Pičhora

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pičhora
Návrší Pičhora
Návrší Pičhora

Vrchol 232 m n. m.
Prominence 1 m
Izolace 0,1 km
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří Středolabská tabule / Českobrodská tabule / Kouřimská tabule
Souřadnice
Pičhora
Pičhora
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pičhora je nevelký kopec (232 m n. m.[1]) či ostroh v jižní části obce Dobřichov v okrese Kolín. V době římské (1.–4. století našeho letopočtu) se zde nalézalo významné markomanské sídliště z doby Marobudovy říše, doložené 160 archeologicky prozkoumanými žárovými hroby a spojované přímo s Marobudem a jeho vojenskou družinou. Stojí zde i ojedinělý pomník archeologického výzkumu.

Žárové pohřebiště bylo objeveno v dubnu roku 1896 dělníky Macháčkovy cihelny při těžbě štěrku a písku pro stavbu silnice. Výzkum na lokalitě provedl Jan Waněk, ředitel lichtenštejnského velkostatku v Radimi, pod dohledem archeologa Josefa Ladislava Píče.[2] Při zajišťovacím výzkumu V. Sakaře v roce 1988 již nebyly žádné další hroby objeveny. Nálezy z Pičhory byly umístěny do Národního muzea v Praze. Jejich úplné odborné vyhodnocení provedl až v letech 1996–1998 Eduard Droberjar, kustod sbírek doby římské a doby stěhování národů Národního muzea. Souhrnné poznatky popsal v roce 1999 v publikaci Dobřichov-Pičhora, žárové pohřebiště starší doby římské v Čechách.[2]

Pomník archeologického nálezu

Na kopci stojí archeologický pomník a řada osvětových informačních zařízení, od informačních panelů až po několikajazyčný akustický informační terminál, který je součástí naučné stezky Stezka Markomanů. Stojí zde dřevěná socha markomanského bojovníka v životní velikosti i rekonstrukce markomanského obydlí. Na kopci stojí též turistický přístřešek a minirozhledna (vyvýšená dřevěná terasa) s výhledem na obec přes několik stromů stojících na úbočí. Další turistické odpočívadlo je u křížku na rozcestí, kde se ze značené turistické trasy odděluje odbočka k vrcholu.

Etymologie jména Pičhora není uspokojivě vysvětlena – místo se tak podle kronik nazývá odpradávna.[3] Bývá zdůrazňováno, že nijak nesouvisí se jménem archeologa Josefa Ladislava Píče.[4] Naopak je připouštěna možná souvislost se jménem nedalekého města Pečky.[5] Původ názvu je spojován například se staročeským slovesem „pičit se“ (= vyčnívat, ukazovat se), v případě města Pečky se uvažuje též o souvislosti s německým výrazem pro pečeť, resp. pečetění.[6]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Geografická mapa ČÚZK
  2. a b „Pohřebiště na Pičhoře“, In: Dobřichov : Archeologické nálezy, Cesty a památky
  3. Zdeněk Beneš: O Pičhoře, Stezka Markomanů, Virtuální archeologie na dosah
  4. Jan Řehounek: Vydejte se na Pičhoru za Markomany, Novinky.cz, 14. 4. 2017
  5. Dobřichov : Památník archeologickému výzkumu, Cesty a památky
  6. Pečky, Cesty a památky