Přeskočit na obsah

Pavel Haas Quartet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pavel Haas Quartet
Základní informace
Aktivní rokyod 2002
Webwww.pavelhaasquartet.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Haas Quartet je české smyčcové kvarteto. Patří ke světové špičce a pravidelně sbírá nejvýznamnější ceny, včetně šesti Gramophone Awards – více než kterýkoli jiný český komorní soubor v historii.

Členové

[editovat | editovat zdroj]

První housle: Veronika Jarůšková

Druhé housle: Marek Zwiebel (v minulosti Kateřina Gemrotová Penková[1], Marie Fuxová[2][3] a Eva Karová Krestová[4])

Viola: Šimon Truszka (v minulosti Pavel Nikl, Radim Sedmidubský[5], Dana Zemtsov[6], Jiří Kabát, Luosha Fang)

Violoncello: Peter Jarůšek

Vznik a pojmenování

[editovat | editovat zdroj]

Kvarteto založili v roce 2002 Veronika Jarůšková s violistou Pavlem Niklem. Pavel Nikl v 2016 z rodinných důvodů kvarteto opustil, ale dále s ním spolupracuje jako stálý host, zejména při provádění kvintetů.

Kvarteto nese jméno skladatele Pavla Haase (1899–1944), který patřil k nejvýraznějším Janáčkovým žákům a zahynul v Osvětimi v roce 1944. Název svého souboru si členové kvarteta zvolili poté, co vyslechli americké nahrávky všech tří Haasových kvartetů a obdrželi svolení k užívání názvu od skladatelovy dcery Olgy Smrčkové.

V rámci prestižní Academia di Musica della Quartetto ve Florencii kvarteto studovalo u významných osobností komorní hudby, jakými jsou Piero Farulli (Quartetto Italiano)[7], Christophe Coin (Quatuor Mosaiques)[zdroj?], Valentin Berlinski (Borodin Quartet)[8], Norbert Brainin (Amadeus Quartet)[zdroj?] a Hatto Bayerle (Alban Berg Quartet)[zdroj?]. Spolupracovalo s profesorem Milanem Škampou (violistou legendárního Smetanova kvarteta) a v rámci studijního programu ProQuartet s Walterem Levinem (LaSalle Quartet).

Účinkování a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Roku 2003 kvarteto účinkovalo společně se Škampovým kvartetem v Oktetu op. 20 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho v londýnské Wigmore Hall. Prvním zásadním úspěchem kvarteta byla cena Vittorio E. Rimbotti ve Florencii (2004), jejíž součástí bylo koncertní vystoupení ve významném sále Teatro della Pergola. V roce 2005 Pavel Haas Quartet zvítězil v mezinárodní soutěži Pražského jara a v soutěži Paola Borcianiho v italském Reggio Emilia. Součástí této ceny bylo turné zahrnující přes 40 koncertů po USA, Japonsku a Evropě. Kvarteto též získalo cenu za nejlepší provedení skladby Sira Petera Maxwella Daviese, se kterou bylo spojeno účinkování na festivalu St. Magnus ve skotském Orkney. V roce 2006 obdrželo Cenu Českého spolku pro komorní hudbu.

V roce 2006 byl Pavel Haas Quartet nominován Kolínskou filharmonií na jednu z „Vycházejících hvězd“ ECHO (European Concert Hall Organisation). Následně uskutečnil řadu koncertů ve významných evropských sálech (např. Konzerthaus ve Vídni,[9] Mozarteum v Salcburku,[10] Concertgebow v Amsterdamu,[11] Symphony Hall v Birminghamu)[12] a v USA (Carnegie Hall v New Yorku[13]). V dalších letech kvarteto hrálo např. na Edinburgh International Festival,[14] the Mariinsky Concert Hall v St. Peterburgu[15] a v Louvre v Paříži[16]. V Japonsku nahrálo koncert z děl Janáčka a Haase pro televizi NHK. V letech 2007 až 2009 se zúčastnilo programu BBC Radio 3 New Generation Artists,[17] což mu otevřelo dveře do studia BBC. V květnu 2009 se nahrávka Beethovenových kvartetů objevila jako cover CD BBC Music Magazine.[18]

