Portál:Rostliny/Z naší přírody12
Jedle bělokorá (Abies alba), kdysi naše nejběžnější jehličnatá dřevina, během 20. století z našich lesů téměř vymizela. Toto „chřadnutí jedle“ bylo způsobeno různými faktory, především hospodářskými, ale i genetickými. Jako ekologicky žádoucí dřevina přirozené skladby je v posledních letech intenzivně lesnicky reintrodukována, její stavy se však stále pohybují hluboko pod cílenou úrovní, která činí 4,4 %. Ve střední Evropě roste v horských a podhorských lesích, společně s bukem vytváří nyní již vzácné bukojedlové lesy. Nejlépe jí svědčí šetrné lesní hospodaření blízké výběrnému lesu.
Zvyk zdobit v období zimního slunovratu jedle či smrky lze vystopovat až ke starým Germánům. Dnes mezi nejoblíbenější vánoční stromky patří především jedle kavkazská, dále borovice lesní, smrk ztepilý nebo pichlavý, roste i obliba douglasek či smrků omorika. Každoročně prodávané vánoční jedličky v květináči jsou symbolickým podpořením návratu jedle bělokoré do našich lesů.