Pavel Haas

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pavel Haas
Narození21. června 1899
Brno, Morava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. října 1944 (ve věku 45 let)
Osvětim
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Národnostčeská
Alma materKonzervatoř Brno
Povoláníhudební skladatel a pedagog
Manžel(ka)MUDr. Soňa (Sofia) Nikolajevna Haas
DětiOlga Haasová-Smrčková
Příbuzníotec Lipmann Haas[1]
matka Elka (Olga) Haas roz. Epstein[1]
bratr Hugo Haas
dcera Olga Haasová-Smrčková
OceněníČestné občanství města Brna (2000)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Haas (21. června 1899 Brno17. října 1944 Osvětim)[2] byl československý hudební skladatel první poloviny 20. století.

Život

Pocházel z brněnské židovské rodiny; jeho bratr Hugo se stal filmovým hercem a režisérem. Spolupracoval s ním na třech filmech, pro které složil hudbu Život je pes, Mazlíček, Kvočna. Zamiloval se do vdané lékařky Soni Jakobsonové (manželky Romana Jakobsona), která se rozvedla, aby se mohli 17. října 1935 vzít. Roku 1937 se jim narodila dcera Olga – později herečka. Na manželčino přání se plně věnoval skládání. Dokončil operu Šarlatán, a ta měla premiéru v dubnu 1938. Po příchodu německých vojsk zvažovali emigraci, ale neměli štěstí a nezískali potřebná víza. Jeho bratr Hugo Haas úspěšně emigroval s manželkou Bibi do USA, ale svého několikatýdenního syna Ivana přenechal v péči brněnských příbuzných.

Studoval na Brněnské konzervatoři u Jana Kunce, Viléma Petrželky a Leoše Janáčka.

Jeho hudební dílo zahrnuje jen několik desítek skladeb; uplatňují se v něm prvky české a moravské lidové hudby, často také cituje husitské písně a Svatováclavský chorál. Na přelomu třicátých a čtyřicátých let pracoval na symfonii, kterou však již nestačil dokončit. Dne 2. prosince 1941 byl deportován do Terezína, kde byl zdrcen poměry, v nichž se náhle ocitl. Přesto složil na hebrejský text mužský sbor Nenaříkej (Al S´fod). Z Terezína byl transportován 16. října 1944[3] do Osvětimi, kde bylo 17. října 1944 rozhodnuto, že bude poslán do plynové komory.

Dílo

Opera

  • Šarlatán. Tragikomická opera na vlastní libreto o 3 jednáních v 7 obrazech (1934-37)

Orchestrální skladby

  • Zesmutnělé scherzo pro velký orchestr op. 5 (1921)
  • Předehra pro rozhlas pro malý orchestr, 4 mužské hlasy a recitaci, op. 11 (1930-31)
  • Žalm 29 pro varhany, baryton, ženský sbor a malý orchestr, op.1 2 (1931-32)
  • Suita z opery Šarlatán pro velký orchestr, op. 14 [1936)
  • Symfonie pro velký orchestr (1940-41, nedokončena)
  • Studie pro smyčcový orchestr (1943)

Vokální skladby

Pamětní deska bratrům Haasovým v Biskupské ulici v Brně
  • Karneval op. 9 (mužský sbor, slova Dalibor Chalupa), (1928-29)
  • Al s'fod (mužský sbor, slova David Shimoni, 1941)
  • Šest písní v lidovém tónu pro soprán a klavír nebo orchestr, op. 1 (1918-19, 1938)
  • Tři písně pro soprán a klavír na slova J. S. Machara op. 2 (1919-20)
  • Čínské písně pro alt a klavír op. 4 (slova Kao-ši, Cui-hao, Thu-fu, 1921)
  • Vyvolená. Pro tenor, flétnu nebo pikolu, housle, lesní roh a klavír na slova Jiřího Wolkera, op.8 (1927)
  • Sedm písní v lidovém tónu na slova F. L. Čelakovského pro vyšší hlas a klavír, op.18 (1940)
  • Čtyři písně na slova čínské poesie pro bas nebo baryton a klavír.

Komorní skladby

  • I. smyčcový kvartet op. 3 (1920)
  • II. smyčcový kvartet s bicími nástroji ad lib. "Z opičích hor" op. 7 (1925)
  • III. smyčcový kvartet op. 15 (1927-28)
  • Fata morgana. Klavírní kvintet s tenorovým sólem na slova Rabindranáta Thákura, op. 6 (1923)
  • Dechový kvintet, op. 10 (1929)
  • Suita pro klavír op. 13 (1935)
  • Allegro moderato pro klavír (1938)
  • Suita pro hoboj a klavír, op. 17 (1939)

Literatura

  • Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV, Praha
  • Lubomir Peduzzi: Pavel Haas (1991), Muzejni a vlastivědná společnost Brno 1993

Reference

Externí odkazy