Portál:Slovensko/Článek/2023/3.
Chvojnická pahorkatina je geomorfologický celek na západním Slovensku v Záhoří, s malým přesahem na Moravu. Jde o součást podsoustavy Panonská pánev, provincie Západopanonská pánev, subprovincie Vídeňská pánev a oblasti Záhorská nížina.
Poloha a členění
Na jihu a západě hraničí s Borskou nížinou, na severozápadě s Dolnomoravským úvalem,
na severovýchodě s Bílými Karpatami a na východě s Myjavskou pahorkatinou.
Na severu probíhá česko-slovenská státní hranice.
Geologické poměry
Z geologického hlediska je oblast Chvojnické pahorkatiny přiřazována k neogénním sedimentačním pánvím
Vnitřních Západních Karpat. Jihozápadní část je tvořena málo zpevněnými až sypkými
mořskými neogenními sedimenty, hlavně jíly, slíny, silty, písky, pískovci a štěrky období
vrchního miocénu až pliocénu. Jihovýchodní a centrální část tvoří jílovce, siltovce, písky, pískovce, štěrky, slepence,
ojediněle vápence spodního miocénu. Západní a zčásti i centrální část je tvořena jíly, jílovci, siltovci, písky, pískovci a slepenci období středního miocénu. V této části se přidávají vápence, uhelné sloje a ryolitové tufy.
Nejsevernější část je tvořena flyšovými vrstvami pískovců, slepenců a jílovců období paleogénu až spodního eocénu.
Nejsevernější část zároveň přináleží k magurskému flyši vnějšího flyšového pásma. Středem území prochází několik
zlomových linií, přičemž nejvýznamnější probíhá ve směru západ - východ.