Pieterlen
| Pieterlen | |
|---|---|
_093.JPG) | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°10′30″ s. š., 7°20′20″ v. d. |
| Nadmořská výška | 436 m n. m. |
| Stát |  Švýcarsko |
| Kanton | Bern |
| Okres | Biel/Bienne |
  Pieterlen Pieterlen, Švýcarsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 8,35 km² |
| Počet obyvatel | 4 359 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 522 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| PSČ | 2542 |
| Označení vozidel | BE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pieterlen (francouzsky Perles) je obec (malé město) v okrese Biel/Bienne v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde přibližně 4 400[1] obyvatel.
Geografie[editovat | editovat zdroj]
Sousední obce ve směru hodinových ručiček od severu jsou Lengnau, Meinisberg, Safnern, Biel/Bienne, Sauge a Romont. Pieterlen leží na jižním úpatí Jury v oblasti Berner Seeland.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vykopávky ve místních částech Schlangern a Leimern dokazují, že v oblasti žili kočovní lovci-rybáři již ve střední době kamenné, tedy před více než 5000 lety. Vykopávky v části obce Badhaus svědčí také o římském osídlení.[2]
Trvalé osídlení Pieterlenu pravděpodobně zahájili Burgunďané a Alamani. Poloha mezi francouzsky mluvícími Burgunďany a německy mluvícími Alamany se odráží i v nejstarších formách jmen: Perla, Pelle a Perles se vyskytují vedle Peterlo, Bieterlon a Pieterlen.
Nejstarší dochovaný doklad o pieterlenském kostele pochází z roku 1228 od lausannského biskupa. První zmínka o šlechticích z Pieterlenu je v pergamenové listině z roku 1255. Nejstarší dochované pečeti těchto rytířů - se vzpřímeně kráčejícím lvem, podle kterého byl vytvořen dnešní erb - pocházejí z roku 1273.
Kdy a za jakých okolností se Pieterlen, který církevně patřil k lausannskému biskupství, dostal pod světskou vládu basilejských knížat-biskupů, není známo. Nepřirozený průběh jižní hranice knížecího biskupství mezi Neuenstadtem a Pieterlenem naznačuje vleklé spory s hraběcím rodem Neuenburg-Nidau.[2]
První přesnější informace o právních a hraničních vztazích jsou uvedeny v dokumentu Rodel von Pieterlen z roku 1370. V roce 1416 koupil Pieterlen klášter Bellelay (v Jurovi) a od té doby platili místní sedláci daně svému novému majiteli, opatovi z Bellelay.[2]
Nové politické a hospodářské poměry trvaly 400 let, dokud se Pieterlen po krátkých zmatcích v období francouzské nadvlády nestal v roce 1815 součástí státu Bern.
Tehdy také vypukl velký požár obce, který vypukl 30. srpna 1726 a během několika hodin zničil 28 domů a několik sýpek a stodol.
Zpočátku byl Pieterlen smíšenou obcí, jak je tomu v Jurovi dosud jako kombinace měšťanských a rezidentských komunit. Počátek industrializace a všeobecný nárůst počtu obyvatel spolu s volností osídlení však přinesly potíže s využíváním měšťanských statků, na nichž se neměšťanští obyvatelé dožadovali podílu.
To vedlo k dohodě o rozdělení, která vstoupila v platnost 1. ledna 1861: měšťanské obci byly přiděleny především lesy a půda, zatímco právní forma ostatních obyvatel (Einwohnergemeinde) byla zdaněna kapitálem 80 000 franků.
Zemědělská vesnice se tak stala průmyslovým městečkem a zemědělci, vinaři a drobní řemeslníci se stali průmyslovými a domácími dělníky. Určitá trvalá prosperita však nastala až po roce 1950.
Po více než 30 letech plánování a výstavby a 16letém zpoždění původně plánovaného zahájení výstavby byla dálnice N5 (nyní A5) otevřena pro dopravu právě v době konání EXPO 02. Dálnice také vyvolala řadu změn, které trvale ovlivnily ráz obce. Scelování zemědělských usedlostí a renaturalizace krajiny by se bez této celostátní stavby pravděpodobně neuskutečnily.
Otevření dálnice 18. dubna 2002 tak položilo základ pro další významný krok ve vývoji Pieterlenu od vesnice k rozmanité aglomerační obci. Od roku 2003 do konce roku 2017 se počet obyvatel zvýšil o dalších 920 (+21 %) na celkových více než 4000 osob. V tomto období byla zmodernizována cihelna a jméno Pieterlenu nesou po celém světě mezinárodně působící společnosti.[2]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
| Vývoj počtu obyvatel[2] | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rok | 1726 | 1870 | 1950 | 1960 | 1970 | 1980 | 1990 | 2005 | 2010 | 2017 |
| Počet obyvatel | 296 | 775 | 2375 | 2978 | 3485 | 3045 | 3420 | 3352 | 3543 | 4290 |
Doprava[editovat | editovat zdroj]
_085.JPG)
Pieterlen má dobrou dopravní síť a přímé dálniční napojení na dálnici A5. Výstavba dálnice výrazně snížila dopravní zátěž v obci.
Do Pieterlenu jezdí vlakové linky Švýcarských spolkových drah (SBB) Pieterlen–Biel a Pieterlen – Grenchen Süd – Solothurn – Olten. Autobusovou dopravu zajišťuje dopravce Aare Seeland mobil (ASm).
Zajímavost[editovat | editovat zdroj]
Od roku 1992 do roku 2018 udržovala obec přátelské vztahy s českou partnerskou obcí Třešť. Dohoda o rozvázání partnerství byla zaslána švýcarskou stranou koncem roku 2017.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pieterlen na německé Wikipedii.
- ↑ a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
- ↑ a b c d e DUBLER, Anne-Marie. Pieterlen [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2010-02-02 [cit. 2023-09-15]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Usnesení 83. rady města Třešť ze dne 6. 12. 2017 [online]. Město Třešť [cit. 2023-09-15]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pieterlen na Wikimedia Commons - (německy) Oficiální stránky obce