V následujících letech se kvarteto stalo stálým hostem nejvýznamnějších světových sálů a festivalů. V roce 2010 obdrželi Special Ensemble Scholarship od Borletti-Buitoni Trust[19]. V sezóně 2018/19 působili jako residenční umělec Českého spolku pro komorní hudbu s třemi koncerty v Rudolfinu. V březnu 2019 vystoupili i ve Washingtonu[20]. V roce 2023 absolvovali turné po USA, kde prezentovali programy věnované české hudbě[21]. V září 2022 se stalo kvarteto residenčním umělcem festivalu Dvořákova Praha a také kurátorem jeho komorní řady, kde během následujících ročníků festivalu s pomocí svých hostů uvedli všechny kvartety Antonína Dvořáka[22].

V sezóně 2023/24 absolvoval Pavel Haas Quartet koncerty v londýnské Wigmore Hall, v Rudolfinu, Teatro La Fenice v Benátkách, Liverpool Philharmonic Hall nebo Göteborgs Konserthus ve Švédsku. V roce 2024 bylo kvarteto jmenováno ambasadorem Roku české hudby. Od roku 2025 do 2027 bude působit jako residenční umělec na festivalu Smetanova Litomyšl společně s Českou filharmonií[23]. V březnu 2025 uskutečnili turné po USA a Kanadě, následované nahráváním nového alba v dubnu a květnu[24].

Sezóna 2025/26 přináší návraty do klíčových evropských center: Musikverein Vídeň, Philharmonie de Paris, Pierre Boulez Saal Berlín, Elbphilharmonie Hamburk, Muziekgebouw Amsterdam, Konserthuset Stockholm a opět Wigmore Hall Londýn. Mimo Evropu čeká kvarteto turné po Asii, včetně National Concert Hall Taipei a Seoul Arts Center. V březnu 2026 pokračují severoamerickým turné s koncerty v New Yorku (Aspect Music), Wake Forest University v Severní Karolíně, Portland Friends of Chamber Music, Seattle Chamber Music Society a San Francisco Performances.

Ediční činnost

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 podepsal Pavel Haas Quartet exkluzivní smlouvu se Supraphonem. V témže roce vyšlo jeho první CD (Janáček, Haas), které se setkalo s mimořádným ohlasem. Deníkem The Daily Telegraph bylo zvoleno za CD roku 2006, stanicí BBC Radio 3 CD týdne, Classics Today Deskou měsíce, časopisem BBC Music Magazine Deskou měsíce v oblasti komorní hudby a získalo Supersonic Award časopisu Pizzicato. V roce 2007 získalo cenu Gramophone Awards za nejlepší komorní nahrávku.

Druhé CD (opět Janáček, Haas) bylo vybráno časopisem Gramophone jako Editor’s Choice mezi deset nejlepších CD měsíce dubna 2008 a stanicí BBC Radio 3 bylo oceněno jako CD týdne.

Třetí CD (Beethoven) bylo součástí časopisu BBC Music Magazine (květen 2009).

Čtvrté CD (Prokofjev) vyšlo v lednu 2010 a získalo cenu nejvýznamnějšího francouzského hudebního časopisu Diapason – Diapason d'Or de l'Année 2010.

Páté CD (Dvořák) se dostalo k posluchačům v říjnu téhož roku a získalo ocenění Disc of the Month vánočního vydání časopisu BBC Music Magazine. Také toto CD získalo v říjnu 2011 cenu Gramophone Awards za nejlepší komorní nahrávku a navíc i za nahrávku roku.[25][26]

První, druhé, čtvrté a páté CD obdržely nejvyšší možné hodnocení (10/10) na ClassicsToday.com.

