Přeskočit na obsah

Ligerz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ligerz
Ligerz – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška433 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonBern
OkresBiel/Bienne
Ligerz
Ligerz
Ligerz, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha1,79 km²
Počet obyvatel544 (2018)[1][2]
Hustota zalidnění303,9 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.ligerz.ch
PSČ2514
Označení vozidelBE
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ligerz (francouzsky Gléresse) je obec v okrese Biel/Bienne v kantonu Bern ve Švýcarsku. Žije zde 544[1][2] obyvatel.

Ligerz se nachází v Bernské jezerní oblasti na severním břehu Bielského jezera. Sousedními obcemi ve směru hodinových ručiček od severu jsou Plateau de Diesse, Twann-Tüscherz a La Neuveville.

Ligerz (1954)

O přítomnosti lidí od doby bronzové do doby římské svědčí roztroušené nálezy; neolitické sídliště je doloženo v sousední vesnici Schafis. Nejstarší zmínka o obci jako Lieresse v opisu z roku 1441 pochází z roku 1178, v roce 1218 je doložen muž jménem Volmarus de Liegerche.[3] Místní jméno je pravděpodobně odvozeno od gllère, tedy latinského glārea „štěrk (půda), říční suť“, které se často používá jako název pole ve frankoprovensálštině, s příponou -esse < -īcia.

Ve středověku byl Ligerz panstvím pánů z Ligerzu s rodovým hradem nad obcí (tzv. Festi), připomínaným v roce 1236, lénem hrabat z Nidau (1370). Panství Ligerz patřil dolní dvůr, hrabatům z Nidau vyšší dvůr. V roce 1388, resp. 1393 se Ligerz a Nidau dostaly pod svrchovanost Bernu. Na konci 14. století bylo panství v roce 1358 rozděleno mezi barony, zastaveno Bielu, poté prodáno napůl Bernburkům z Bürenu a Mulerenu, z nichž jeden byl v roce 1409 prodán Bielu, druhý v roce 1469 Bernu. Při společné správě města jmenovala místního rychtáře jako soudního rozhodčího. V roce 1551 získal Bern také polovinu Bielu a Ligerz podřídil soudní pravomoci fojta z Nidau. V roce 1553 byla potvrzena stará privilegia (trh, rybolov, výběr daní). Obyvatelé Ligerzu, kteří byli převážně poddanými panství a basilejského biskupa, se v letech 1406 a 1485 vykoupili z majetku a daní ale nyní podléhali Bielu a Bernu. Poutní kaple nad vsí na vinici (zmiňovaná v roce 1261) byla filiálkou kostela v Diesse. V roce 1434 získala farní práva (Svatý kříž), ale od Diesse byla oddělena až v roce 1483 po výstavbě kostela (přestavěn 1520–1526). Kostelní statek v Ligerz a Diesse patřil opatství St. Johannsen. V letech 1876 až 1889 byl Ligerz přidělen ke kostelu v Twannu.[3]

Kromě panství měli na rozsáhlé viniční oblasti podíl i další páni, dále kláštery ze širokého okolí. Mladší rod Ligerzů postavil kolem roku 1555 v horní vsi takzvaný Hof (dnes vinařské muzeum). V dolní vsi si v 17. až 18. století postavili patricijští majitelé vinic podzimní rezidence (měšťanské domy). Většina obyvatelstva byla až do 18. století francouzsky mluvící a škola byla až do konce 18. století dvojjazyčná (v současnosti oficiálně pouze německá). V roce 1798 se Ligerz stal součástí okresu Seeland a od roku 1803 správního okresu Nidau. Po staletí byl Ligerz závislý na vodní cestě, pozemní spojení získal až s výstavbou silnice Bielerseestrasse (1835–1838) a železniční trati Biel–Neuchâtel (1858–1860). V letech 1911–1912 byla postavena lanová dráha Ligerz–Prêles. V letech 1984–1991 byla okolo obce postavena dálnice, avšak byla zahloubena do tunelo, což zachránilo obec před narušením krajiny; plánuje se také výstavba železničního tunelu.[3]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Domy v centru obce
Vývoj počtu obyvatel[3]
Rok 1850 1900 1950 1980 2000
Počet obyvatel 458 419 541 433 490

Ligerz je z 90,2 % německy mluvící obcí. 6,4 % obyvatel je francouzsky mluvících.

Hospodářství

[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelé se tradičně živili vinařstvím, rybolovem, chovem dobytka a zelinářstvím. Hlavním zaměstnáním je vinařství a obchod s vínem, cestovní ruch, rybolov a drobné podnikání (bednářství).[3]

Lanová dráha Vinifuni

Obec leží na trati Švýcarských spolkových drah (SBB) Biel–Neuchâtel a má vlastní železniční stanici. V její bezprostřední blízkosti se nachází údolní stanice lanové dráhy Vinifuni Ligerz–Prêles. Jednokolejná trať SBB má být převedena do tunelu, čímž by byla zastávka Ligerz zrušena. Nachází se zde také přístaviště pro lodě, které provozují společnosti Bielersee-Schifffahrts-Gesellschaft a Société de navigation sur les lacs de Neuchâtel et Morat (LNM).

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ligerz na německé Wikipedii.

  1. a b Ständige Wohnbevölkerung nach Staatsangehörigkeitskategorie Geschlecht und Gemeinde; Provisorische Jahresergebnisse; 2018. Federal Statistical Office. 9. dubna 2019. Dostupné online. [cit. 2019-04-11].
  2. a b Federal Statistical Office. Dostupné online. [cit. 2020-06-15].
  3. a b c d e DUBLER, Anne-Marie. Ligerz [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2009-09-03 [cit. 2023-09-03]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]