Peter Bioly

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Reverendus Dominus
Peter Bioly
osobní děkan
Církev římskokatolická
Znak Znak
Svěcení
Kněžské svěcení 29. června 1908 Praha
Osobní údaje
Datum narození 31. ledna 1879
Místo narození Suchodaniec
Datum úmrtí 4. května 1942 (ve věku 63 let)
Místo úmrtí Hartheim
Některá data mohou pocházet z datové položky.

R.D. Peter Bioly (31. ledna 1879 Suchodaniec – 4. května 1942[1] Hartheim;[2] oficiální datum úmrtí: 6. července 1942[3][4]) byl římskokatolický kněz působící v litoměřické diecézi,[5] umučený nacisty za II. světové války.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v místě, kde se podle údajů vratislavské arcidiecéze mluvilo polsky.[6] Na kněze byl vysvěcen 29. června 1908[3][4] v Praze. V pražské arcidiecézi působil jako farní vikář[6] na karlovarsku.[2] Byl kaplanem v Trstěnicích u Mariánských Lázní, později farářem ve Vysoké Libyni, kde byl jmenován osobním děkanem.[6] Od roku 1938 byl farářem v Želči[5] u Žatce.[6] 18. dubna 1940 byl zatčen nacistickými orgány a obviněn z „polské pastorační aktivity“ – tedy ze zpovídání a sloužení mší svatých v polském jazyce. Nejdříve byl umístěn do věznice v Litoměřicích.[2] Dále strávil 18 měsíců v přísné káznici Waldheim u Drážďan, pak byl Gestapem přemístěn do Karlových Varů, kde byl jeho spoluvězněm farář F. X. Plail z Útviny.[6] 5. prosince 1941 byl přemístěn do koncentračního tábora v Dachau,[2] kde dostal číslo 28.813.[6] V koncentračním táboře byl považován za Poláka a podle zpráv jeho spoluvězňů často od vedoucího vězeňského bloku (Blockführer) týrán.[6] Zde nakonec, naprosto vyčerpaný, byl 3. května 1942 poslán do tzv. „transportu invalidů“ do Hartheimu[2] u Lince a 4. května 1942[1] zavražděn v plynové komoře, která tam byla zřízena v rámci Akce T4.[2] Jeho vězeňské oblečení (s číslem) a dřevěné pantofle byly o dva týdny později poslány zpět do Dachau. Z toho spoluvězni vysoudili, že byl s velkou pravděpodobností usmrcen. Litoměřický diecézní schematismus z roku 1944 pak uvedl datum jeho úmrtí 6. července 1942.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b LARISCH, Jan; KRATOCHVÍL, Jakub. Naši pastýři 1938 – 1945. [s.l.]: Miroslav Kalousek, 2017. 224 s. S. 5. 
  2. a b c d e f g „WHITE BOOK”; Martyrology of the clergy — Poland; XX century (1914 – 1989); personal data [online]. st Sigismund Roman Catholic parish; 05-507 Słomczyn; 85 Wiślana str.; Konstancin deanery; Warsaw archdiocese; Poland, 2018-09-23 [cit. 2019-02-07]. Dostupné online. (angličtina) 
  3. a b Ordinariatsblatt 1937-1944. Litoměřice: Diecéze litoměřická, 1944. (němčina) 
  4. a b Catalogi cleri 1937, 1938, 1939, 1941, 1944. Litoměřice: Diecéze litoměřická, 1944. (latina) 
  5. a b Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2019. 
  6. a b c d e f g h GRULICH, Rudolf. Sudetendeutsche Katholiken als Opfer des Nationalsozialismus. Brannenburg: Sudetendeutsches Priesterwerk, 1999. 116 s. S. 77. (němčina) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]