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]
  • 2006 – Pavel Haas Quartet, Colin Currie: Leoš Janáček: Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“, Pavel Haas. Smyčcový kvartet č. 2 „Z Opičích hor“, op. 7, Supraphon 2006, kat. č. SU 3877-2 131.[27][28]
  • 2007 – Pavel Haas Quartet: Leoš Janáček: Smyčcový kvartet č. 1 z podnětu Tolstého Kreutzerovy sonáty, Pavel Haas: Smyčcový kvartet cis moll č. 1, op. 3 a Smyčcový kvartet č. 3, op. 15, Supraphon 2007, kat. č. SU 3922-2 131.[29][30]
  • 2009 – Pavel Haas Quartet: Ludwig van Beethoven: String Quartet in C minor, Op. 18 No. 4, String Quartet in F major, Op. 135, String Quartet in F minor, Op. 95 „Quartetto serioso“. (BBC Music Magazine Cover CD, May 2009).[18]
  • 2010 – Pavel Haas Quartet: Sergej Prokofjev: Smyčcový kvartet h moll č. 1, op. 50, Sonáta pro dvoje housle C dur, op. 56 a Smyčcový kvartet č. 2 F dur „na kabardinská témata“, op. 92, Supraphon 2010, kat. č. SU 3957-2 131.[31][32]
  • 2010 – Pavel Haas Quartet: Antonín Dvořák: Smyčcový kvartet č. 13 G dur, op. 106, B. 192 a Smyčcový kvartet č. 12 F dur „Americký“, op. 96, B. 179, Supraphon 2010, kat. č. SU 4038-2 131.[33]
  • 2017 – Pavel Haas Quartet, Boris Giltburg, Pavel Nikl: Antonín Dvořák – Klavírní kvintet č. 2 A dur op. 81 (1887), Smyčcový kvintet Es dur op. 97 (1893).[34] Nahrávka byla oceněna mimo jiných cen i cenou Gramophone Classical Music Award 2018[35]
  • 2019 – Pavel Haas Quartet: Dmitrij Šostakovič – Smyčcový kvartet č. 2 A dur op. 68 (1944), Smyčcový kvartet č. 7 fis moll op. 108 (1960) a Smyčcový kvartet č. 8 c moll op. 110 (1960)
  • 2022 – Pavel Haas Quartet, Boris Giltburg, Pavel Nikl: Johannes Brahms – Klavírní kvintet f moll op. 34 a Smyčcový kvintet G dur op. 111, Supraphon 2022, kat. č. SU 4306-2[36]
  • 2025 – Pavel Haas Quartet: Bohuslav Martinů – Smyčcové kvartety č. 2, H 150 (1925), č. 3, H 183, č. 5, H 268, č. 7 (Concerto da camera), H 314.

