Plazmodezma

Plazmodezma (množ. č. plazmodezmata nebo plazmodezmy) je mikroskopický kanál na buněčné úrovni v rostlinných pletivech. Jeho funkcí je transport a komunikace mezi sousedními buňkami přes jejich buněčné stěny.

Na rozdíl od živočichů jsou buňky rostlin obklopené tuhou buněčnou stěnou z polysacharidů. Sousední buňky jsou kvůli tomu odděleny párem buněčných stěn a navíc střední lamelou. Přestože jsou buněčné stěny částečně propustné, lepší transport je zajištěn právě plasmodezmaty.

Plazmodezmata se skládají ze tří vrstev: cytoplazmatické membrány, rukávu plazmy (tzv. cytoplasmic sleeve) a desmotubulu (trubice endoplazmatického retikula).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Plasmodesmata na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Plazmodezma na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Plasmodesmy v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Buněčné organely a další struktury

Endomembránový systém	buněčné jádro (karyolema) • endoplazmatické retikulum • Golgiho aparát • váčky (lyzozom, endozom, fagozom, vakuola, exozom, vezikuly) • cytoplazmatická membrána (vnitřní, vnější) • granula (melanozom, peroxizom, glyoxyzom, glykozom)

Semiautonomní organely	mitochondrie (krista, matrix) • hydrogenozom • mitozom • plastid (chloroplast, stroma, tylakoid) • nitroplast

Cytoskelet	mikrofilamenta • intermediální filamenta • mikrotubuly • cytoskelet prokaryot • organizační centrum mikrotubulů (dělicí vřeténko, centrozom, centriola, bazální tělísko)

Další vnitřní struktury	RNA (jadérko, ribozom, vault, stresové tělísko, P tělísko) • inkluze • cytoplazma • cytosol • nukleoid • proteazom

Vnější struktury	buněčná stěna (plazmodezma) • řasinka • bičík • akrozom