Piktorialismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Julia Margaret Cameronová – Čekám (1860)

Piktorialismus je fotografický směr, který se objevil kolem roku 1885 a usiloval o přiblížení fotografie malbě nebo grafice. Největšího rozmachu dosáhl na počátku 20. století a začal ustupovat po roce 1914 v souvislosti s nástupem modernismu.

Název tohoto uměleckého směru poprvé použil Henry Peach Robinson v práci Pictorial Effect in Photography, která byla vydaná v Londýně roku 1869. Charakteristickým znakem piktorialismu bylo zhotovování fotografií procesy ušlechtilých tisků a používání měkce kreslících objektivů a předsádek.

Piktorialismus lze členit podle vývojových období na anglický, impresionistický, secesní a puristický.

Vývojové fáze piktorialismu

Anglický piktorialismus

Představiteli anglického piktorialismu byli Oscar Gustave Rejlander, Henry Peach Robinson a Julia Margaret Cameronová. Námětem byly portréty, figurální alegorie a uměle vytvářené scény. Autoři používali techniku fotomontáže (Rejlander, Robinson) a objektivy s měkkou kresbou (Cameronová).[1]

Impresionistický piktorialismus

George Davison – Cibulové pole (1890)

George Davison roku 1890 vytvořil snímek nazvaný Cibulové pole (The Onion Field), bez ostrých kontur na drsném papíře, takže vyvolával dojem, že jde o malbu. Bývá považován za první impresionistickou fotografii.[2][3]

Davison našel další následovníky, kteří dále snižovali ostrost svých fotografií použitím nekorigované optiky nebo speciálních objektivů nebo předsádek vytvářejících neostrou kresbu, případně neostrosti dosahovali nanesením vazelíny na objektiv, záměrně nepřesným zaostřením nebo pohybem fotografického přístroje během expozice. Impresionističtí piktorialisté se inspirovali impresionismem v malířství s cílem zobrazit nejen prostou realitu, ale také světlo, náladu, atmosféru, a dosáhnout kvality uměleckého díla, což bylo v rozporu s dosavadním pojetím fotografie s ostrou kresbou a přirozenou tonalitou. Roku 1892 se odštěpila skupina tvůrčích fotografů v čele s Davisonem od Fotografické společnosti. Členy Fotografické společnosti zůstali převážně fotografové s vědeckým zaměřením. Nový spolek, The Linked Ring Brotherhood, sdružoval britské fotografy s výtvarným zaměřením ve stylu impresionistického a secesního piktorialismu, a během tří let se rozrostl o významné fotografy z Francie, Německa, Rakouska a Spojených států.[4]

Další autoři, např. Robert Demachy nebo Constant Puyo, navíc začali od roku 1895 využívat již dříve známé techniky ušlechtilých tisků, zejména uhlotisku, olejotisku a gumotisku, často s příměsemi barevných pigmentů, a spolu s ručními zásahy do snímků vytvářeli fotografie obtížně rozeznatelné od malby.[5]

Secesní piktorialismus

Secesní piktorialismus vycházel ze secese a symbolismu. Charakteristickým znakem byla především měkká kresba a užití ušlechtilých tisků. Mnozí autoři se ovšem nevyhýbali ani ručním zásahům do negativů nebo pozitivů. Někteří fotografové byli ovlivněni současně nebo postupně impresionismem i secesí. Rovněž secesní piktorialisté byli členy spolku The Linked Ring Brotherhood. Představiteli secesního piktorialismu byli Hugo Erfurth, Alfred Stieglitz, Edward Steichen, Frank Eugene, Clarence H. White,[6] z českých fotografů Vladimír Jindřich Bufka[7] a František Drtikol.[8]

Puristický piktorialismus

Pro puristický piktorialismus bylo příznačné užívání prostředků změkčujících fotografický obraz s cílem vystihnout atmosféru motivu. Užívalo se měkce kreslících objektivů a speciálních předsádek, uplatňovalo se protisvětlo, světelné kontrasty, záměrná neostrost, neobvyklá světelná atmosféra a šerosvit. Snímky působily mlhavým, rozplývavým „impresionistickým“ dojmem.[9][10]

Významní představitelé piktorialismu

Velká vlna, Gustave Le Gray - 1857
Clarence H. White (1871-1925): Děšťové kapky (1903)
Hugo Henneberg (1863–1918): Motiv z Pomořanska, 1895-96, vytištěno 1902
Hans Watzek (1848–1903): Ovce, 1901
Kazuma Ogawa alias Ogawa Isshin (1860-1928): Samuraj v historické výzbroji, okolo 1880

Fotografické techniky

Odkazy

Šablona:Portál Fotografie

Literatura

  • HLAVÁČ, Ĺudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. (slovensky) 
  • SCHLEGEL, Franz-Xaver. Pictorialism. In: WARREN, Lynne. Encyclopedia of Twentieth-Century Photography. New York: Routledge, 2006. Svazek 3. S. 1262–1266. (anglicky)
  • SCHLEGEL, Franz-Xaver. Das Leben der toten Dinge – Studien zur modernen Sachfotografie in den USA 1914–1935. Stuttgart: [s.n.], 1999. ISBN 3-00-004407-8. (německy) 2 Bände. 

Reference

  1. ↑ HLAVÁČ, Ĺudovít. Dejiny fotografie. Martin: Osveta, 1987. S. 82–84. (slovensky) 
  2. ↑ HLAVÁČ, s. 183.
  3. ↑ GERNSHEIM, Helmut. Creative photography. New York: Dover Publications, 1991. Dostupné online. ISBN 0-486-26750-4. S. 122–123. (anglicky) 
  4. ↑ HLAVÁČ, s. 183–184.
  5. ↑ HLAVÁČ, s. 185–187.
  6. ↑ HLAVÁČ s. 201, 202, 205-207.
  7. ↑ Vladimír Jindřich Bufka [online]. Moravská galerie [cit. 2009-06-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ BURGUS, Vladimír; BRANÝ, Antonín. František Drtikol. 2. vyd. Praha: Odeon, 1989. ISBN 80-207-0648-8. S. 46. 
  9. ↑ Branč, Neostrá fotografie na přelomu století, ITF Opava.
  10. ↑ SCHEUFLER, Pavel. Český piktorialismus 1895–1928 [online]. [cit. 2009-05-25]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Šablona:Portál Umění Šablona:Pahýl - fotografie

Fotografické směry
Fotografické směry
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Piktorialismus&oldid=4561519“