a cenu FITES Trilobit 2010.[6]

František Fuka film označil za „nejlepší český film za několik posledních let a možná nejlepší český porevoluční film“.[7]

Účast na festivalech

[editovat | editovat zdroj]

Film byl představen v hlavní soutěži na Varšavském mezinárodním filmovém festivalu 2010[8] a dále na filmových festivalech v Pusanu a Chotěbuzi. Bude také uveden na Evropském filmovém trhu při Berlinale 2011.[9]

Film byl však uveden na seznamu snímků, jejichž projekce na území Ruska je zakázána.[10]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. http://art.ihned.cz/film-a-televize/c1-54200170-druheho-vejdelka-nebo-sveraka-cesky-filmovy-trh-nepotrebuje-rika-producent-pout
  2. a b FILA, Kamil: Scenárista filmu Pouta: Můj estébák je tragický hrdina. Rozhovor s Ondřejem Štindlem. Aktuálně.cz 4. února 2010. Dostupné online
  3. KINOBOX.CZ, team at. Český lev 2010: Pouta králem, Kuky princem, Občanka chuďasem. Kinobox.cz [online]. [cit. 2018-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-03-09. 
  4. Ceny české filmové kritiky 2010 - výsledky. www.filmovakritika.cz [online]. [cit. 2011-03-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-03-15. 
  5. Oceněné filmy Finále 2010. www.filmfestfinale.cz [online]. [cit. 2011-03-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-13. 
  6. FITES ocenil estébácká Pouta i festival Jeden svět. Aktuálně.cz. 2011-01-29. Dostupné online [cit. 2018-08-20]. 
  7. Recenze: Pouta - 100%. www.fffilm.name [online]. [cit. 2018-08-20]. Dostupné online. 
  8. ČTK. Oko nad Prahou zvítězilo ve Varšavě. Lidovky.cz [online]. MAFRA, a.s., 2010-10-18 [cit. 2018-08-20]. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  9. SPÁČILOVÁ, Tereza. Na Berlinale jedou tři české filmy, promítat se bude i Kuky a Odcházení. iDNES.cz [online]. MAFRA a.s., 2011-01-18 [cit. 2018-08-20]. Dostupné online. 
  10. Magazín; ČTK. Rusko zakázalo český film o psychopatickém agentovi StB. Aktuálně.cz [online]. Economia, a.s., 2015-04-17 [cit. 2015-04-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]