Přeskočit na obsah

Petr Chlumecký

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Petr rytíř Chlumecký)
Petr Chlumecký
Narození30. března 1825
Terst
Ilyrské královstvíIlyrské království Ilyrské království
Úmrtí29. března 1863 (ve věku 37 let)
Brno
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Příčina úmrtíonemocnění plic
Povoláníregionální historik, historik a archivář
PříbuzníJohann von Chlumecký (sourozenec)
Funkceposlanec Moravského zemského sněmu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr rytíř Chlumecký (německy Peter Ritter von Chlumecký), (30. března 1825 Terst – 29. března 1863 Brno[1]) byl moravský archivář, historik a politik.

Biografie

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se dne 30. března 1825 v Terstu, kde působil jako guberniální rada jeho otec Antonín Chlumecký (narozen roku 1777 v Oseku). Po několika letech se rodina Chlumeckých přestěhovala z Terstu na Moravu a Petr Chlumecký žil střídavě v Brně a na rodinném sídle v Řikovicích. Byl potomkem starého, původně českého šlechtického rodu, jež po bitvě na Bílé hoře ztratil své statky i šlechtictví.[2] Jeho bratrem byl Johann von Chlumecký. Studoval filosofii v Brně a poté na právnické fakultě v Olomouci.[3]

V roce 1846 se stal členem stavovského Moravského zemského sněmu. Ve sněmu podal návrh o zrovnoprávnění moravského jazyka s německým jazykem a usiloval o maximální identitu kultury na Moravě.[3] Od roku 1848 do roku 1849 zasedal také jako poslanec voleného Moravského zemského sněmu. Nastoupil sem po zemských volbách roku 1848 za kurii virilistů a velkostatků.[4]

Dne 15. dubna 1854 byl jmenován místodržitelským sekretářem a 23. července 1859 dosáhl hodnosti místodržitelského rady v oddělení pro kulturu a školství.[2]

V letech 1855 až 1863 byl ředitelem Moravského stavovského zemského archivu v Brně, kromě toho byl od roku 1858 členem Pruské akademie věd.[5] K jeho prvním krokům v pozici ředitele zemského archivu náleželo jmenování Josefa Chytila archivářem, čímž získal významného pomocníka. Chlumecký jako ředitel rovněž vypracoval roku 1855 obsáhlé ememorandum o stavu archivu a opatřeních, nutných nejen pro archiv jako takový, ale i celkově pro archivnictví na Moravě.[6] Mezi jeho významné zásluhy náleží, že prosazováním svých teoretických názorů v praxi nejen pozvedl moravský zemský archiv na vysokou úroveň, ale dovedl s výsledky jeho činnosti seznámit nejen českou a moravskou, ale i ostatní širokou veřejnost. Navazoval styky se zahraničními archivy, historickými společnostmi, muzei i historiky, získával od nich poznatky pro své vědecké práce, přičemž na oplátku jim poskytoval prameny z bohatých fondů archivu.[7] P. Chlumecký prosazoval celozemský přehled o stavu archivů a požadoval rovněž maximální zpřístupnění archivů a jejich přehledné uspořádání.[8]

Zemřel v Brně dne 29. března 1863 na plicní chorobu.[1][3]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]
  • Regesten der mahrischen Archive (1856)
  • Über die Genesis der Korporationsguter in Mahren
  • Die offentliche und Privatcorrespondenz, die Tagebucher und Urkundensammelungen Karls des alter, Herren von Zierotin („Veřejná a soukromá korespondence, deníky a sbírky listin Karla staršího, pána ze Žerotína“)
  • Über die Geschichte Mährens und deren Quellenforschung (1857)
  • Karl von Žerotin und seine Zeit (1862 a 1877)
  • Über die Teilung der Gemeinde-Hutweiden (1848)
  • edice Landtafel des Markgrafthums Mähren (1854
  • edice nejstarších památek vesnického práva Dorfweissthümmerr in Mähren

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Petra rytíře Chlumeckého farnosti při kostele sv. Petr a Pavel (na dómě) v Brně
  2. ↑ a b WURMOVÁ, Milada. Petr rytíř Chlumecký - archivář. K 110. výročí jeho smrti. Sborník archivních prací. Praha: Archivní správa Ministerstva vnitra ČR, 1973, roč. 23, čís. 1, s. 193. 
  3. ↑ a b c Petr Rytíř Chlumecký
  4. ↑ DVOŘÁK, Jindřich. Moravské sněmování roku 1848-49: na padesátiletou památku na novodobého sněmu a zrušení roboty na Moravě, jakož i nastoupení císaře a krále Františka Josefa I. na trůn, Svazek 1. [s.l.]: Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1898. 262 s. Dostupné online. S. 247–253. 
  5. ↑ http://biblio.hiu.cas.cz/authorities/234106
  6. ↑ WURMOVÁ, Milada. Petr rytíř Chlumecký - archivář. K 110. výročí jeho smrti. Sborník archivních prací. Praha: Archivní správa Ministerstva vnitra ČR, 1973, roč. 23, čís. 1, s. 196. 
  7. ↑ WURMOVÁ, Milada. Petr rytíř Chlumecký - archivář. K 110. výročí jeho smrti. Sborník archivních prací. Praha: Archivní správa Ministerstva vnitra ČR, 1973, roč. 23, čís. 1, s. 205. 
  8. ↑ HOFFMANNOVÁ, Jaroslava; PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů českých zemí. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 830 s. ISBN 80-7277-023-3. S. 261. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HOFFMANNOVÁ, Jaroslava; PRAŽÁKOVÁ, Jana. Biografický slovník archivářů českých zemí. 1. vyd. Praha: Libri, 2000, s. 261–262. ISBN 80-7277-023-3
  • WURMOVÁ, Milada. Petr rytíř Chlumecký – archivář. K 110. výročí jeho smrti, in: Sborník archivních prací 23, č. 1, Praha: Archivní správa Ministerstva vnitra ČR, s. 192–214.
  • ADÁMEK, Jiří. Petr rytíř Chlumecký, archivář, historik a politik, in: 55 let archivnictví v českých zemích : sborník příspěvků z konference uspořádané u příležitosti 155. výročí založení Moravského zemského archivu v Brně ve dnech 31. května – 1. června 1994, Brno: Moravský zemský archiv, 1955, s. 97–103.
  • KUTNAR, František; MAREK, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví. 3. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009, s. 263. ISBN 978-80-7106-402-2

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Petr_Chlumecký&oldid=23769859“