Petrohradská smlouva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Petrohradská smlouva
Smlouva v archivu japonského ministerstva zahraničí
Základní údaje
Témavýměna Sachalinu za Kurily
Podepsání
Datum25. dubnajul./ 7. května 1875greg.
MístoPetrohrad
StranyRuské impérium Ruské impérium
Japonsko Japonské císařství
ZástupciAlexandr Gorčakov[1]
Takeaki Enomoto
Detaily smlouvy

Petrohradská smlouva (japonsky 樺太・千島交換条約, rusky Петербургский договор) byla uzavřena mezi Japonským císařstvím a Ruskem 7. května 1875 a ratifikována v Tokiu 22. srpna 1875. Účinnou se stala v roce 1877.[2]

Podle podmínek smlouvy Japonsko předává Rusku část Sachalinu výměnou za Kurilské ostrovy, které vlastní Rusko (ostrovy mezi Iturupem a Kamčatkou).[3][4][5] Ve výsledku je celý Sachalin připojen k Rusku a celé Kurilské souostroví připojeno k Japonsku.[6]

Text originálu smlouvy je napsán francouzsky. Rozdíly v japonském překladu přispěly ke sporu o to, co tvoří Kurilské ostrovy. Petrohradská smlouva je součástí dlouhotrvajícího a nerozhodnutého sporu o svrchovanost nad Kurilskými ostrovy.

Pozadí událostí[editovat | editovat zdroj]

Golovninův incident[editovat | editovat zdroj]

Ruský výzkumník Vasilij Michajlovič Golovnin byl pověřen carem Alexandrem I., aby zmapoval Kurilské ostrovy. V roce 1811, když se přiblížil ke Kunaširu, byl s celou posádkou šalupy Diana vzat na břeh a tam Japonci uvězněn.[7]

Kvůli narušení japonské izolacionistické politiky sakoku byli po dva roky vězněni a propuštěni byli v roce 1813. Tato událost, známá jako Golovninův incident (Инцидент Головнина) Rusům ukázala, že hranice mezi Ruskem a Japonskem je příliš vágní. Aby se vyhnuli podobným nedorozuměním, jako byl Golovninův incident, potřebovali hranici jasně definovat.[8]

Smlouva ze Šimody[editovat | editovat zdroj]

Šimodská dohoda z roku 1855 stanovila hranici mezi Ruskem a Japonskem v průlivu mezi kurilskými ostrovy Iturup (Etorofu) a Urup (Uruppu), avšak status Sachalinu (Karafuto) zůstal otevřený. Bez dobře definovaných hranic začalo mezi ruskými a japonskými osadníky docházet k incidentům. K nápravě situace byl japonskou vládou poslán do Petrohradu velvyslanec Takeaki Enomoto s úkolem jasně určit hranice v této oblasti. Po ročním vyjednávání Japonsko souhlasilo, že se vzdá svých nároků na Sachalin výměnou za odškodnění pro japonské obyvatele. Japonští rybáři získají přístup do Ochotského moře, desetileté bezplatné využívání ruských přístavů v oblasti a Japonsko získá celé Kurilské ostrovy. Japonské ministerstvo zahraničních věcí stále považuje tuto smlouvu za základ pro stanovení severních hranic.[9]

Změny průběhu hranice v Kurilských ostrovech

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Treaty of Saint Petersburg (1875) na anglické Wikipedii.

  1. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-11-19]. Heslo ПЕТЕРБУ́РГСКИЙ ДОГОВО́Р 1875. Dostupné online. (rusky) 
  2. Красносельских И.М. Административное право как способ влияния на профилактику преступлений. Административное и муниципальное право. Únor 2016, roč. 2, čís. 2, s. 143–148. Dostupné online. ISSN 1999-2807. DOI 10.7256/1999-2807.2016.2.17637. (rusky) 
  3. G. Patrick March. Eastern Destiny: Russia in Asia and the North Pacific. [s.l.]: Praeger/Greenwood, 1996. Dostupné online. ISBN 0-275-95566-4. 
  4. Tim Chapman. Imperial Russia, 1801-1905. [s.l.]: Routledge (UK), 2001. Dostupné online. ISBN 0-415-23109-4. 
  5. Thierry Mormanne (1992). „Le problème des Kouriles: pour un retour à Saint-Pétersbourg“, in: Cipango, N° 1, Paříž, s. 58–89. ISSN 1164-5857.
  6. BIRIUKOV, Pavel. Development of the Kuril Islands by the Russian Empire. Bylye Gody. Prosinec 2014, roč. 34, s. 524–528. (anglicky) 
  7. MCCREE, Harold; RIMER, J. Thomas. A Hidden Fire: Russian and Japanese Cultural Encounters 1868-1926. Pacific Affairs. 1996, roč. 69, čís. 1, s. 116. Dostupné online. ISSN 0030-851X. DOI 10.2307/2760895. (anglicky) 
  8. KIMURA, Hiroshi; EALEY, Mark. The Kurillian knot : a history of Japanese-Russian border negotiations [online]. Stanford, Calif.: Stanford University Press. Dostupné online. ISBN 978-0-8047-5835-2. (anglicky) 
  9. Japan's Northern Territories (Pamphlet). Japan Ministry of Foreign Affairs Website.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]