Výběrný les

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tloušťková diferenciace kmenů

Výběrný les vzniká v důsledku uplatňování tzv. výběrného hospodářského způsobu. Zjednodušeně lze říci, že namísto obvyklé těžby stromů určitého stáří se pravidelně těží stromy cílové tloušťky, přičemž zároveň je cílem co největší věková a prostorová různorodost takového lesa dosahovaná "zušlechťovacím výběrem". Výběrné lesy často vznikaly z tzv. "selských lesů" nebo lesů obecních, ve kterých se hospodařilo "toulavou sečí", tedy výběrem dříví potřebného pro chod hospodářství nebo obce[1]. Kultivací tohoto prvotně kořistnického způsobu a zavedením zásad výnosové vyrovnanosti vlastně vznikly první výběrné lesy. Typický je kontrast zastoupení tloušťkových tříd ve výběrném a pasečném lese. Zatímco v pasečném lese tloušťky stromů vykreslí Gaussovu křivku, pro les výběrný je typická klesající křivka (hyperbola) zachycující pokles početnosti směrem k vyšším tloušťkovým třídám (nejvíce stromů je v nižších tloušťkových třídách a jejich počet rychle klesá směrem k cílové tloušťce). Výběrný les se na první pohled odlišuje od běžného hospodářského lesa zastoupením celého spektra různě starých stromů na stejné ploše (věková různorodost), v patrech pod sebou (bohatá prostorová diferenciace) a absencí holých ploch (pasek). Porostní zásoba je stejnoměrně rozmístěná po celé ploše lesa ve smíšené skupinovité skladbě. Důležitým znakem je trvale udržovaný vertikální zápoj korun stromů[1]. Strukturou se výběrný les podobá některým pralesům mírného pásma. Aby bylo možné v takovém lese hospodařit (kácet stromy a odvážet dříví), je nutná dostatečně hustá dopravní síť umožňující skácet a odvézt libovolný strom. Zásadně se uplatňuje kladný výběr, to znamená, že při výchově se vyhledávají nadějné stromy a odstraňují se jedinci, kteří jim nejvíc škodí. Při výběrné seči se postupuje zpravidla ve třech krocích[2]:

1. "Zralostním" výběrem se vykácí stromy cílových tlouštěk.

Typickou dřevinou výběrných lesů je jedle

2. Při "zušlechťovacím" pozitivním výběru se vyhledávají nadějné (cílové) stromy a následně se odstraňují jedinci (konkurenti), kteří jim nejvíce škodí.

3. Těžba se ukončí zdravotním výběrem poškozených, odumírajících nebo zdravotně závadných stromů.

Výběrný les je z jednotlivých typů hospodářských lesů nejvíce blízký přirozeným lesům.[3]

Převod lesa pasečného na výběrný je dlouhodobá záležitost. Doba převodu většinou přesahuje dobu obmýtí na daném stanovišti (80-120 let). Princip převodu spočívá v opakovaném mírném zasahování do porostu s cílem uvolnění kvalitních stromů (pozitivním výběrem), v zajištění přirozené obnovy a postupném dosažení odpovídající diferenciace věku, tlouštěk a výšek při uspořádání vývojových tříd pod sebou nebo těsně vedle sebe[4]. Výměra lesů výběrných a lesů dlouhodobě obhospodařovaných výběrnými principy v rámci Evropy nepřesahuje 500 tisíc hektarů. Nejvíce je tento způsob hospodaření rozšířen ve Slovinsku, Švýcarsku, částečně i Rakousku a dalších alpských zemích. V těchto zemích je aplikován na přibližně 10 % výměry lesů. Většina výběrných lesů se nachází v horských a vysokohorských podmínkách. Typickými dřevinami výběrného lesa jsou zejména jedle bělokorá, smrk ztepilý a částečně i buk lesní, ale je známa i řada výběrných lesů složených z jiných směsí lesních dřevin.

Způsoby obhospodařování[editovat | editovat zdroj]

Lze rozlišit dva hlavní způsoby obhospodařování, podmíněné přírodními podmínkami a hlavně nároky dřevin na světlo.

Jednotlivě výběrný hospodářský způsob[editovat | editovat zdroj]

Těží se jednotlivé "zralé" stromy dle cílové tloušťky a tím se ve spodních patrech uvolňují nadějní jedinci od útlaku ostatních stromů. Pokud je to z ekonomického hlediska zajímavé nebo z fytopatologického hlediska nezbytné, odstraňují se i odumírající, nemocné nebo suché stromy. Tento způsob lépe vyhovuje stinným (jedle, buk) nebo stín snášejícím (smrk) dřevinám.

Skupinovitě výběrný hospodářský způsob[editovat | editovat zdroj]

Obnova se uskutečňuje v malých skupinách s dlouhou "obnovní dobou" (60-80 let). Kombinuje se clonná, okrajová a výběrná seč. Tento způsob umožňuje zastoupení i dřevin náročnějších na světlo (borovice, javor, modřín). Může to být vhodný předstupeň při převodu klasického hospodářského lesa, kdy se postupuje přes podrostní způsob obnovy a skupinovitě výběrný způsob k výběrnému způsobu jednotlivému.

Výhody a nevýhody oproti pasečnému nebo podrostnímu hospodaření[editovat | editovat zdroj]

Výhody[editovat | editovat zdroj]

Díky věkové a prostorové různorodosti les lépe odolává škodlivým vlivům, jako je vítr, sníh nebo škůdci. Trvalost, bezpečnost a plynulost (výnosová vyrovnanost) hospodaření je zabezpečená na mnohem menší ploše než u jiných typů lesa (uvádí se plocha 10 ha i méně). Umožňuje i vlastníkům malých výměr získávat pravidelný výnos, aniž by museli čekat na dosažení obmýtí.

Tento způsob hospodaření dokonale využívá půdní a vzdušný prostor. Několik pater stromů nad sebou zachytí a využije lépe dopadající světlo. Díky složité porostní skladbě udržuje trvale mikroklima vhodné pro klimaxové dřeviny, ale i další K-stratégy vyskytující se v přirozených lesích. Nevzniká holina (paseka) a les lépe i trvaleji plní své mimoprodukční funkce. Většinou není třeba umělé zalesňování (samovolně vzniká přirozená obnova).

Nevýhody[editovat | editovat zdroj]

Způsob je náročný na odbornost i čas lesního hospodáře. Těžba a přibližování dříví je technologicky náročnější, je méně soustředěná (rozptýlená po větší ploše), a proto může být i nákladnější. Vyžaduje dokonalé zpřístupnění (hustá dopravní síť).

Profitují z něho více stínomilné klimaxové dřeviny a organismy (k-stratégové) na úkor druhů náročnějších na světlo nebo vyhledávajících disturbance (r-stratégové).

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Ammon,W. Výběrný princip v lesním hospodářství. 1. vyd. Zlín : Lesnická práce s.r.o., 2009. 157 s. ISBN 978-80-87154-25-0
  2. Polanský,B. Pěstění lesů. 1. vyd. Praha : SZN, 1966. 514 s.
  3. Vyskot,M. Pěstění lesů. 1. vyd. Praha : SZN, 1978. 448 s.
  4. Archivovaná kopie. lesprace.silvarium.cz [online]. [cit. 2010-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-08. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]