Pinchas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pinchas (hebrejsky פִּינְחָס‎‎, Pinechas), též přepisováno jako Fínes, je jméno několika postav z Bible. Jméno se vykládá nejednotně, a sice od „Černoch“, „Černohlavec“ či „Ústa hada“[1] až po „Ústa, která dala podnět“.[2]

Vnuk Árona[editovat | editovat zdroj]

První zmínka v Bibli o osobě tohoto jména se týká syna Eleazara a vnuka Árona.[3] Ten se stal historicky v pořadí třetím židovským veleknězem,[4] i když původně na kněžství neměl nárok. Narodil se totiž dřív, než bylo ustanoveno, že se kněžství týká budoucích potomků Áronových synů. Přesto se necítil ukřivděný a konal pomocnou službu ve svatostánku pod dohledem svého otce a svých strýců jako řadový levita. Svou pokorou se stal v této záležitosti jakýmsi protipólem levity Kóracha.

Za svou stálost a horlivost, kterou projevil na místě posledního stanoviště izraelských kmenů před jejich vstupem do zaslíbené země, v Šitímu,[5], kde kopím probodl smilnicí pár[6] a zastavil tak nákazu, která se v izraelském táboře začala šířit, obdržel od Boha „smlouvu pokoje“[7] a tím i „trvalé kněžství“ jak pro sebe, tak pro své potomstvo.[8] Již jako kněz doprovázel válečnou výpravu proti Midjáncům.[9] Vedl též výpravu do gileádské země, aby protestoval proti oltáři, který vystavěly tři izraelské kmeny, které se usadily v Zajordání.[10] Při rozdělení zaslíbené země získal do držení město Gibea, které leželo v pohoří Efrajimském.[11]

Od velekněze Pinchase odvozovali svůj původ někteří kněží z pozdějšího období, přičemž slovo „syn“ je v těchto případech třeba chápat v širším smyslu jako „potomek“.[12] Po Pinchasovi je pojmenována paraša, která se v synagógách čte jednou v roce o šabatové bohoslužbě.

Syn velekněze Élího[13][editovat | editovat zdroj]

Další biblická zmínka o osobě tohoto jména se týká mladšího syna soudce a velekněze Élího.[14] Ten působil v Šilo se svým starším bratrem Chofním jako kněz pod vedením svého otce. První kniha Samuelova vykresluje jak Pinchase, tak jeho bratra jako ničemníky,[15] kteří za bezradného přihlížení svého zestárlého otce zneužívají kněžský řád[16] a neváhají použít násilí proti všem, kteří se vůči tomuto zneužívání ohradí.[17] Dokonce oba po způsobu modloslužebných praktik kultů plodnosti smilní s ženami v branách svatostánku.[18] Nakonec byl Pinchas společně se svým bratrem zabit v bitvě s Pelištejci.[19]

Otec Eleazara[editovat | editovat zdroj]

V biblických jmenných seznamech figuruje ještě jiná osoba téhož jména, která je otcem jakéhosi Eleazara, v jehož přítomnosti bylo v Ezdrášově době odvažováno stříbro, zlato a jiné předměty určené pro Chrám.[20]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha : Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 377.  
  2. Časopis Šavua tov 37/5767, str. 1
  3. Ex 6, 25 (Kral, ČEP)
  4. Sd 20, 28 (Kral, ČEP)
  5. Nu 25, 1 (Kral, ČEP)
  6. Nu 25, 8 (Kral, ČEP)
  7. Nu 25, 12 (Kral, ČEP)
  8. Nu 25, 13 (Kral, ČEP)
  9. Nu 31, 6 (Kral, ČEP)
  10. Joz 22, 13 (Kral, ČEP)
  11. Joz 24, 33 (Kral, ČEP)
  12. Ezd 8, 2 (Kral, ČEP)
  13. DIVECKÝ, Jan. Izrael soudců a králů. Praha : P3K, 2006. ISBN 80-903584-4-6/80-903587-4-8. S. 76-81.  
  14. 1S 1, 3 (Kral, ČEP)
  15. 1S 2, 12 (Kral, ČEP)
  16. 1S 2, 13 (Kral, ČEP)
  17. 1S 2, 16 (Kral, ČEP)
  18. 1S 2, 22 (Kral, ČEP)
  19. 1S 4, 17 (Kral, ČEP)
  20. Ezd 8, 33 (Kral, ČEP)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha : Kalich, 1956. Heslo Fínes.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]