Podmorje
| Podmorje | |
|---|---|
| Poloha | |
| Souřadnice | 43°34′3″ s. š., 16°20′30″ v. d. |
| Nadmořská výška | 120 m n. m. |
| Stát |  Chorvatsko |
| Region | Dalmácie |
| Župa | Splitsko-dalmatská |
  Podmorje | |
| Správa | |
| Vznik | 13. století |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podmorje (nebo též Podmorie, Podemorie) je název části středověkého území města Trogir, které se rozprostíralo na východ od Malého polje až po hranice Splitu v Kaštelském zálivu v Chorvatsku.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Od 13. do 15. století byly Podmorje nazývány osady západně od Trogiru a Dilat východní splitská část Kaštelského polje. Toto toponymum znamená oblast u moře, Podobně jako u pobaltských Slovanů, kteří část pobřeží často nazývali Podmorje. V historických dokumentech se objevuje jako Podmorie a Podemorie.
Je otázkou, zda toto toponymum znamenalo název jedné ze starých chorvatských farností, kterou císař Konstantin VII. Porfyrogennetos nazval Paratalasia. První jistá zmínka o Podmorji je z roku 1249 ve smlouvě o pozemcích, kterou uzavřeli trogirští páni Řehoř, syn knížete Eliáše, s Vukem z Podmorje (...in Podemorie supratus...). V roce 1303 se kníže Juraj Šubić vzdal svých práv a přenechal Podmorje městu Trogir, tedy celé území od hranic Splitu až po Trogirské (Malé) pole. Tento dokument podává obrázek o Podmorji jako územního celku v oblasti Kaštel.
Osady v Podmorje ležely v nižších částech kopce na pomezí dvou hospodářských zón zemědělství a chovu dobytka. Jejich význam prozrazuje několik kostelů, postavených v jejich blízkosti. Podle historických pramenů existovaly v Podmorje tyto osady: Banje selo, Ostrog, Šušnjari, Radun, Špiljan, Žestinj, Kukljača, Seline, Bijaći a Baba.
Tehdejší domy byly postaveny ze suchého kamenného zdiva, dřeva a proutí či rákosu pokrytého hlínou. Kromě pozůstatků hřbitovů (náhrobků - stećaků) v blízkosti některých kostelů již nezbyly po někdejších osadách žádné patrné stopy.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Podmorje na chorvatské Wikipedii.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Vjeko Omašić, Kaštela od pravěku do začátku 20. století, Dugi Rat, 2001, ISBN 953-97909-1-3