[37]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ A.S, SUPRAPHON. Janáček & Haas: Smyčcové kvartety – Pavel Haas Quartet – Supraphonline.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  2. ↑ A.S, SUPRAPHON. Janáček: Smyčcový kvartet č.1 - Haas: Smyčcový kvartet č. 1 a 3 – Pavel Haas Quartet – Supraphonline.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  3. ↑ ČSKH – Pavel Haas Quartet | Česká filharmonie. www.ceskafilharmonie.cz [online]. [cit. 2025-11-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ A.S, SUPRAPHON. Prokofjev: Smyčcové kvartety č. 1 a 2, Sonáta pro dvoje housle – Pavel Haas Quartet – Supraphonline.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  5. ↑ A.S, SUPRAPHON. Dvořák: Kvintety op. 81 & 97 – Pavel Haas Quartet, Boris Giltburg, Pavel Nikl – Supraphonline.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  6. ↑ ČSKH – Pavel Haas Quartet | Česká filharmonie. www.ceskafilharmonie.cz [online]. [cit. 2025-11-07]. Dostupné online. 
  7. ↑ Archivovaná kopie. www.quartettoitaliano.com [online]. [cit. 2010-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-13. 
  8. ↑ Archivovaná kopie. www.borodinquartet.com [online]. [cit. 2010-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-18. 
  9. ↑ http://konzerthaus.at/home_e
  10. ↑ http://www.mozarteum.at/default.asp?SID=30834559915314&deflng=en[nedostupný zdroj]
  11. ↑ Archivovaná kopie. www.concertgebouw.nl [online]. [cit. 2010-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-03. 
  12. ↑ Archivovaná kopie. www.thsh.co.uk [online]. [cit. 2010-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-17. 
  13. ↑ Archivovaná kopie. www.carnegiehall.org [online]. [cit. 2010-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-05. 
  14. ↑ http://www.eif.co.uk/
  15. ↑ Archivovaná kopie. www.mariinsky.ru [online]. [cit. 2010-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-03. 
  16. ↑ Archivovaná kopie. www.louvre.fr [online]. [cit. 2010-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-06. 
  17. ↑ http://www.bbc.co.uk/radio3/classical/newgenerationartists/
  18. ↑ a b BBC Music Magazine, May 2009. www.classical-music.com [online]. [cit. 2011-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-02-28. 
  19. ↑ Pavel Haas Quartet [online]. [cit. 2025-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Pavel Haas Quartet | The Phillips Collection. www.phillipscollection.org [online]. 2019-03-17 [cit. 2025-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ US Tour 2023 – Pavel Haas Quartet [online]. 2023-03-07 [cit. 2025-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Malvern Concert Club: Pavel Haas Quartet - Malvern Theatre. Malvern Theatre. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-07-12. (anglicky) 
  23. ↑ SCOTT, Avery. Pavel Haas Quartet's New Album, "Bohuslav Martinů: String Quartets Nos. 2,3,5,7" [online]. 2025-10-20 [cit. 2025-11-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Events | Bohuslav Martinů Days. martinufestival.cz [online]. [cit. 2025-11-07]. Dostupné online. 
  25. ↑ ČTK: Pavel Haas Quartet získal prestižní cenu časopisu Gramophone, českénoviny.cz, 6. 10. 2011.
  26. ↑ Události, komentáře: Gramophone awards, ČT24, 6. 10. 2011.
  27. ↑ Janáček, L/Haas, P. Smyčcové kvartety / Pavel Haas Quartet na Supraphon.cz
  28. ↑ recenze na Classics Today.com[nedostupný zdroj]
  29. ↑ Janáček, L. Smyčcový kvartet č. 1, Haas, P. Smyčcový kvartet č. 1 a 3 / Pavel Haas Quartet na Supraphon.cz
  30. ↑ recenze na Classics Today.com[nedostupný zdroj]
  31. ↑ Prokofjev, S. Smyčcové kvartety č. 1 a 2, Sonáta pro dvoje housle / Pavel Haas Quartet na Supraphon.cz
  32. ↑ recenze na Classics Today.com[nedostupný zdroj]
  33. ↑ Dvořák, A. Smyčcové kvartety G dur, op. 106 F dur a "Americký", op. 96 / Pavel Haas Quartet na Supraphon.cz
  34. ↑ Pavel Haas Quartet, Boris Giltburg, Pavel Nikl - Dvořák: Kvintety op. 81 & 97 [online]. Supraphon [cit. 2018-09-10]. Dostupné online. 
  35. ↑ Gramophone Classical Music Awards 2018 [online]. Gramophone [cit. 2018-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-09-10. (anglicky) 
  36. ↑ A.S, SUPRAPHON. Brahms: Kvintety op. 34 & 111 – Boris Giltburg, Pavel Nikl, Pavel Haas Quartet – Supraphonline.cz. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  37. ↑ Pavel Haas Quartet, Šostakovič: Smyčcové kvartety č. 2, 7, 8 [online]. Supraphon [cit. 2020-01-12]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pavel_Haas_Quartet&oldid=25380108“