Přeskočit na obsah

Pilorožkovití

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPilorožkovití
alternativní popis obrázku chybí
Sameček pilorožky Melitta maura
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Podřádštíhlopasí (Apocrita)
Nadčeleďvčely (Apoidea)
Čeleďpilorožkovití (Melittidae)
Michener, 2000
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pilorožkovití (Melittidae) jsou malá čeleď včel z řádu blanokřídlých. Je známo asi 200 druhů a 14 rodů. Systematické postavení čeledi není dosud zcela jasné. Tradičně jsou považovány za sesterskou skupinu „dlouhojazyčných včel“ (tj. čalounicovitých a včelovitých), existují však molekulárně biologické studie, podle nichž Melittidae představují nejbazálnější čeleď včel, tj. sesterskou skupinu všech ostatních včel. Otázkou také dosud je, zda je čeleď skutečně monofyletická.[1]

Čeleď pilorožkovití je podobná čeledi pískorypkovitých (Andrenidae). Jsou to rovněž krátkojazyčné a nohosběrné včely. Na rozdíl od většiny pískorypkovitých však mají redukované chloupky na stehnech končetin, pylové košíčky jsou umístěny na holeních a na kostrči.

Melittidae mají obecně poměrně krátké, špičatě zakončené jazyky a nespecializovaná kusadla, jejichž první dva články jsou poměrně krátké. Neexistuje žádný znak společný všem včelám z čeledi Melittidae, který by se nevyskytoval u žádné jiné čeledi. Obecně se jedná o menší až středně velké včely, ovšem v podčeledi Meganomiinae jsou i velké druhy – nad 17 mm.

Olejnice Macropis europaea

Životní cyklus

[editovat | editovat zdroj]

Všechny druhy jsou samotářské a hnízdí v zemi. Po páření samička vytvoří noru, do které přináší pyl. Na pyl naklade jedno vajíčko. To larva spotřebuje během 10 dnů, poté přezimuje a v následujícím roce se zakuklí.

Mnoho druhů je oligolektických, tj. specializovaných na určité druhy rostlin. Zvláštností čeledi Melittidae je, že se u nich vyskytuje „sběr oleje“. Druhy rodů Rediviva a Macropis mají na předních a prostředních nohách zvláštní chloupky, kterými sbírají olej, kterým potahují svá hnízda. Olej pochází nejčastěji z květů vrbiny (rod Lysimachia), která vylučuje olej v elaioforech. Vyhynulý druh Paleomacropis eocenicus nalezený v jantaru měl také chloupky, které mohly sloužit ke sběru oleje.

Chluponožka Dasypoda hirtipes

Rozšíření

[editovat | editovat zdroj]

Druhy čeledi jsou rozšířeny v palearktické oblasti a v jižní Africe. Největší rozmanitosti dosahují v jižní Africe. V Severní Americe je čeleď vzácná, pouze rod Hesperapis je poměrně rozšířený na západě Spojených států a v Mexiku. V palearktické oblasti se vyskytují druhy z podčeledí Dasypodainae a Melittinae. Meganomiinae se vyskytují pouze v Africe. V Jižní Americe, Austrálii a Antarktidě není znám žádný druh čeledi.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Melittidae na německé Wikipedii.

  1. MICHEZ, Denis; PATINY, Sébastien; DANFORTH, Bryan N. Phylogeny of the bee family Melittidae (Hymenoptera: Anthophila) based on combined molecular and morphological data. Systematic Entomology. 2009-07, roč. 34, čís. 3, s. 574–597. Dostupné online [cit. 2022-05-16]. DOI 10.1111/j.1365-3113.2009.00479.x. (anglicky) 
  2. ZICHA, Ondřej. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2022-05-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]