Peter L. Berger

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Na tento článek je přesměrováno heslo Peter Berger. O německém veslaři pojednává článek Peter Berger (veslař).
Peter L. Berger
Narození 17. března 1929
Vídeň
Úmrtí 27. června 2017 (ve věku 88 let)
Brookline
Alma mater Wagner College
The New School
Zaměstnavatel Bostonská univerzita
Ocenění Dr.-Leopold-Lucas-Preis (2010)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Peter Ludwig Berger (17. března 1929 Vídeň - 27. června 2017) byl americký sociolog a luteránský teolog. Jeho asi nejznámější práce, kterou napsal společně s Thomasem Luckmannem, nese název Sociální konstrukce reality.

Narodil se ve Vídni. Vyučoval ho Alfred Schütz, kterého ovlivnil například Edmund Husserl. Krátce po druhé světové válce Berger emigroval do Spojených států. V roce 1949 absolvoval Wagner College v New Yorku, kde získal bakalářský titul. Ve studiích dále pokračoval v nedaleké The New School, na které roku 1952 obdržel doktorský titul. Mezi lety 1956–1958 byl odborným asistentem na Severokarolínské univerzitě v Chapel Hill, dalších pět let působil na Hartford Theological Seminary. V následujících letech byl jmenován profesorem, od roku 1985 působí na Bostonské univerzitě.

Mezi Bergerovy známé teorie se řadí koncept sociální reality, na nějž pohlížel jako na součást vědomí. Velkou část své pozornosti věnoval i náboženství a zkoumal ho z pohledu sociálního konstruktivisty.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Sociální konstrukce reality[editovat | editovat zdroj]

Knihu Sociální konstrukce reality Berger napsal spolu s Thomasem Luckmannem a patři k jejich nejvýznamnějším publikacím. Kniha se realitu snaží vysvětlit jako společností vytvářený a podmíněný fenomén. Z konstruktivismu vyplývá, že realita nemusí být pouze jedna a hlavně, že nemusí být shodná. A důležitou součástí je i to, že svět z pohledu konstruktivistů není nikdy dokončený. Jeho tvorba se odvíjí a uspořádává hlavně od zkušeností. Po vydání knihy se začala objevovat příliš radikální interpretace, kdy za Bergerem chodili latinskoameričtí revolucionáři s prosbou o radu - "Mluvíte o konstrukci společnosti a my ji chceme rekonstruovat." Rady se údajně nikdy nedočkali. Berger s Luckmannem společně nakonec prohlašovali, že nejsou konstruktivisté.

The Sacred Canopy: Elements of a Sociological Theory of Religion[editovat | editovat zdroj]

V tomto díle se autor věnuje provázanosti sociální konstrukce a náboženství. Důležitým prvkem je jakýsi řád (nomos), který se snaží mít připravenou odpověď na jakoukoliv situaci, která by mohla nastat. Situace a připravenost zmíněného řádu se opět odvíjí od zkušeností. Tento řád si společnost pečlivě hlídá nejen subjektivně, ale i za použití různých institucí, které mají zajistit dohled nad jeho dodržováním a nad tím, že se nebude měnit.

Metodologický ateismus a agnocistismus[editovat | editovat zdroj]

Metodologický ateismus i agnosticismus se uplatňují v sociologickém zkoumání náboženství i v religionistice. Těmito a jinými tématy se právě Berger zabýval.

„Každý výzkum týkající se náboženství, který se opírá o empirické poznatky, musí být bezpodmínečně založen na metodologickém ateismu.“ [1]

Z citátu výše vyplývá, že podle Bergera je jakýkoli výzkum o náboženství je metodologickým ateismem. [2]Metodologický ateismus ale vylučuje vše s náboženstvím spojené – existenci Boha, či andělů; cokoli nadpřirozeného. (Tento jev se nazývá tzv. „uzávorkování“ - nesoustředí se na analýzu jevů nebo na zkušenost, ale ze začátku popírá existenci fenoménu a vyřazuje předběžná přesvědčení o něm.[3]) Metodologický ateismus z empirických poznatků nevychází; naopak vylučuje vše s náboženstvím spojené – existenci Boha, či andělů – cokoli nadpřirozeného. Berger udává, že náboženství je produktem lidské aktivity a lidského vědomí. Víra je pouhou projekcí lidské mysli do velké prázdného vesmíru.[4]

Berger říká, že vědecké studie o náboženství musí počítat s apriorní podmínkou –  s metodologický dohadem, že pojem “svatý” neexistuje. Jako svaté Berger chápe mysteriózní a úctu vzbuzující sílu, která není lidská, ani není s lidmi nijak spřízněná. Věří, že se ukrývá v určitých zkušenostech.[2]

Metodologický ateismus ale nemůžeme považovat za průkazný vzhledem k tomu, že tvrzení musí být podloženy důkazy na základě pozorování a nemůžeme se spoléhat pouze na apriorní dojmy a dohady, na kterých se ale metodologický ateismus zakládá.[4]

Základem metodického agnosticismu je důraz na empirické poznání.[4] Nepopírá Boha, ani sním nic spojené, ale soustředí se na fakta.

Metodologická neutralita či agnosticismus umožňuje religionistům nepředpojatě zkoumat náboženské přesvědčení a náboženskou praxi těch druhých.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter L. Berger na anglické Wikipedii.

  1. BERGER, Peter L.: The Sacrad Canopy: Elements of a Sociological Theory of Religion. New York: Anchor Books, 1969. 100s
  2. a b PORPORA, Douglas V.. Methodological Atheism, Methodological Agnosticism and Religious Experience. Journal for the Theory of Social Behaviour. 2006-03-01, roč. 36, čís. 1, s. 57–75. Dostupné online [cit. 2016-11-30]. ISSN 1468-5914. DOI:10.1111/j.1468-5914.2006.00296.x. (anglicky) 
  3. Encylopedia of Religion and Society: Berger, Peter L. [online]. Hartford: AltaMira, 1998 [cit. 2016-11-28]. Dostupné z: http://hirr.hartsem.edu/ency/berger.htm
  4. a b c CANTRELL, Michael A. Must a Scholar of Religion Be Methodologically Atheistic or Agnostic? Journal of the American Academy of Religion. 2016, 84(2), 373-400. DOI: 10.1093/jaarel/lfv066. ISSN 0002-7189. Dostupné také z: http://jaar.oxfordjournals.org/lookup/doi/10.1093/jaarel/lfv066
  5. HEJNA, Daniel: Náboženství a společnost: Věda o náboženství a její historické kořeny. Praha: Grada, 2010

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]