Přeskočit na obsah

Peklo (turistická chata)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Turistická chata Peklo
Turistická chata v údolí Pekla u Nového Města nad Metují
Turistická chata v údolí Pekla
u Nového Města nad Metují
Účel stavby

původně mlýn, po přestavbě turistická chata
a restaurace

Základní informace
Slohpseudolidová moderní architektura
ArchitektDušan Jurkovič
Výstavba1910
Současný majitelJoseph Michael Barton Dobenin
Poloha
AdresaJestřebí (Peklo) čp. 30, Jestřebí, Okres Náchod, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
turistická chata Peklo
turistická
chata Peklo
Další informace
Rejstříkové číslo památky20828/6-1668 (PkMISSezObrWD)
Webhttps://peklo-bartonovautulna.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Turistická chata a restaurace Peklo neboli Bartoňova útulna se nachází na katastrálním území obce Jestřebí v osadě Peklo na soutoku Olešenky a Metuje u Nového Města nad Metují v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji.[1] Turistická chata, postavená podle návrhu Dušana Jurkoviče na místě historického vodního mlýna, je zapsaná jako kulturní památka v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.[2]

První zmínky o vsi Jestřebí a o osadě v údolí Pekla jsou z 15. století.[3][4] Poblíž soutoku Metuje a Olešenky byly původně dva mlýny, nejstarší zmínka o mlýnu „Pekelec“ se váže k roku 1527.[5] První zaznamenané jméno mlynáře z mlýna na Olešence, zvaného „Peklo“ nebo „Pekelec“, je ze 17. století. Je uváděn jako Jiřík Čejka, první mlynář z „Pekelskyho mlejna“. Koncem první poloviny 18. století Čejkovi mlýn pronajali rodině Šafářových, která zde hospodařila do 19. století.[6]

Někdejší mlýn, stejně jako zámek v Novém Městě nad Metují, patřil od roku 1908 textilnímu průmyslníkovi Josefu Bartoňovi, který byl v roce 1912 povýšen do šlechtického stavu s titulem „rytíř“ a predikátem „z Dobenína“.[5] Bartoňové pověřili známého architekta slovenského původu Dušana Jurkoviče vypracováním plánu přestavby mlýna, která byla realizovaná v letech 1908–1909.[6][7] Jako datum dokončení stavby se v Památkovém katalogu NPÚ uvádí rok 1910.[2] V téže době Dušan Jurkovič prováděl úpravy interiéru a zámecké zahrady novoměstského zámku. Chata v údolí Pekla se záhy stala významným turistickým cílem.[5]

Turistická chata, stojící u říčky Olešenky před jejím soutokem s Metují je téměř ze všech stran obklopená územím přírodní rezervace Peklo u Nového Města nad Metují.[8]

Chata je stavba na obdélném půdorysu se dvěma křídly a s úzkou verandou před průčelím. Střední část objektu je jednopatrová s pavlačí, na kterou napravo navazuje přízemní křídlo a roubená veranda. Střed budovy je zděný, obložený roubenou vazbou. Střecha domu je valbová, krytá šindelem, ve střední části zvýšená, na jejím vrcholu jsou dvě korouhve. Nad pavlačí v průčelí domu je roubený štít. Zadní trakty, které jsou postaveny souběžně na zděném přízemí, mají roubené štíty. Vzadu za chatou směrem k Olešence je menší rybník, u něhož je malé stavidlo. Před restaurací stojí stolky z mlýnských kamenů. Objekt je zvenčí i zevnitř doplněn plastikami čertů.[2]

Zajímavosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. Seznam. Peklo " Bartoňova útulna" [online]. mapy.cz [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  2. a b c Restaurace Peklo [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  3. a b Jurkovičova chata v Pekle: Starý mlýn [online]. Hradec Králové: Region Orlické hory, Region-tour.cz, s.r.o. [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  4. Historie obce [online]. Obecní úřad Jestřebí nad Metují [cit. 2021-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-11. 
  5. a b c d Bartoňova útulna: Historie [online]. J. M. Bartoň-Dobenín [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  6. a b Peklo, Pekelec [online]. vodnimlyny.cz [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 
  7. Dílo Dušana Jurkoviče. Přestavba mlýna v Pekle na výletní restauraci [online]. Městský úřad Nové Město nad Metují [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. 
  8. Přírodní rezervace Peklo [online]. mapy.cz [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]