Arabská guma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
arabská guma
Arabská guma

Arabská guma

Obecné
Systematický název
Identifikace
Registrační číslo CAS
Vlastnosti
Molární hmotnost
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Akácie senegalská, zdroj přírodní arabské gumy

Arabská guma je pryskyřice (klej) získávaná z mízy některých druhů akácií (akácie senegalskáAcacia senegal a akácie arabskáAcacia seyal), které rostou v Severní Africe, jejím hlavním producentem je Súdán. Velkého významu má i v současném potravinářství a lékařství. Jde o dobře stravitelnou směs sacharidů a glykoproteinů, která se používá v potravinářství jako stabilizátor. V Evropské unii je arabská guma schválena jako potravinářská přídatná látka E 414.

Pryskyřice se získává sběrem z různých druhů akácie, zejména z akácie senegalské a akácie arabské. V kultuře vykuřovadel slouží zejména jako významné pojidlo tekutých látek, zejména éterických olejů. Drcená se používá jako součást bylinných vykuřovadel, protože snadno přebírá vonné vlastnosti jiných látek. Arabská guma nemá vlastní výraznou vůni.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Používá se především v potravinářství jako zahušťovadlo, emulgátor a stabilizátor nápojů. Například v Coca-Cole by se bez arabské gumy černé barvivo usazovalo na stěnách lahví.[1]

Dále se využívá v lékařství (jako plnivo a zahušťovadlo v zubním lékařství), při výrobě léčiv (potahování dražé), jako lepidlo na poštovních známkách a papírcích k balení tabáku či marihuany, součást klovatiny nebo fixativu v malířství. Na počátku 20. století se používala v piktorialismu ve fotografických ušlechtilých tiscích. Používá se dodnes v polygrafickém průmyslu k pogumování tiskových desek.

Arabská guma má silný svíravý účinek. Obsahuje taniny, sliz a flavonoidy.[2] Ve starém Egyptě byla arabská guma (známá jako kami) používána pro balzamování mrtvých. Byla také používána k léčbě virových kožních onemocnění.[3] V lékopisech je arabská guma uváděna jako účinná látka.

Vedlejší účinky v potravinách[editovat | editovat zdroj]

Při použití jako přídatná látka v potravinách může způsobovat alergii.[4]

Produkce[editovat | editovat zdroj]

50 % světové celosvětové poptávky v množství 50 000 až 60 000 tun dodává Súdán. V minulosti pokrýval Súdán 85–90 % poptávky. Dalšími producenty jsou Čad, Senegal a Nigérie. Poté co v roce 1997 uvalily Spojené státy na Súdán přísné obchodní embargo, krátce na to z něj byla vyňata arabská guma, aby byly zajištěny dodávky pro firmu Coca-Cola.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Archivní kopie na Internet Archive, In: Le Monde diplomatique. 8. 4. 2011.
  2. Eva Shenia Shemyakova: ‘Des Juden buch von kreuczenach’. Untersuchung und Edition des Rezeptteils des Heidelberger Cpg 786. In: Fachprosaforschung – Grenzüberschreitungen. Band 8/9, 2012/13, S. 207–265, hier: S. 225.
  3. Abu Bakr Muḥammad ibn Zakariya Razi, William Alexander Greenhill: A Treatise on the Small-pox and Measles. Sydenham Society, 1848, OCLC 7083032.
  4. ferpotravina.cz, E414 – Arabská guma

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]