Přeskočit na obsah

Vokzalna (stanice metra v Charkově)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vokzalna
Původní názevВокзальна
StátUkrajina
MěstoCharkov
ČtvrťZalopaň
UlicePřinádražní náměstí
Vznik23. srpen 1975
LinkyCholodnohirsko-Zavodska M1
Technické informace
Počet nástupišť1 ostrovní
Externí odkazy
Zeměpisné souřadnice
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vokzalna (ukrajinsky Вокзальна, Vokzaľna, v doslovném překladu Nádražní) je stanice charkovského metra na Cholodnohirsko-Zavodské lince, která se nachází pod nádražím Charkiv-Pasažyrskyj.[1] Stanice byla otevřena v rámci prvního úseku linky Cholodnohirsko-Zavodska dne 23. srpna 1975.

Konstrukčně je stanice jednoduchá a přísně utilitární, které byli charakteristické pro sovětské stanice metra v 70. letech, je podobná stanicím metra na pražské lince C.[2] Sloupy a kolejová zeď jsou obloženy mramorem a podlaha je obložená žulou.[3]

Plánovaný název stanice byl Vokzalna, ale byl vybrán název Pivdennyj vokzal.[3] Stanice se do 26. května 2024 jmenovala Pivdennyj vokzal dle starého pomenování železniční dráhy, která se během Ruského impéria a SSSR nazývala jako Jižní dráha, jelikož zde jezdily vlaky z Charkova do Moskvy a Bělgorodu. Ukrzaliznycja ale společně s městskou radou se rozhodly přejmenovat stanici a samotnou dráhu.[4][5][3] Od 26. dubna 2024 se stanice přejmenovala na Vokzalna.[6]

Konstrukce stanice

[editovat | editovat zdroj]

Původně měla být stanice Vokzalna konečnou stanicí linky, jelikož se stanice nacházela v mokrém jílu, tak výstavba by byla mnohem těžší než pro normální průjezdnou stanici.[7] Rozhodlo se tedy posunout konečnou stanicí více na západ, do dnešní stanice Cholodna Hora.[3]

Stavba linky Cholodnohirsko-Zavodska, první linky charkovského metra, byla zahájena během roku 1968.[8][9] První úsek linky byl oficiálně otevřen 23. srpna 1975 a sestával z osmi stanic; Vulycja SverdlovaPivdennyj vokzalCentralnyj rynokRaďanskaProspekt HaharinaSportyvnaZavod imeni MalyševaMoskovskyj prospekt.[10][11]

Stavba stanice byla nesmírně náročná hlavně kvůli půdě, nad kterou se město nachází, ta obsahuje vodou nasycený jíl a písek, který se musel odvodnit či chemicky zmrazit.[12][13] Bylo provedeno přes 500 vrtů, které napomáhaly zmrazovat půdu.[3] Díky vodou nasycenou půdou byl vystavěn pouze jeden eskalátorový tunel s vestibulem, místo dvou.[3]

Charakteristika stanice

[editovat | editovat zdroj]

Z technického hlediska byla stanice postavena jako středně hluboko založená trojlodní stanice[14] v hloubce 26 metrů. Skládá se ze tří odlišných klenutých hal s jednou centrální halou a dvěma bočními halami s nástupišti, z nichž každý je oddělen řadou lichoběžníkových sloupů.[3] Centrální hala je s jediným nadzemním vestibulem propojena eskalátorovým tunelem, vestibul má čtyři východy, které ústí na Přinádražní náměstí a do nádražní budovy nádraží Charkiv-Pasažyrskyj.[3]

Designově je stanice jednoduchá a přísně utilitární, charakteristická pro sovětské stanice metra v 70. letech, je podobná stanicím metra na pražské lince C.[15] Sloupy a kolejová zeď jsou obloženy mramorem a podlaha je obložená žulou.[3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Південний вокзал (станція метро) na ukrajinské Wikipedii.

  1. От станции на болоте до крупного железнодорожного узла: 200-летняя история Южного вокзала в Харькове. 057.ua - Сайт міста Харкова [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. (rusky) 
  2. Первая очередь (1968-1975). Мир метро [online]. 2017-04-23 [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (rusky) 
  3. a b c d e f g h i Станція «Південний вокзал». Мир метро [online]. 2016-03-08 [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. (rusky) [nedostupný zdroj]
  4. В офіційних документах Укрзалізниці "Південного вокзалу" Харкова немає. LB.ua [online]. 2022-12-12 [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  5. Южного вокзала в Харькове не существует - "Укрзалізниця". Status Quo [online]. 2024-04-26 [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. (rusky) 
  6. У Харкові перейменували станції метро "Пушкінська" та "Південний вокзал". DUMKA.MEDIA [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné online. (ukrajinsky) 
  7. Проекты Харьковского метро (1962-1968). Мир метро [online]. 2016-05-31 [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (rusky) 
  8. Проекты Харьковского метро (1962-1968). Мир метро [online]. 2016-05-31 [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (rusky) 
  9. Первая очередь (1968-1975). Мир метро [online]. 2017-04-23 [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (rusky) 
  10. Первая очередь (1968-1975). Мир метро [online]. 2017-04-23 [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (rusky) 
  11. Харьков транспортный. Метро. Хроника. gortransport.kharkov.ua [online]. [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. 
  12. Проекты Харьковского метро (1962-1968). Мир метро [online]. 2016-05-31 [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (rusky) 
  13. Первая очередь (1968-1975). Мир метро [online]. 2017-04-23 [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (rusky) 
  14. Метро. Станции и сооружения. Станция "Южный вокзал" [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-27. (rusky) 
  15. Первая очередь (1968-1975). Мир метро [online]. 2017-04-23 [cit. 2023-12-01]. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
← směr Cholodna hora Metro v CharkověCholodnohirsko-Zavodska M1 směr Industrialna
Cholodna hora Vokzalna Centralnyj rynok

Cholodna horaVokzalnaCentralnyj rynokMajdan Konstytuciji M2LevadaSportyvna M3ZavodskaTurboatomPalac SportuArmijskaImeni O. S. MaselskohoTraktornyj zavodIndustrialna